Právě čtete

Jak spolu randit i po svatbě? Zkuste taneční

1477  
Sdílet: 

Jak spolu randit i po svatbě? Zkuste taneční

Když jsme se k sobě před pár lety stěhovali, báli jsme se s mým mužem snad jenom jedné věci: nepokazí se teď celé to romantické kouzlo? Tak jsme to totiž znali z dřívějška, jako asi většina lidí – po nějaké době soužití přece nastupuje zevšednění. Proto jsme na to vymysleli protitah. I když spolu bydlíme a teď už jsme i manželé, nezapomněli jsme randit.

15. 11. 2018 5 min. čtení Marie Háková
Jak spolu randit i po svatbě? Zkuste taneční

Sice už si mě nevyzvedává před vchodem a na konci večera se nemusíme loučit, ale o to je to vlastně lepší. Příjemné pokračování večera totiž k „úspěšnému“ rande tak nějak patří. ;-)

Jinak je randění dvou lidí, kteří spolu žijí, stejné, jako když se teprve oťukáváte: jde hlavně o to, udělat si na sebe čas, vymyslet něco, co si oba užijete, a tak trochu utéct z rutiny plného sušáku a otázek, kdo půjde s košem.

My máme tři typy schůzek:

  • Nepravidelné jednorázovky, na kterých se oba dohodneme – kino, divadlo, procházka, večeře a podobně. Mimochodem, skvělé jsou i „speciální večeře“ doma, není nutné hned nechat půl výplaty v restauraci.
  • Večery s překvapením – jeden z nás vymyslí program a oznámí tomu druhému jenom čas a co si případně vzít na sebe.
  • Pravidelné večery se společnou aktivitou – naši kamarádi spolu chodí na stěnu, my jsme se rozhodli pro taneční. Je to perfektní program pro páry, které nemají společný „akční“ koníček (ale klidně i pro ně).

Musím říct, že taneční jsou jedna z nejromantičtějších věcí, co můžete v páru zkusit. Jít si spolu pinknout tenis a tak je taky super, ale tanec má úplně jiné kouzlo. Na rovinu: je to něco mezi teambuildingem a předehrou.

Co čekat od tanečních, když už vám není šestnáct?

V šestnácti jste dost možná šli do tanečních, abyste někoho sbalili. V dospělosti musíte někoho sbalit, abyste mohli jít do tanečních. A pravděpodobně si je pak mnohem víc užijete.

3 typy tanečních večerů

Klasické lekce, které na sebe navazují, jsou obdoba tanečních jak je znáte ze střední školy. Většina tanečních škol nebo mistrů nabízí i varianty pro ty, kdo tančit vůbec neumí, nebo už po těch letech zapomněli všechny kroky.

Tzv. open-class lekce jsou jednorázovky, na kterých se s lektorem věnujete jen konkrétnímu tanci. I jako šikovný začátečník se můžete naučit jeden konkrétní tanec a třeba si i vyzkoušet, jestli by se vám takový program vůbec líbil.

Taneční čaje/večery v tančírně vyhlašují podniky obvykle ve větších městech. Počítejte s hudbou a občerstvením, ale ne s výukou. Anebo se rovnou můžete vydat na ples, hasičský nebo myslivecký se pořádá snad všude.

Taky můžete zkoušet trénovat tanec doma podle online kurzů, ale podle mě to mívá do rande daleko.

Do tanečních jsem chodila na střední škole a docela mě bavily, ale spolehlivě mi zůstal jen základ polky a valčíku a zbylé tance jsem po letech tak nějak… řekněme tušila.

Na začátku jsme zkusili open-class lekci, tedy výuku, při které zaplatíte jen za jeden večer a věnujete se jednomu konkrétnímu tanci. Vybrali jsme si argentinské tango, tanec, který se moc nevyučuje, a je to velká škoda. Je totiž kontaktní, pomalý a opravdu osobní. Už když nám lektor vysvětlil základní krok a nechal nás, ať si ho procvičíme, bylo během okamžiku v sále dusno, jako kdybyste se ocitli na prvním rande šesti párů najednou. Jestli se říká, že tanec je společensky přípustná forma sexu, tak pro argentinské tango to platí desetinásobně. Po hodině a půl jsme všichni odcházeli domů nejenom s naučeným novým tancem, ale taky naladění na jistě skvělé pokračování večera. Prostě dokonalé rande.

