Před čtyřmi lety jsem u prvního syna nad látkovými plenami ani neuvažovala. Přišlo mi to komplikované, pracné, smradlavé a obecně určené pro úplně jinou skupinu matek, než jsem já. Moje dítě vesele čuralo do plen až do svých dvou a půl let a jeho malí kamarádi nebyli v odplenkování o moc rychlejší.
Dva a půl roku – to už bylo opravdu hodně několikakilových pytlů nacucaných plín, které jsme každý týden nosili do popelnice. Už tehdy mi začalo docházet, že tohle nezachráním ani doživotním odmítáním brček, vlastní designovou lahví na vodu a ručně uštrikovanou síťovkou na nákupy.
Před příchodem druhého dítěte jsem měla jasno, že některé věci chci dělat jinak, a eliminování tun plenkového odpadu bylo první na seznamu. Když už ve vás podobné odhodlání vyklíčí, mám pro vás pár tipů, jak mít realistické očekávání a nevzdat to hned na začátku.
Neposlouchejte mámu (tchyni, babičku) aneb jak moc jsem líná?
„Prosim tě, ty chceš látkový plíny, víš, jaký je s tim práce? To nebudeš dělat nic jinýho než namáčet, prát, vyvářet, žehlit a skládat. Buď ráda, že máš ty jednorázový, co my bysme za to daly!“
Maminky to s námi myslí dobře, ale rozdíl mezi látkovými plenami, co používaly ony, a těmi moderními, je asi takový jako mezi telefonní budkou a mobilem – z obojího si na ulici zavoláte, ale s mobilem je to přece jen mnohem jednodušší.
Pozitiva:
Dneska už se pleny nenamáčí ani nevyváří – skladujete je v kýblu „na sucho“ a pak je normálně vyperete na 60 °C v pračce. Nežehlí se, složit je s trochou cviku zvládnete za pár minut.
Negativa:
Z pouhé podstaty věci je s látkovými plenami opravdu víc práce než s těmi jednorázovými, které se prostě vyhodí. Musíte je přece jenom naládovat do pračky, vyndat, pověsit (nebo dát do sušičky) a poskládat, každých pár dnů, pořád dokola. Je potřeba si hned na začátku říct, jestli vám to za to stojí. Protože ano, je to nějaká práce navíc.
Nečtěte diskuzní fóra aneb nežerte to tak
Tak jo, jste pevně rozhodnutá nepřispívat k zahlcování naší planety odpadky a být eko, sednete k internetu, zadáte do vyhledávače „látkové plíny“ a ten na vás vychrlí tisíce stránek, odkazů a hlavně diskuzí. A vy uděláte osudovou chybu, že to všechno začnete číst. Hemží se to tam termíny jako „svrchňáky“, „vkládací pleny“, „AIO plenky“ a vy si připadáte jak vetřelec v nějaké uzavřené partičce, která z bobků udělala středobod svého bytí.
Vidina popelnice plné jednorázových plen v tuhle chvíli začíná zase vypadat lákavě. Takže doporučuju nádech, výdech… a podobné diskuze zavřít.
K látkovým plenám jde přistoupit jako k užitkovému zboží, nemusí se z toho stát váš nový koníček. Pokud nemáte kámošku, která látkové pleny používala a je ochotná vás do toho zasvětit (ideální!), tak jednotliví výrobci už mají dostatečně srozumitelné stránky. Po pár desítkách minut pochopíte, co a jak se dělá. Někteří dokonce nabízejí telefonní číslo, na které můžete zavolat – a paní na druhé straně vám poradí. Budete tomu muset věnovat nějaký čas, ale ve výsledku to není jaderná fyzika, takže to zvládnete.
Není to tak komplikované aneb prostě to zkuste
Důkladně jste pročetla internety, pobavila se s kámoškou, okoukla plíny v obchodě, ale prostě tomu pořád nerozumíte a neumíte si to představit. Klíčí ve vás panika, že když nejste schopná pochopit látkové plíny, tak snad ani nebudete dobrá matka. Tyhle pocity si nechte až na šestinedělí, to vás rozhodí i vylitá polévka.
Moje rada: prostě to zkuste. Většina výrobců nabízí testovací sady, která vás nezruinuji, vyzkoušíte si různé typy plenek a zjistíte, které jsou vám sympatické. Když vás to nechytí za srdce, nebude problém plínky poslat dál a používat jednorázové – ostatně dnes už se dají koupit i ekologičtější, plně rozložitelné varianty. Ale jestli jste se dostala až sem, tak si dovolím odhadnout, že až si to osaháte, tak zjistíte, že je to vlastně hrozně snadné a jako spousta věcí v životě – prostě jen otázka zvyku.
Nedělejte si z toho polepšovnu aneb co vás může zaskočit
Větší kontakt s… vy víte s čím. Mimina kadí a vy budete s tím kaděním v každodenním kontaktu. U látkovek je tenhle kontakt poněkud užší – třeba jen při dávání plínek do pračky. Teď za sebou máme dvoutýdenní průjmovou epizodu, kterou jsem sveřepě absolvovala s látkovkami a následně si řekla, že příště si to odpustím a vytáhnu balík jednorázových.
Smrdí to. Sice se říká, že vlastní dítě nesmrdí, ale nevěřte tomu. Pokaděné, ale i počurané plínky jsou prostě cítit, ať už máte jednorázové, nebo látkové pleny, ty látkové ovšem musíte před vypráním 2–3 dny někde uskladnit. Momentálně to řeším kýblem s víkem, kam občas kápnu vonný olejíček. Já si myslím, že to je v pohodě, můj muž občas tvrdí, že to je cítit. Ale cítit jsou občas i jednorázové plíny z koše. Máte mimino – prostě vám to bude doma občas lehce zasmrádat, to je realita.
Protéká to. Látkové plíny nevydrží tolik jako jednorázové. Z mojí zkušenosti je ideální přebalovat po třech hodinách, když náhodou zapomenete nebo není příležitost, může se stát, že plena proteče. Já třeba odmítám přebalovat v noci a dávám jednorázovou plenu, u které vím, že to dá.
Což je obecně věc, ke které jsem došla – nedělat si z látkových plen polepšovnu.
Nikdo vás nebude nutit prát je na dovolené na chalupě v potoce. Dokonce je nemusíte prát ani na dovolené v apartmánu s pračkou – máte přece dovolenou. A když si budete chtít dát oraz a týden ty plíny nevidět – tak si ho dejte. Každá ušetřená jednorázovka se počítá a vy jich i tak ušetříte tisíce.
Bonusy aneb co vás potěší
Hezký design – máme plínky se zvířátky, autíčky i vzducholoděmi. Je to prostě ňuňu.
Hezčí zadečky – látkové plínky jsou prodyšnější, krém na opruzeniny skoro nepoužívám.
Finanční úspora – zmiňuji jen mimochodem, protože pro mě to nebyl stěžejní důvod, proč látkové pleny používat. Přestože prvotní investice je veliká, při průměrné době používání (2 roky) a průměrné ceně jednorázových plín něco ušetříte. Když pleny použijete na víc dětí, tak tam už je úspora poměrně zásadní.
Dřív na nočník (snad!) – v látkových plenách dítě cítí, že je počurané, tak trochu doufám, že druhé robě by mohlo začít chodit na nočník dřív než chvíli před nástupem do školky.