Svou pylovou alergii jsem už měla poměrně zmáknutou. Byt větrám systémem, kterému přezdívám tornádo. Rychle, ale pořádně, otevřu všechna okna a nechám byt profouknout průvanem. Potom přijde na řadu čistička vzduchu a s vrcholící sezónou alergií přidám ještě ozonátor. I přesto jsem si poslední dobou všimla zvláštního příznaku. Po jídle jsem kýchala mnohem víc. Nebylo tedy zbytí a objednala jsem se znovu k alergologovi.
Testy nic neukázaly
Myslela jsem, že se mi rozvinula potravinová alergie, k mému překvapení ale všechny testy vyšly negativní.
Už ale vím, že se u doktora nesmím nechat odbýt, obzvlášť když cítím, že je něco opravdu špatně. Proto jsem se rozhodla svůj boj nevzdat a rozhodla se věčnému pšíkání zatnout tipec.
Začala jsem jednoduše: monitorovala jsem poctivě, co moje příznaky zhoršuje. Byla to hlavně jablka, švestky a broskve. Později se k mému seznamu přidaly i banány a rajčata. Zkusila jsem tedy jít znovu na testy, tentokrát ale s propracovaným seznamem a světe div se… negativní! Neukázalo se na nich absolutně nic. Jak je tedy možné, že kromě příborů musím mít na stole i krabici s kapesníky? Byla jsem přesvědčená, že to musí být chyba, a tak jsem se rozhodla poradit s dalším lékařem.
Alergolog moc dobře věděl, o co jde
Ukázalo se, že testy chybné nebyly. Taky ale vyšlo najevo, že jsem si příznaky nevymyslela. Alergolog vlastně hned pochopil, o co jde, protože se s tím setkává překvapivě často – jedná se o zkříženou alergii.
Vysvětlil mi, že testy neprokázaly potravinovou alergii, protože ji opravdu nemám. Přesto mi některé potraviny způsobí příznaky. Ze začátku jsem tomu moc nerozuměla, doktor mi ale všechno podrobně vysvětlil. Můj imunitní systém reaguje přehnaně, když vdechnu pyl břízy. Břízové rostliny jsou biologicky velmi blízko rostlinám růžovitým, kam patří – a už jsme u toho – jabloň, hrušeň, broskvoň a další. Není to žádná velká věda, tělo si prostě poplete některé látky z jablek s těmi z břízy. No a kýchání je na světě.
Pro mě to jednoduše znamená, že kromě pylu břízy, ze kterého „soplím“ a slzí a štípou mě oči, si teď musím dávat pozor i na některé potraviny. Naštěstí jen výjimečně jsou příznaky zkřížené alergie opravdu závažné, takže se musím bát „jen“ kopřivky.
Co je vlastně zkřížená alergie
Když jsem se lékaře ptala, co je vlastně zkřížená alergie, vysvětlil mi to tak, že proteiny přítomné v pylu jsou svou chemickou strukturou velmi podobné některým potravinovým alergenům a imunitní systém v některých případech nedokáže rozpoznat rozdíl a rozhodne se bránit. Napadá vše, co se mu zdá podezřelé, a v důsledku toho dochází k alergické reakci. Často se vyskytuje zkřížená alergie na pyl břízy a lísky a současně alergie na jádroviny a peckoviny (jablko, hruška, třešně, švestky, broskve…) a lískové ořechy. Další častou kombinací jsou třeba bylinné pyly, jako je pelyněk a kořenová zelenina.[/
Můžu teda jíst ty hrušky?
Nakonec mi můj lékař doporučil, abych si o zkřížené alergii zkusila něco přečíst, a odkázal mě na pár dobrých zdrojů, od letáčků až po pořádné publikace.
Nejpřínosnější pro mě byla tabulka, která ukazuje, v jakých dvojicích se nejčastěji zkřížené alergie vyskytují. Je to nejjednodušší způsob, jak zjistit, které potraviny vám mohou vyvolat reakci, když máte už existující diagnózu alergie na něco jiného.
V podstatě jsem tedy získala jednoduchý návod, čemu se vyhýbat. Nic ale není stoprocentní, takže se stále řídím hlavně tím, jak reaguje moje tělo. Některá jídla z tabulky mi totiž nezpůsobují žádnou reakci, a proto si je klidně dopřávám dál. Dozvěděla jsem se také, že někomu stačí „zakázané“ potraviny vynechat v období pylových alergií. Já bohužel takové štěstí nemám, protože mi některé ovoce nedělá dobře ani v zimě, kdy zrovna žádné břízy nekvetou.
Základem je individuální přístup a naslouchání signálům těla
Zkusila jsem různé metody, jak se zbavit alergie, ale žádná nebyla stoprocentně účinná.
Prášky od doktora moje příznaky zmírňují, když ale bříza udeří v plné síle, stejně se nosem svobodně nenadechnu. Spousta známých mi doporučovala takzvanou desenzibilaci. Je to proces, během kterého dostáváte v tabletkách, kapičkách nebo injekcích alergen a umožníte tak tělu, aby si na něj v podstatě zvyklo. Musím přiznat, že po přečtení informací o celé proceduře a jejím průběhu mi běhal mráz po zádech a zatím na to nemám dost odvahy. Možná ten den přijde, ale ještě ne…
Nejlepší metodou je pro mě nakonec pozorování a naslouchání vlastnímu tělu. Teď, když už vím, co se mnou je, můžu se některým potravinám vyhýbat nebo je zkoušet v menším množství mimo pylovou sezónu. Pokud máte podobný problém, nemám bohužel žádné zázračné rady ani žádná instantní řešení. Protože co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro někoho jiného.
Něco pro sebe ale dělat můžete. Pozorujte, zapisujte a poslouchejte své tělo. Domluvte si konzultaci s alergologem, protože jeho dlouholeté zkušenosti a nabyté lékařské znalosti nic nenahradí. A i když se moje pšíkací trápení nedá úplně vyléčit, spadl mi stejně kámen ze srdce. Po dlouhých měsících spekulování a přemýšlení o tom, co by mi mohlo být, konečně vím, co moje problémy způsobuje, a nemusím se ničeho obávat. Lepší oželet jablíčko než tápat ve tmě.
