Už jste někdy slyšeli něco jako: „Dva dny se tu neukázala, prý ji bolí hlava. Hypochondr!“ nebo „Mám migrénu, jdu domů. Kdyby něco, budu k zastižení na chatu.“
Málokterý zdravotní problém je tak podceňovaný nebo naopak špatně „sebediagnostikovaný“ jako právě migréna.
Migréna není „bolest hlavy“
Když přijde, přestanu vidět na jedno oko, místo okolního světa mám jen světlé fleky a prázdné pole. Začne mi brnět a tuhnout obličej, primárně jazyk a nadočnicový oblouk. Začínám hůř artikulovat, někdy se přidá částečná ztráta sluchu. Během pár minut dojde ke křeči v rukou, zvracení, někdy omdlím.
Seznamte se, tomu se říká aura. Kromě toho, co prožívám já, se může vyskytnout také porucha čichu, dvojité vidění, obrna očních svalů, celková slabost. Aura trvá přibližně hodinu, potkává zhruba 20 % migreniků a poté se rozjede nefalšovaná migréna.
Vlastní záchvat je typický ostrou bolestí ve spánku, v týlu nebo za uchem. Pulzující bolest postupně ovládne celou polovinu hlavy, často se usadí v okolí oka. Není neobvyklé, že je vám nevolno nebo přímo zvracíte, jste přecitlivělí na světlo a zvuky, máte závratě a ruce a nohy jsou jakoby otupělé.
Teď už asi tušíte, proč ten, kdo s migrénou zůstane doma podobně jako s chřipkou, není hypochondr, a určitě se u toho nebude dívat na televizi nebo nebude k zastižení na Facebooku.
Záchvat může trvat od tří hodin až do tří dnů. Bohužel má tendenci se vracet, někdy i několikrát do týdne. Po skončení akutní bolesti přichází vyčerpání a v ideálním případě spánek. U mě ještě několik dní trvá přecitlivělost na vnější podněty a bolest lýtek (v důsledku ztráty tekutin a minerálů).
Kdo trpí na migrény?
Nejčastější je výskyt ve věkové skupině 30–40 let. Zatímco v dětském věku jí trpí více chlapci, v dospělosti se poměr otočí a toto onemocnění postihuje zhruba 15 % žen a 7 % mužů. To nahrává teorii, že je migréna ovlivněna kolísáním hormonů, ale na základní příčině se vědci dodnes neshodli.
Část odborníků se přiklání k tomu, že se jedná o cévní onemocnění, další vidí příčiny spíše v neuronových mechanismech. Obecně se jedná o chronické onemocnění mozkových cév, které zasahuje celou autonomní nervovou soustavu.
Prokázaný byl také vliv genetiky a dědičnost z matky na dceru – podle nejnovějších studií je až 30 % výskytu migrény zděděných.
Dá se s tím něco dělat? Minimálně
Migrénu způsobuje vrozená nerovnováha v mozku, takže pokud si ji geneticky vylosujete, bohužel se jí nezbavíte.
Každý, kdo na migrény trpí, si ale časem může vypozorovat svoje spouštěče. U mě je to určitá frekvence světla, nejčastěji když autem projíždím lesem a ostré světlo se míhá mezi stromy. A některá jídla – sbohem, čokoládo. Mezi obvyklé spouštěče většiny migreniků patří také stres, špatná životospráva, nedostatek, ale i přebytek spánku, málo pohybu, hormonální změny, zubní problémy, oční vada a samozřejmě to, co asi všichni známe – změna tlaku.
To není zrovna málo příležitostí, které mohou člověka úplně vyřadit z provozu.
Že se migréna blíží, můžete poznat podle symptomů, které provází tzv. prodromální fázi (nespecifické příznaky, které bývají „posly“ nemoci). Je fajn umět je rozeznat, protože ač se samotný záchvat nedá zastavit, můžete ho prevencí aspoň zmírnit. Pro mě je varovný signál, když přijde doslova záchvat zívání a chuť na sladké, které jinak vůbec nejím. Dalšími projevy, které vás mohou včas upozornit na blížící se nebezpečí, je bolest břicha, svalové napětí, žízeň, ale také lítostivost, špatná nálada bez příčiny, deprese. To vše se dá pozorovat klidně i den před samotným záchvatem migrény.
