Jako dítě jsem od svých starostlivých rodičů mockrát slyšela, že si mám ven vzít raději kšiltovku, i když slunce pražilo tak, že představa něčeho dalšího na zpocené hlavě byla skoro nemyslitelná. A moc dobře si pamatuji, jak jsem neposlechla a čepice putovala hned za prvním rohem, kam rodiče nedohlédli, do kapsy. Já se pak po pár hodinách vrátila domů s bolestí hlavy, bylo mi zle a večer jsem se zimnicí třásla jako osika. Jinými slovy, uhnala jsem si úžeh.
Úžeh vzniká od slunce
Z dvojice nemocí z přehřátí, které během léta hrozí hlavně v betonových labyrintech sídlišť (ale ani dlouhý výlet nebo cyklovyjížďka nemusí být žádnou výjimkou), je úžeh ta mírnější varianta a vzniká vinou vystavení hlavy intenzivnímu slunečnímu záření.
Prevence je přitom jednoduchá; vyhnout se pobytu na sluníčku v době největšího žáru v poledních hodinách, nošení vhodné pokrývky hlavy (kloboučku, čepice) a dodržování pitného režimu. Nejvíce ohroženy bývají děti, které ještě nemají dokonale vyvinutou termoregulaci a které se v zápalu hry snadno zapomínají (nebo nedbají na rady rodičů, jako jsem to dělávala já). Hned za nimi stojí senioři. Rozdováděné skotačení v polední výhni u nich většinou nehrozí, ale s věkem u nich ubývá potřeby pít, takže může dojít k dehydrataci a úžeh následuje vzápětí.
Co dělat s úžehem?
Když jsem se s úžehem setkala v dospělosti, následovala jsem rady mé lékařky. Pomohlo mi tedy přesunout se z přímého slunečního záření do chladného prostředí a na pomoc si vzít dostatečné množství tekutin. Nejlepší jsou čistá voda, černý čaj nebo třeba minerálky pokojové teploty. Mně bylo i nevolno od žaludku a to je běžným projevem úžehu (i úpalu). I proto je lepší do sebe tekutiny dostávat spíš po doušcích. Určitě doporučuji i chladné obklady za krkem a na čele. Nejen že pomohou, ale navíc jsou v té situaci i příjemné.
„V práci se občas ocitnu v nepříjemném a trvajícím horku. Abych předešla přehřátí, pomáhá mi osvěžovat si předloktí chladnou vodou a na obličej a zbylé odhalené části těla používám vodu ve spreji.“ – Linda S.
Přehřátí organismu může způsobit úpal
O něco ošklivějším bratříčkem úžehu je úpal. Kromě bolesti hlavy a nevolnosti ho mohou doprovázet svalové křeče, mdloby, dokonce i ztráta vědomí nebo stav podobný šoku.
Dobrá zpráva je, že abyste ho dostali, musíte podniknout podstatně víc než jen zapomenout kšiltovku na věšáku, když to venku připaluje. Jde o celkové přehřátí organismu, ke kterému dochází hlavně při delším pobytu v horkých, špatně větraných prostorách nebo na místech s vysokou vzdušnou vlhkostí – a nemusí to být ani na přímém slunci. V podmínkách, kde se tělo už samo nedokáže ochladit nebo si udržet normální provozní teplotu do 37 °C. Stejně jako v prvním případě jsou nejrizikovějšími skupinami děti a starší lidé.
Co dělat s úpalem?
Stejně jako v prvním případě je nejdůležitější přehřátého pozvolna (ne nárazově) ochladit – přesunout ho do chladnějšího prostředí, aby tělo dostalo šanci se zchladit potem. Zajistěte i přísun tekutin, chladivý zábal a polohu vleže s nohama nahoře. Kdyby se ale situace nelepšila, nebo by dokonce došlo ke ztrátě vědomí, je nutné co nejrychleji vyhledat pomoc lékaře.
Úžeh ani úpal není něco, co bych si přála znovu zažít, ale rozhodně si tím nenechám kazit léto. Krásné počasí si chci užít venku! Nemám v plánu čekat schovaná ve stínu domova a tam s upíří vytrvalostí vyčkávat než poslední sluneční paprsek zakmitne za obzor. Důležité je umět se proti horku chránit a jeho negativním účinkům předcházet:
- Dodržuji pitný režim.
- Nechodím na prudkém slunci s odhalenou hlavou. Když nemám klobouk, uvážu si klidně šátek jako módní doplněk.
- Nosím vhodné a volné oblečení z prodyšných (a nejlépe přírodních) materiálů – třeba lněné.
- Vyhýbám se největšímu polednímu žáru a nepřetěžuji se.
- Nezůstávám například v zavřeném autě bez klimatizace.
- Nezapomínám na opalovací krém – spáleniny od slunce nejen škodí pokožce, ale také často doprovázejí právě úžeh.
Přečtěte si také: Děti a horko: Moje rady, jak to v pohodě zvládnout a 8 způsobů, jak bojovat proti vedru v ložnici i bez klimatizace
