Současného upadajícího zájmu o kulturní krajinu a ovocnářství si před lety všimla i Kateřina Kubánková a po vzoru našich zahraničních sousedů s kolegy založila iniciativu Na ovoce. Od té doby na jejich stránkách můžete najít mapu zaznamenávající ovocné sady, jednotlivé stromy nebo keře, ze kterých si můžete úrodu zdarma načesat. Je na ní přes 8600 značek, které na mapu kromě lidí kolem iniciativy zaznamenávají i samotní registrovaní uživatelé. Ti jich dodali už víc než polovinu.
Myšlenka Na ovoce
Od roku 2015 se Na ovoce snaží zvyšovat povědomí o ovocnaření, posilovat vztah člověka k přírodě a s jeho pomocí krajinu kultivovat. „Myšlenka Na ovoce vznikla proto, že člověk jede českou krajinou a vidí smutný obrázek. Sady jsou čím dál zarostlejší a opuštěnější, ovoce se válí na zemi,“ vysvětluje František Marčík z týmu Na ovoce.
Vytrácení člověka z přírody je podle Marčíka problém pro některé přírodní druhy. Zatímco pro jiné, například velké šelmy, je přínosem, ovocné stromy patří k těm, které tratí a z naší krajiny pomalu mizí. Podél cest je jich stále méně, ovocné sady pomalu vymírají a snaha kultivovat českou krajinu uvadá.
Cesta ke zlepšení přitom není tak složitá. Na ovoce pořádá dílny o zpracování ovoce, procházky po sadech nebo na jejich stránkách můžete najít návody, jak si s vlastními ovocnými stromy poradit. „Když stromům rozumíte, jste schopni prodloužit jejich život až o desítky let. A to moc lidí neví.“ Záleží na odrůdě stromu, ale při správném prořezávání a ošetřování některé stromy místo 40 let mohou žít stejně dlouho jako nejstarší lidé planety.
Není snazší zajít do supermarketu?
Dřív se říkalo, že se ovoce podél cest trhat nemá, protože je plné olova. Je tomu tak pořád? „Dnes se benzín s příměsí olova už nevyrábí, a pokud se ovoce omyje, většina škodlivin se odplaví. Ovocné plody v supermarketech se většinou už bez chemického postřiku ani neobejdou, takže se určitě nedá říct, že by ovoce z obchodů bylo zdravější.“ Proč tedy pořád chodíme pro ovoce do supermarketů?
„Dnes se většina ovoce kupuje v supermarketech a vozí se přes půlku světa, od nás do Evropy a k nám například z Polska,“ vysvětluje Marčík nepříliš povzbudivou situaci. S tímto paradoxem se Na ovoce snaží něco dělat. Ukazují lidem, kde si mohou natrhat vlastní domácí ovoce, propojují ty s úrodou s těmi, kteří ovoce umí zpracovávat. V budoucnu by Na ovoce rádi propojovali ty, kterým se nevyplatí udržovat sad ani sbírat ovoce, které v něm roste, s lidmi, kteří od nich úrodu odkoupí či jim výměnou poskytnou například pálenku, kterou z jeho ovoce vyrobí.
Postupný vývoj
Na ovoce nejsou ve své snaze sami. Snaží se komunikovat s městy, v budoucnu s obcemi nebo se správami silnic. Nejlépe se jim daří spolupracovat s pražským magistrátem, který má pod sebou na čtyřicet sadů. Ten je čistí, postupně stromy dosazuje a obnovuje, trávu na mnoha místech nechává spásávat ovcemi.
Ve spolupráci s magistrátem vzniká ovocná slavnost ve Vysočanech. Konat se bude na podzim, kdy bude sklizeň v plném proudu. Kromě povídání o stromech a ukázkách nebo ochutnávek ovoce, ovocných produktů či přímo jejich výroby a zpracování bude na místě i program pro děti. Na své si tak přijde celá rodina.
Kdy se vydat na ovoce
Se sklizní úrody ovocných stromů je spojeno spíš pozdně letní období, ale mnoho druhů ovoce můžete sklízet už nyní a vytvářet si doma sezónní ovocné mísy.
Červen
V červnu můžete sklízet třešně, višně, jahody nebo třeba angrešt. Na třešně a višně na vyšších větvích budete potřebovat česáček, pokud žádný nevlastníte, můžete si jeden jednoduše vyrobit nebo vzít dítě na ramena.
Višeň po uzrání rychle přezraje, až ji tedy v přírodě najdete, nenechávejte její očesávání na příště. Můžete si z ní vyrobit domácí kompot nebo třeba ovocný koláč.
Z jahod si můžete udělat například gazpacho, z třešní koláč.
Červenec
V červenci s prázdnou neodejdete z meruňkových sadů, sbírat můžete i broskve, rybíz, letní odrůdy hrušek a jablek nebo například švestky.
Zralé meruňky jsou velmi vybarvené a češete je tak, že jimi jemně pootočíte. Pokud se odlomí, jsou zralé a můžete si je odnést domů. Meruňky jsou ovšem velmi choulostivé na otlaky, ideálně je přenášejte jen v jedné vrstvě a nekupte je na sebe.
Švestky vhodné ke sklizni poznáte podle toho, že ze stromu samy opadávají. Právě ty padané jsou pak ke konzumaci nebo k dalšímu zpracování, například na superzdravý nápoj, nejvhodnější.
Srpen
Pokud máte na zahradě hroznové víno nebo objevíte volně rostoucí hrozny, od srpna je můžete ochutnat.
Správně se hrozny sbírají tak, že je uchopíte zespodu a odstřihnete je zahradnickými nůžkami od větve. Poté si z nich můžete vyrobit například zdravý led do letních drinků.
Září
Celé prázdniny jste kolem nich chodili, ale plody ještě nebyly úplně zralé. V tomto období nastane změna a vy si konečně budete moci očesat jablka a hrušky.
Zralá jablka poznáte podle barvy slupky – ta zelená skliďte, až se začnou obarvovat do žlutozelena, červená do hnědočervena nebo až získají sytě červenou barvu, popřípadě, když spadnou ze stromu samy.
Můžete si s nimi pak pohrát a vyrobit z nich dětem labutě z jablek.
Hrušky při česání mírně nadzvedněte, když se stopka oddělí od větvičky, je zralá a můžete si ji vzít domů. Pokud pěstujete melouny, jejich doba přijde také v září.