A jak tedy s migrénou bojovat?
Obecné doporučení, jak migrénu přežít, je KLID – TICHO – TEMNO – ANALGETIKA. I když se užívání léků proti bolesti bráníte a stejně jako já si často říkáte, že to nějak zvládnete i bez nich, tohle není ta chvíle. V mém případě platí, že čím dřív stihnu záchvat rozpoznat a vzít si prášek, tím mírnější pak má migréna průběh.
Často se mi ale stane, že aura nastoupí tak rychle a s takovou intenzitou, že kvůli paralyzovanému jazyku a zvracení už nejsem schopná pozřít nic. V těchto situacích mi pomáhá lék Rosemig, který je ve formě spreje do nosu. Je pouze na předpis a jeho použití opravdu doporučuji konzultovat s lékařem.
Co mi dlouhodobě funguje nejlépe, je prevence. Tu jsem si sestavila z odborných informací, ale i několika babských rad a věcí, které intuitivně a subjektivně vnímám jako prospěšné.
Jako prevence migrény se mi osvědčilo:
- Jóga – protahování a uvolňování, zejména v oblasti krku a ramen.
Čtěte také: Co bych si přála vědět, když jsem začínala s jógou
- Masáž hlavy – migrenici mívají často kůži doslova přirostlou k lebce. Uvolněním kůže a podkoží od lebečních kostí a především švů se mi okamžitě citelně uleví, mám lehčí hlavu a podle indické medicíny se podpoří vyplavování toxinů.
- Masáže obecně, ideálně s aroma oleji. Levandule a rozmarýn jsou na bolesti hlavy nejlepší.
- Čerstvý vzduch
- Sluneční brýle
- Hořčík – momentálně jsem si oblíbila magnesium v prášku, které chutná jako vitacit a nasypu ho do sebe kdykoli a kdekoli.
- Zdravá strava – každý si pod tím představí něco jiného, ale obecně hodně zeleniny, maso spíše lehčí, mandle a luštěniny jsou potraviny, které mi pomáhají.
Čtěte také: Jak v hlavním jídle nahradit maso luštěninami
A co určitě nepomáhá?
- Alkohol – uvádí se, že nejhorší je červené víno, ale obecně odvodnění a únava organismu, která je navíc s postupujícím věkem čím dál horší, jsou u mě jasným spouštěčem.
- Čokoláda, ořechy, avokádo, ryby, kofein a plísňové sýry – ano, život není fér.
- Tučné mléčné výrobky
- Zářivky a pulzující světlo
- Hluk
- Prach
- Kouření
- Užívání hormonální antikoncepce
Prospěšná je i změna jídelníčku
Podle aktuálních průzkumů až 75 % záchvatů migrény lze eliminovat správnou stravou. Nevhodné jsou obecně dusitany a potraviny s vysokým obsahem tyraminů a glutamát sodný.
Když si člověk představí, kolika věcí by se měl vzdát, zní to hrozně, že? Moje zkušenost ale je, že jakákoli dieta neomezuje moji kvalitu života tolik jako migréna.
Navíc bylo prokázáno, že výskytem migrény s aurou se až dvakrát zvyšuje riziko mozkové příhody – a to už rozhodně stojí za zamyšlení a aktivní prevenci.
Příčiny a léčba migrény jsou stále předmětem výzkumů. Bez ohledu na základní příčinu ekonomové odhadují, že tato nemoc je nejdražší neurologickou chorobou v Evropském společenství – každý rok stojí více než 27 miliard eur. Tato částka zahrnuje jednak zvýšené léčebné náklady, ale i ztracenou produktivitu.
Až vás příště přepadne záchvat migrény, třeba vás potěší, že dnes už se – na rozdíl od starověku – neléčí proděravěním lebky, i když pocity jsou to často podobné. A především: nejste v tom sami. Značná část populace ví, že to není jen tak nějaká bolest hlavy, ale vážné onemocnění, které zasahuje celý autonomní nervový systém a není vhodné brát ho na lehkou váhu.
