Právě čtete

Podívejte se, proč se MDŽ začal slavit v první řadě

5946  
Sdílet: 

Podívejte se, proč se MDŽ začal slavit v první řadě

Přestože se Mezinárodní den žen slaví v mnoha zemích světa a uznává ho i mezinárodní organizace OSN, v Čechách se na něj díváme skrz prsty. Svátek, který v Čechách máme spojený s karafiáty, se ovšem začal slavit z jiných důvodů. Jeho historie sahá daleko hlouběji do minulosti, kdy ženy bojovaly za práva, která my dnes považujeme za samozřejmá, jako je volební právo nebo lepší pracovní podmínky. Má nám i dnes MDŽ co nabídnout?

8. 3. 2017 4 min. čtení Redakce
Podívejte se, proč se MDŽ začal slavit v první řadě

 

Police prevent suffragist Emmeline Pankhurst and her two daughters (left to right) Chistabel and Sylvia from entering Buckingham Palace to present a petition to the King.
Emmeline Pankhurst byla britská politická aktivistka, která založila organizaci požadující volební právo žen. Za svou činnost byla několikrát zatčena. Na fotografii je s dcerami Christabel a Sylviou zadržena policií při pokusu odnést petici za volební práva žen do Buckinghamského paláce. I díky ní britské ženy získaly volební právo v roce 1928.

Počátky boje za ženská práva

S proměnami společnosti na přelomu 19. a 20. století stále častěji vyvstávala otázka, kdy se změní i postavení žen ve společnosti. Jediné ženy disponující volebním právem byste před rokem 1900 našli jen na Novém Zélandu a na Pitcairnových ostrovech ukrytých hluboko v Tichém oceánu. České ženy na své volební právo musely počkat až do roku 1919.

Two women strikers on picket line during the 'Uprising of the 20,000', garment workers strike, New York, february 1910. (Photo by APIC/Getty Images)
Pracovnice z továren na výrobu oděvů při protestech za lepší pracovní podmínky. Foceno v New Yorku. (Photo by APIC/Getty Images)

Za počátek Mezinárodního dne žen se označují stávky, při kterých před více než sto lety (1908) vyrazily americké pracující ženy do ulic a požadovaly lepší pracovní podmínky nejen pro sebe, ale i konec zaměstnávání dětí, které v příšerných podmínkách v továrnách také pracovaly. Po předchozích zkušenostech už věděly, že krátkou stávkou větší změny nedosáhnou, sáhly proto k radikálnějšímu řešení a na jaře roku 1908 začaly 13týdenní stávku. Výsledkem byly lepší pracovní smlouvy a rok nato byl ve Spojených státech vyhlášen Národní den žen (připomínán poslední únorový den).

Oslavy Národního dne žen se ve Spojených státech příliš neohřály, jeho poslední oslavy byly v roce 1913. Tento svátek byl vystřídán Mezinárodním dnem žen o více než 60 let později v roce 1975.

circa 1925: German Communist leader Clara Zetkin (1857 - 1933), known as Red Clara, and a companion. (Photo by General Photographic Agency/Getty Images)
Za nápadem ustanovit Mezinárodní den žen stála Clara Zetkin (1857 – 1933), vedoucí německé ženské kanceláře pro sociálnědemokratickou stranu Německa. Foceno v roce 1925. (Photo by General Photographic Agency/Getty Images)

Vznik Mezinárodního dne žen

Rovnoprávnost před zákonem a lepší pracovní podmínky chtěly i evropské ženy. Při Mezinárodní konferenci žen v Kodani v roce 1910 se zrodila myšlenka na zařazení Mezinárodního dne žen do kalendářů, ve kterém by ženy po celém světě mohly vyjádřit svou nespokojenost s pracovními podmínkami, mohly požadovat volební právo nebo možnost být voleny. Ten byl vyhlášen rok poté 19. března 1911 a na 8. března (v den připomínající stávky žen ve Spojených státech před více než 50 lety) se přesunul o dva roky později.

Petrograd, Russian Republic. Women demand to increase dry and wet rations for soldiers' families. Reproduced by TASS (Photo by TASS via Getty Images)
Následné oslavy MDŽ se kromě boje za rovnoprávnost žen nesly i v duchu nesouhlasu s první světovou válkou. Foceno v Petrohradu, 1917. (Photo by TASS via Getty Images)

Ruské ženy jako hybatelky národní politiky

Mezinárodní den žen získával v Evropě na oblibě. Asi nejvýraznější dopad na ženská práva a vedení země měl protest ruských žen a následně i mužů na MDŽ v roce 1917, kteří tak reagovali na úmrtí více než 2 milionů mužů ve válce a nedostatek potravin, kdy protestovali za “chléb a mír”. O čtyři dny později ruský car abdikoval a vláda uznala ženám volební právo. Tato událost je považována za počátek Únorové revoluce.

OSN v roce 1975 oficiálně uznalo Mezinárodní den žen a přidalo se k jejich oslavám.

582911_005
Oslavy MDŽ v podniku Figaro v Bratislavě. Foceno v roce 1972. (Zdroj: M. Vojtek / TASR)

Proč má MDŽ v Čechách špatnou pověst?

Do vztahu Čechoslovenek a Čechoslováků k MDŽ zasáhla politika. Původní motiv oslav Mezinárodního dne žen byl aktivismus a boj za rovná práva, po roce 1948 ho ovšem Komunistická strana Československa začala využívat k prezentaci vlastních úspěchů v otázce ženských práv a svátek tím byl zpolitizován. V následujících letech ženám z televizních obrazovek přály známé osobnosti stejně jako politici nebo děti. Nechyběly ani už zmíněné karafiáty nebo třeba ručníky.

5279062029_b0132a9500_o

Newyorské ženy požadující 8hodinovou pracovní dobu. (Z kolekce International Ladies Garment Workers Union, zdroj: Flickr.com)

Čtěte také

Víte, jakým vývojem prošlo spodní prádlo?
Víte, jakým vývojem prošlo spodní prádlo…5814
Co vašemu znamení přinese rok Kohouta?
Co vašemu znamení přinese rok Kohouta?…3612
A žili šťastně až do smrti
A žili šťastně až do smrti3788
Další články