Právě čtete

Dlouhé hodiny za volantem dají pěkně zabrat. Tipy, jak to zvládnout v pohodě

2202  
Sdílet: 

Dlouhé hodiny za volantem dají pěkně zabrat. Tipy, jak to zvládnout v pohodě

Závod o to, kdo dojede co nejdál na jeden zátah, i když už pomalu klepe únavou hlavou o volant, fakt nemusím vyhrát. I profi řidiči mají povinné přestávky, takže také my ostatní bychom měli pár pravidel pro dlouhé cestování respektovat.

3. 9. 2021 3 min. čtení Jana Bohutínská
Dlouhé hodiny za volantem dají pěkně zabrat. Tipy, jak to zvládnout v pohodě

Patřím k těm, kteří si řízení užívají. Dlouhá je však pro mne za volantem každá cesta, která přesahuje dvě hodiny. Nejdále jsem kdysi bez pauzy uřídila cestu z Prahy do Velkých Losin, což tehdy byla téměř pětihodinovka. Čím jsem byla mladší, tím jsem měla větší ego. Dnes bych si po cestě dala alespoň jednu pauzu.

Jak se připravuji, než otočím klíčkem v zapalování?

Abych delší cesty dobře zvládla, nepodceňuji přípravu.

Snažím se nesedat za volant se spánkovým deficitem, ale vyspalá, najedená, s dostatkem tekutin a vůbec v dobré fyzické a psychické kondici. Pomůže mi dobře nastavené sedadlo, abych nezačala cítit záda nebo krk hned za rohem, protože to naruší pozornost.

A dobře vybírám hudbu, pokud chci nějakou poslouchat, protože ovlivňuje náladu, emoce. Znám lidi, kteří v autě ladí mluvené slovo, to někoho ale může rozptylovat. Je potřeba vybrat to, co vám nejlíp funguje. Když nejedu sama, poprosím spolujezdce, ať se mnou spíš komunikuje, než aby to v autě hned „zalomil“.

Hrdinové neřídí na doraz, ale pauzírují

Vědci hovoří o tom, že doba, po kterou člověk udrží soustředěnou pozornost, se už dokonce nepočítá v minutách, ale v desítkách sekund.

Porovnejte si to s tím, po jak dlouhé časové úseky se nutíte řídit na jeden zátah. Bezpečnější je dát si dostatečnou časovou rezervu a zařadit si do cestovního itineráře místa na pauzy.

Doporučuje se dělat si přestávky maximálně tak po čtyřech hodinách jízdy, spíš častěji. Riskovat mikrospánek pro pár ušetřených čtvrthodinek? To nestojí za to, i když se vám možná zdá, že to už do cíle dorazíte.

Prodýchat a protáhnout!


Při pauzách se vyhýbám stresu při lovu té nejlepší bagety. :-) Radši si dám chvíli pro sebe:

  1. Zhluboka dýchám.
  2. Koukám do zeleně.
  3. Osvěžím si obličej, krk a ruce studenou vodou.
  4. Protáhnu se.
  5. Udělám si pár cviků (v kufru vozím i podložku na cvičení).

Také se najím něčeho lehčího a nepříliš tučného, co mi nebude další stovky kiláků ležet v žaludku. Uznávám, že sehnat to na benzínce je někdy fuška, občas to řeším krabičkami z domova. A dodržuji pitný režim.

Když musíš, tak musíš… dát si šlofíka

Nebudu předstírat, že jsem svatoušek a nikdy se za volantem nesnažím zatočit s únavou. V autě mám při ruce i něco pro dodání rychlé energie, ať už jsou to oříšky, kvalitní čokoláda nebo čerstvé či sušené ovoce.

Občas si dám na cestách kávu, abych rychle dobila baterky, místo toho, abych si někde na parkovišti dopřála krátkého šlofíka, jako to dělá můj kamarád Tomáš. Řídí rád v noci, protože není takový provoz, a když je unavený, sklopí si sedačku a na dvacet minut si na parkovišti schrupne. To ho osvěží a jede dál. Takový styl ovšem není pro každého. Kdybych to udělala já, neprobudím se za dvacet minut, ale za osm hodin šťastného spánku, auto neauto.

I cesta je přece cíl!


Na opravdu dlouhých cestách podle mě vůbec není na škodu si už předem vyšetřit víc času a třeba si udělat zastávku i s přespáním v hotelu. Už to může být součástí dovolené, na kterou možná jedete. :-)

Nakopávače beru jako „kápézetku“

Jako poslední záchranu, třeba pro případ, že dlouho nebude po ruce odpočívadlo, si vozím i nějaké ty nakopávače. Kofein neberu jako náhradu ztracené energie, spíš jako pomocníka při koncentraci.

Kofein je stimulant, povzbuzuje a zlepšuje pozornost, což není při dlouhé jízdě autem k zahození. Avšak všeho s mírou, beru ho spíš jako takovou „krabičku poslední záchrany“:

  • Jedna káva je v pohodě, druhá taky  – u toho, kdo je na ni zvyklý, ale jak zářezy přibývají, je na místě ostražitost.
  • Stejně tak ve chvíli, kdy hrozí, že vám z tabulky čokolády zbyde jen pěkný obal a blyštivý staniol.
  • Vyhýbám se energeťákům, kde je kromě kofeinu spousta sladidel. Energii rychle vystřelí, ale když účinek odezní, odpadnu.
  • Osvěžující alternativou bez kávové příchuti a se sníženým obsahem cukru jsou pro mě funkční vody, jako je napříkald Tchibo Coffizz, kofeinová voda se silou dvou espress.

Každopádně, stejně jako všechno ostatní, i kofein bychom měli konzumovat s mírou. Pokud to přeženeme, může nám místo povzbuzení přinést pravý opak. Tímto životabudičem byste se neměli pokoušet přelstít únavu, na kterou platí prostě jedině důkladný odpočinek. Nehledě na jednu „zradu“, kofein je naneštěstí močopudný. Při cestách z toho může vzniknout i celkem prekérní situace. :-)

Novinka od Tchibo: Kofeinová voda Coffizz

Novinka od Tchibo: Kofeinová voda Coffizz

Ochutnejte pramenitou vodu se sílou kofeinu odpovídající dvojitému espressu. Ve dvou příchutích na prodejnách Tchibo, v široké síti supermarketů i na benzinových stanicích.

Najít nejbližší prodejnu
Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články