Právě čtete

Továrna na pohodu? Vyzkoušela jsem metody, jak si odpočinout i bez dovolené

8143  
Sdílet: 

Továrna na pohodu? Vyzkoušela jsem metody, jak si odpočinout i bez dovolené

Co si většina lidí slibuje od dovolené? Utéct od starostí a na chvíli nic neřešit. Existuje pár způsobů, jak si takový pocit přenést do běžného života, i když u toho zrovna nepijete drink s deštníčkem na lehátku u bazénu.

13. 12. 2018 6 min. čtení Marie Háková
Továrna na pohodu? Vyzkoušela jsem metody, jak si odpočinout i bez dovolené

Mám daleko do vyzenované jogínky, ale bývala jsem solidní uzlíček nervů, kterému se povedlo najít si cestičky, jak se dlouhodobě přestat stresovat. Ráda se o ně podělím a třeba vám něco z toho taky sedne. :-)

Myšlenka je jednoduchá: pokud jezdím na dovolenou, abych si odpočinula, pak zkusím co nejvíc jejích výhod přenést do běžného života – a budu dlouhodobě odpočatější. Budeme se teď bavit o jednodušších věcech; pokud vás trápí něco vážného, s čím si nedovedete poradit sami, rozhodně je namístě požádat o pomoc odborníka.

Ta dokonalá dovolenková pohoda…

…většinou obnáší:

  1. fyzický odpočinek
  2. program podle mě a ne podle ostatních
  3. přestat myslet na stresující věci, které mě čekají

Schválně to řadím od věcí, které lze podle mě změnit nejsnáze, po ty složitější. Jak mít tělesnou pohodu všichni tušíme, pořádek v hlavě je náročnější disciplína.

Krok 1: jak se budu cítit fyzicky co nejlíp?

Když je dobře tělu, bývá pak jednodušší, aby nám bylo dobře tak nějak celkově. Není žádná náhoda, že tolik lidí jezdí na dovolené s all inclusive a nejvíc se těší na dlouhý spánek a polehávání u bazénu. Já zase na otázku: „Kam pojedete na dovolenou?“ nejpozději ve třetí větě zdůrazním, že jsem si tuhle zemi vybrala pro místní kuchyni. :-)

Fyzická pohoda přichází, když mám co pít, mám co jíst, dobře spím, není mi zima a nic mě nebolí.

Je na každém, aby si vytipoval, co mu chybí:

Krok 2: nežiju náhodou podle (očekávání) ostatních?

Na dovolenou se těšíme taky proto, že jsme na ní většinou mnohem víc „sami za sebe“ a děláme věci hlavně podle toho, jestli těší nás osobně.

Jasně že v každodenním životě je potřeba držet tempo a plnit požadavky v práci, díky které máme co jíst i kde bydlet, že je nutné starat se o domácnost a že občas musíte v tom nebo onom ustoupit rodině nebo udělat něco pro kamarády. Je ale rozdíl, když to děláte, protože sami chcete, anebo proto, že vás do toho vědomě či nevědomě vmanipulovali ostatní. To je pak na cestě psychická frustrace jak z čítanky. :-)

Čtěte také: Můj život s manipulátorem

Mně se hodně ulevilo, když jsem si udělala žebříček toho, co je pro mě to nejdůležitější. Ten můj má tři položky, přes které „filtruju“, na co kývnu, a ty ostatní příležitosti si pořádně rozmyslím.

Ukázkový žebříček

Nemusíte ho doslova opisovat a možná to cítíte úplně jinak – to je v pohodě. Ten svůj žebříček vám píšu pro inspiraci, jak může vypadat. (Důležitá poznámka: nemám děti, které by určitě figurovaly jako samostatná a velmi důležitá položka.)

Na nejvyšší příčce je „Zdravá a spokojená já“, což znamená, že nedělám věci, o kterých vím, že by mě rozhodily zdravotně nebo psychicky. Tečka. Neudržuju nepříjemná přátelství, nejdu na akci „kam ale jedou přece všichni“, když vím, že se potřebuju vyspat atp. Na druhé příčce je rodina a vztahy. To znamená, že nedělám vědomě věci, které by je poškozovaly, ale taky kvůli vztahům nedělám něco, co by ubližovalo mně (proto jsou až na druhém místě). I když rodina má samozřejmě výjimku v tom, že určité nepohodlí za ni rozhodně stojí. No a na třetí příčce je moje práce, kterou mám moc ráda, ale vztahy ani zdraví si jí ovlivňovat nechci.