Po téhle zkušenosti jsme se samozřejmě nadchli a co nejdřív se přihlásili do klasického kurzu, 10 lekcí, 10 tanců, prostě jako kdysi na střední. Jediný rozdíl byl, že už jsem nemusela jako tehdy přemýšlet, kdo si pro mě dneska večer asi přijde.

Hlavně se nebrat moc vážně

Na kurzu jsem vypozorovala tři typy párů:

Ginger a Fred, to jsou lidi, kteří se do začátečníků museli zapsat omylem. Každý nový krok hned pochopí a na konci lekce spolu ladně krouží sálem. Večer si nejspíš užívají, ale já jsem si na ně musela zakázat koukat, protože jinak jsem měla místo rande přímý přenos Stardance. A byla v něm za Lukáše Pavláska.

Pat a Mat na konci lekce pořád marně loví základní krok. Buď jsou to Pat a Mat ve verzi Žiš seš nemožnej, koukej kam šlapeš – Mlč porát, teď jsi mě spletla ty (ti teda rande určitě nemají), nebo Pat a Mat vysmátí, kteří si užívají, že spolu zkouší něco nového (ti mají super rande).

A pak jsou tu smíšené dvojice: jeden už kroky pochopil třikrát, druhý pořád zapomíná, kolik má nohou. To jsme většinou my. Bohužel, ty nohy obvykle nevycházejí mně. :-) Pro smíšené dvojice je nejdůležitější nebrat se vážně. A tím myslím jak sebe, tak celý pár. Aby taneční zůstaly hezkou společnou aktivitou a ne rodinným nervákem, bylo hodně důležité, že můj tanečně nadaný muž se netvářil, že musíme tenhle večer vyhrát na body, ale trpělivě mi odpočítával kroky (a o přestávce mi koupil víno). A já jsem se musela naučit, že nejde o to, jestli se dostaneme do pokročilých, ale že to má být zábava. I když mi pořád přebývá jeden krok při sambě.

Co na sebe?

Na taneční lekce nepotřebujete plesové šaty ani sako. Naopak, při tréninku vám budou spíše překážet.

Pro dámy: sukně nebo šaty v délce od „do půlky stehen“ až „do půlky lýtek, ale spíš míň“, ve kterých se můžete volně pohybovat, jsou ideální volba. Pozor na kolové sukně, které se hodně točí. U některých figur můžete ukázat prádlo i těm, se kterými rande nemáte. ;-) Přípustné jsou i společenské kalhoty, pokud se v nich můžete volně hýbat. I obyčejnou kombinaci pak můžete rozzářit večerně laděnými šperky.

Boty jsou nejlepší taneční, ale stačí cokoli na nízkém podpatku s tenkou podrážkou. Platformy ani baleríny vám neposlouží.

Pro pány: nic nezkazíte společenskými kalhotami a košilí. Často potkávám i tanečníky v džínách a polu nebo v tričku, ale nevypadá to moc hezky.

Pokud nemáte taneční boty, vezměte si ty společenské (musí vám být pohodlné). Ležérnější modely unesou i střízlivé sálové boty, ale neměli byste vypadat, jako že si jdete začutat s kamarády.

Umíte pár kroků? Vyrazte na ples nebo taneční večer!

Ples, to je potom úplně jiná: miluju vyrazit na „společenský večer“ v krásných šatech, načesaná a nalíčená.

Čtěte také: 3× plesové líčení, které zvládnete do 20 minut

Nejlepší je vzít s sebou ještě aspoň jeden pár. A povídání u vína potom prokládat tancem. Zatančit si po víc než deseti letech něco jiného než ploužák, to mi na prvním plese po tanečních udělalo neuvěřitelnou radost.

Jo, akorát ta samba. Na tu jsme se, vůbec nevím proč, šli vždycky radši projít na chodbu.

Čtěte také

Další články