Právě čtete

Jak se slavily Velikonoce před sto lety

6419  
Sdílet: 

Jak se slavily Velikonoce před sto lety

Po dlouhá staletí patřily Velikonoce mezi nejvýznamnější církevní svátky, ačkoliv se původně vyvinuly z pohanských oslav jara. Jejich duchovní rozměr smazala až komunistická rétorika po druhé světové válce. Oslava vzkříšení Páně se prostě státní politice nehodila, na rozdíl od Vánoc, které šlo alespoň pojmout konzumně.

17. 4. 2017 4 min. čtení Kristina Zábrodská
Jak se slavily Velikonoce před sto lety

 

velikonoce_015
Zmrtvýchvstání Ježíše Krista se stalo základem Velikonoc, oslavou vzkříšení. Časově se překrývaly s pohanskými oslavami nového roku, probouzení přírody po zimě a rozprouděním života a po přijmutí křesťanství se oba svátky organicky propojily. Mnoho velikonočních zvyků tak slouží ke zvýšení plodnosti a využívá dostupné přírodní zdroje – například zdobení vajec, šlehání pomlázkou z mladých vrbových proutků, zelená výzdoba.

Třídenní oslava plná jídla

Vzkříšení Krista připadá na Boží hod velikonoční, který začíná už večer na Bílou sobotu podle původního vnímání času, kdy nový den ohlašovala první večerní hvězda. Zelený čtvrtek a Velký pátek patří ještě do období půstu. Čtvrtek získal své jméno podle tradice jarních pokrmů z čerstvých bylinek. Objevuje se medvědí česnek a mladé kopřivy, které po dlouhé zimě sloužily jako přirozený životabudič.

UNITED KINGDOM - JUNE 01: Small girl holding a box of chicks next to a lamb, c 1930s. (Photo by SSPL/Getty Images)
Původně se v tento den konala poslední večeře Páně, při které se podával chléb a víno a možná i pečený beránek, který připomínal židovskou záchranu před vyhnáním z Egypta. Oslava této události – Pesach – akorát vycházel na tento čas. Proto se dodnes na velikonočním stole objevuje beránek, ať už jako sladké pečivo nebo šťavnatá pečínka. Do velikonoční nádivky se dříve dokonce obírala skopová hlava, a proto se jí říkala hlavička. Podávala se po návratu z nedělní mše a jídávala se studená i teplá. Foceno ve 30.letech.(Photo by SSPL/Getty Images)

Na Zelený čtvrtek tzv. odlétají zvony do Říma a vrací se až na Bílou sobotu. Mezitím proto obcházejí stavení děti s řehtačkami a dostávají drobné pečivo či sušené ovoce. Ve čtvrtek odpoledne či v pátek brzy ráno se jako symbol Jidášovy zrady pekly jidáše – pletence z kynutého těsta připomínající provaz, na kterém se oběsil. Potíraly se medem a měly zajistit zdraví a hojnost po celý rok.

velikonoce_013
Půst končil v neděli na Boží hod velikonoční slavnostní hostinou s vejci v hlavní roli. Vejce symbolizuje nový život a počátek.

„Tradičně pojaté velikonoční hody nebyly však u nás žádným kulinářským zážitkem. Hodování lze spíše vidět v kontrastu s askezí předešlého postu,“ píše první česká etnoložka Jiřina Langhammerová v knize Čtvero ročních dob v lidové tradice. Pokrmy se příliš nezměnily. Podávala se nádivka, někdy doplněná mladou pečínkou, a kynutý mazanec. Bohaté kynuté těsto symbolizovalo hojnost a plodnost a zdobilo se křížem. Někdy jej hospodyně braly s sebou do kostela, aby je kněz požehnal.

Kromě mazanců se pekly ze stejného těsta i velikonoční věnce zdobené vejci a mašlemi, drobní ptáčci, kytičky a pletence. Na Velikonoční pondělí už oslava života propukla naplno a vejce hrála, stejně jako dnes, hlavní roli.

(Original Caption) During the Easter Holiday's in Germany. During the Easter holidays, Germany's most beautiful city of the middle ages "Rothenburg ob der Tauber" celebrated its seven hundred fiftieth birthday with the historical shepards' dance. Lots more or less good music and booze. Many American tourists will remember the beauties of the ancient city near Nuremberg. The famous shepards' dance on the marked square.
Chlapci a muži stále chodí koledovat a pomlázkou z mladých vrbových proutků rozproudí dámám krev a životní energii, jak věřili staří Slované. Jako poděkování dostanou vejce, jednu z nejvyváženějších potravin plnou bílkovin, která jim dodá energii. Život je zachráněn, pokračuje dál…
560472_023
Foceno v roce 1957. (Zdroj: TASR/M.Vojtek)

Tradiční zvyky na území Československa

I přes svůj jasný původ v sobě Velikonoce spojují mnoho různých vlivů a tradic. V jiných zemích lidé dodržují jiné velikonoční tradice, které vycházejí z jejich kultury, sjednocujícím prvkem jsou tak především křesťanské zvyky.

Traditional Dress for Easter Celebrations (Photo by �� Miroslav Zaj��c/CORBIS/Corbis via Getty Images)
U nás se Velikonoce slaví se především na venkově, ve městech rituály s nimi spojené mizí už v období první republiky. Na Zelený čtvrtek hospodyně vymetly před východem slunce z domu smetí, na Bílou sobotu uklízely či bílily vápnem. Muž na fotografii má tradiční velikonoční kroj. (Photo by Miroslav Zajíc/CORBIS/Corbis via Getty Images)

U nás se Velikonoce slaví se především na venkově, ve městech rituály s nimi spojené mizí už v období první republiky. Na Zelený čtvrtek hospodyně vymetly před východem slunce z domu smetí, na Bílou sobotu uklízely či bílily vápnem.

560472_034
Pomlázka je československou tradicí. Zatímco někde chodí muži v pondělí dopoledne a odpoledne je mohou dívky polévat vodou, jinde chodí koledovat dívky v úterý. V některých částech Slovenska se dodnes polévají dívky vodou místo mrskání, aby byly krásné a plodné po celý rok. (Zdroj: TASR/M. Vojtek)

velikonoce_005

Čtěte také

V mléčném baru dávám práci handicapovaným
V mléčném baru dávám práci handicapovaný…2901
Zrádné jarní sluníčko
Zrádné jarní sluníčko3714
Podívejte se, proč se MDŽ začal slavit v první řadě
Podívejte se, proč se MDŽ začal slavit v…5962
Další články