Krok 3: umím zbytečně nestresovat?

Můžete mít fyzickou pohodu, srovnané hodnoty… ale jsou v životě chvíle, kdy se uprostřed noci budíte kvůli nevyřešeným problémům.

Záleží, jak moc vážné jsou: pokud třeba nezvládáte splácet půjčky, těžko vám pomůže umět meditovat (ne že by to uškodilo, ale není to dostatečná pomoc, jestli si rozumíme). Proto radši ještě jednou zdůrazním slovo ZBYTEČNĚ nestresovat.

Za zbytečné stresování považuju takové, které si můžu odpustit, když něco málo změním. A na to mi osobně moc pomohlo:

Na chvilku vystoupit z jedoucího vlaku a vnímat jenom „teď a tady“

Populárně se tomu říká vědomá všímavost, mindfulness (kdybyste si chtěli vyhledat víc), a je to to nejmenší, co můžete udělat, když se začnete cítit jako v křeččím kolečku. Dát si 5 nebo 10 minut pauzu a vnímat jenom to, jak dýcháte, nebo třeba jenom vůně kolem sebe, nebo třeba jenom dotek relaxačních míčků. Taková blbost, ale fakt to pomáhá. Po 10 minutách máte mnohem čistší hlavu a za sebe bych řekla, že i víc energie.

Nenechte se odradit tím, že se vám do hlavy bude pořád vnucovat něco dalšího. Je to normální. Jediné, co je potřeba, je myšlenku něžně vzít, odsunout a vrátit se zase zpátky k soustředění. Já jich takhle během desetiminutovky odsunu slušnou řádku.

Funguje to i jako dlouhodobý trénink, třeba s mobilní aplikací Headspace (musíte ale umět anglicky) nebo s časomírou Insight Timer (tu používám já a je zdarma). Podobně by fungovala i pravidelná krátká procházka lesem apod.

Nenechávat rozdělaných 100 věcí, ale vědět, jak vyřešit každou z nich

V tom mám zatím největší rezervy. :-)

Je dokonce vědecky prokázané (tzv. efekt Zeigarnikové), že lidský mozek je nastavený na to, aby se neustále vracel k nedokončeným „úlohám“, kdežto ty dokončené s klidem pouští pryč. A už prapraprapra… babičky věděly, že co nám nedá spát, to se musí vyřešit, jinak vás to bude strašit do smrti.

Výhoda je, že stres opadne často už jen tím, když si udělám si jasno v tom, co mě honí, a vytvořím si „akční plán“. Důležité je ukázat sama sobě, že problém má i řešení. A pak se do něj samozřejmě pustit.

Někomu pomáhá se z toho vypsat (do deníku, na kus papíru…), někomu nejvíc prospěje danou věc s někým probrat – jen pozor na opačný efekt, kdy se vzájemně ujišťujete, jak je to všechno na draka. Mně osobně nejvíc pomáhá udělat si myšlenkovou mapu (hezký úvod najdete třeba tady).

„Na tohle budu myslet až zítra.“

Pamatujete si tu větu z románu a filmu Jih proti Severu? Chtěla bych mít tu duševní sílu, umět si něco takového říct a myšlenku odsunout.

Jako taková odlehčená verze funguje mít sběrné místo, kam si takové neodbytné myšlenky (které nechci mít rozdělané, vizte výše) odsunout. Papírky na stole, úkolníček v mobilu, poznámky v diáři, co komu vyhovuje. Hlavně ať to nestraší v hlavě.

Fyzická pohoda, program podle mě a čistá hlava – to nemusí být výsada jen těch pár dnů na dovolené. Jak si to poskládáte, to už je na vás. Já vám přeji, ať se cítíte co nejlépe, ať už v hektickém předvánočním čase, nebo kdykoliv jindy. :-)

Tip na nejdelší dovolenou


Pokud byste se chtěli vydat na co nejdelší dovolenou s „utracením“ co nejméně volna od zaměstnavatele, přečtěte si, které dny se na to v roce 2019 hodí nejvíce.

Čtěte také

Jak z 20 dnů zákonné dovolené vytěžit v roce 2019 co nejvíce volna
Jak z 20 dnů zákonné dovolené vytěžit v …15087
Šťastné a neurotické? Jak si letos zařídit Vánoce bez stresu
Šťastné a neurotické? Jak si letos zaříd…7245
Jak i do tmy vstávat s úsměvem
Jak i do tmy vstávat s úsměvem15750
Další články