Nejdřív je potřeba všechno důkladně vyčistit. Když myčku pravidelně nečistíte a poprvé se k tomu odhodláte až po delší době používání, počítejte, že to nebude moc příjemný zážitek. Je potřeba vyndat všechny odnímatelné části a každou ručně vydrhnout. Je to opravdu důležité, protože zbytky, které se hromadí v různých zákoutích a filtrech, mohou přispívat právě ke vzniku zápachu… ale nebojte, po prvním čištění je každodenní údržba už mnohem jednodušší.
Co se týká pravidelné údržby, vyzkoušela jsem všemožné metody a prostředky z drogerie, ale nic z toho nemělo dlouhodobý účinek. Vůně, které visí v myčce, eliminují zápach jen na začátku, ale po pár umytích jsou neúčinné a navíc nejsou vůbec levné. Proto raději využívám přírodní metody, které se mi osvědčily.
Důkladné vymytí myčky
Zhruba jednou za dva až tři měsíce důkladně vyčistím každou část myčky.
Jako první si připravím octový roztok. Míchám ho v poměru 1 lžíce octa na 1 sklenici vody. Vyndám ven všechny pohyblivé části – koše na nádobí a příbory, zásuvky, filtry a ramena. Na čištění vnitřku myčky používám obyčejnou houbičku ‒ většinou sáhnu po té na nádobí a k ní vezmu připravený octový roztok. Důkladně otřu všechny vnitřní plochy a snažím se nevynechat žádný koutek. Pak je na řadě těsnění. To pořádně otírám roztokem ze směsi jedlé sody a tekutého mýdla. Záhyby se dobře čistí starým zubním kartáčkem.
Části myčky, které jsem vyndala ven, umývám ve dřezu běžným prostředkem na nádobí a pak jen opláchnu vodou. Když to někdy na odolnější nečistoty nestačí, nechám je chvíli odmočit v octové vodě. Já mám doma celkem velký dřez, ale pokud se vám ve dřezu s masivnějšími kusy špatně manipuluje, můžete vše umýt například ve vaně.
Na závěr zbývá už jen vrátit všechno zpátky do myčky a jednou ji spustit naprázdno. Do nádoby na tablety dávám pro tento účel jedlou sodu, kyselinu citronovou nebo bílý ocet (není cítit tolik jako klasický). Pokud se rozhodnete místo kyseliny citronové použít ocet, doporučuji pustit program na nižší teplotu. V opačném případě může být ocet z myčky během mytí intenzivně cítit a já osobně to moc nemám ráda. Po domytí nechám myčku asi hodinu otevřenou, aby se dobře vyvětrala.
Co nepatří do myčky?
Vždy si kontroluji, jestli je na daném kousku symbol „vhodné k mytí v myčce“ a také se snažím vybírat šetrnější programy mytí. Nikdy ale do myčky nedávám:
- nádobí z měkkého plastu (může se teplotou deformovat)
- ostré nože (v myčce se tupí a může se ničit i rukojeť)
- pánve a jiné nádobí s teflonovým povrchem
- dřevěné náčiní
- křišťál a zdobené nádobí (kromě toho, které je označeno jako vhodné do myčky)
- keramické nádobí bez glazury
- křehké nádobí po babičce (možná by to přežilo, ale nechci riskovat)
Odstraňování zbytků jídla z nádobí
Když dávám do myčky očištěné nádobí, snižuje se logicky i množství nečistot usazujících se v myčce.
Pro mě je tento bod samozřejmostí a věřím, že i pro většinu z vás. Přesto je ale potřeba na něj myslet a určitě nebude na škodu si ho připomenout. Dostat zbytky jídla z myčky dá totiž docela hodně práce. Dříve jsem předmývala nádobí ve dřezu, ale to není úplně dobré řešení (nejen proto, že je to plýtvání vody). Mycí prostředky v myčce fungují tak, že enzymy ulpívají právě na špíně, a proto nádobí dobře vyčistí. Když v myčce nečistoty na nádobí zaschnou (třeba když ji nezapínám hned), stačí jen před mytím spustit program oplachování.
Pozor na tvrdou vodu
Obzvlášť, pokud bydlíte ve větším městě, možná máte doma tvrdou vodu a ta se také může podílet na nehezkém odéru myčky.
Pokud myčka i po důkladném vyčištění vydává nepříjemný zápach, může být vodní kámen jedním z viníků. Ucpává trysky, filtry, potrubí a další nepřístupná místa, kde se hromadí bakterie a již zmíněné pachy. Problém s tvrdou vodou poznáte jednoduše – po zaschnutí se na stěnách myčky i nádobí objevují světlé matné povlaky. Preventivně můžete použít speciální sůl do myčky, kterou v případě potřeby nasypete do zásobníku k tomu určeného.
Pomocníci, které využívám pravidelně
- Kyselina citronová: pár lžiček do nádobky na tablety, pustit program na 70‒90 stupňů. Pomáhá čistit myčku i odtok a redukuje zápach.
- Kusy citronu: Nakrájím citron na čtvrtky nebo silné plátky a dám ho do košíčku na příbory. Má slabší, ale podobné účinky jako kyselina citronová a myčku provoní. Nemusíte kvůli tomu ale krájet čerstvý citron. Klidně tak zužitkujte například zbytek toho, který jste si vymačkali do čaje.
- Hrnek octa: Šikovný bojovník s vodním kamenem, nečistotami i zápachem. Zhruba jednou měsíčně pustím myčku na meziprogram právě s octem a klidně přidám navíc pár kapek esenciálního oleje. Nejraději mám eukalyptus.
A když nic nepomáhá? Pak může problém vyřešit povolání odborníka. Zbytky jídla nebo vodní kámen totiž mohou ucpat filtr ve spodní části myčky a s takovým problémem si sami neporadíte. Je potřeba ho rozebrat a vyčistit, ideální je, když to udělá instalatér. Mám ale vyzkoušeno, že když aplikuji výše uvedené metody, daří se mi větším problémům předcházet. Proč bych také měla utrácet za drahá řešení, když mám běžně v kuchyni po ruce šikovné pomocníky?
Přečtěte si také:
Odteď už bude úklid zábava
Pořiďte si do domácnosti pomocníky, se kterými jednoduše odstraníte nečistoty i z těch nejnepřístupnějších míst.
