Než se nám narodil syn, vlastně jsem si vůbec neuměla představit, co to jsou opravdu probdělé noci. Náš junior totiž hodně trpěl na bolavé bříško a to zpravidla bývá právě v noci nejhorší.
Kdybych měla spočítat, kolik kilometrů jsem v přítmí prochodila s miminkem v náruči po našem bytě, nebo kolik jsme společně viděli východů slunce, asi bych se nedopočítala. Východ slunce je fajn, ale ne když ho vyhlížíte už od dvou od rána. :-)
Aby se malému ulevilo, zkoušela jsem postupně snad všechno, co mi kamarádky a chytré knížky radily. Něco pomohlo více, něco méně. Za jednu z největších záchran ale dodnes považuji vaničkování.
Co to je vaničkování a k čemu je to dobré?
Název zní možná trošku vtipně. Sama jsem se nad ním pousmála, když jsem na něj na internetu narazila poprvé. Když jsem ho ale zkusila, už jsme se tomu doma tolik nesmáli, protože to začalo vypadat jako smysluplná věc!
A v čem to tedy spočívá? Napustíte vanu a podle instrukcí ve vodě provádíte s miminkem jednoduchá cvičení. Vlastně je to takové hravé koupání, které má ale hned několik benefitů:
- Vybití přebytečné energie. A to se hodí! Proto jsme vaničkovali hlavně večer, v rámci klasického koupání. Náš Tonda potom mnohem lépe spal.
- Posilování svalů celého těla, hlavně v oblasti páteře, břicha a vnitřních stehenních svalů. Dítě procvičuje jemnou a hrubou motoriku.
- Větší chuť k jídlu, což u nás úplně nebylo potřeba, protože u nás se jedlo pořád jako na hostině, ale vím, že kamarádka, která neměla tolik lačné miminko, to ocenila.
- Příprava na plavání. Pokud se chystáte v budoucnu chodit s děťátkem plavat, tohle je super první krok, aby si zvyklo na vodu a třeba se i naučilo bez problémů potopit hlavu.
- Uleví bolavému bříšku. Tento benefit jsem si nechala nakonec, ale za mě byl absolutně nejlepší. Miminku se rozhýbe trávení, protože ve vaně kope nožičkama a zatíná svaly.
„Při plavání dětí do tří let nejde o to, naučit je plavat, ale především o to, aby děti získaly kladný vztah k vodě, vytvářel se a utužoval sociální kontakt s rodiči a strávili spolu hezký čas. Víte, co je nejkrásnější dárek pro naše děti? Z mého pohledu je to čas, který jim věnujeme. Žádné věci nenahradí společně strávený čas.“ – Vanda Schreierová, instruktorka vaničkování
Překvapivě veselý start
Když si vzpomenu na první koupání v porodnici, asi bych si v tu chvíli nedokázala představit, že dobrovolně budu doma absolvovat nějaké vaničkování. Náš Toník tam totiž „řval jako tur“. Doma to ale nakonec bylo úplně jiné.
Ukázalo se, že na tvrzení, že děti vodu milují, protože v ní plavaly devět měsíců v břiše, doopravdy něco bude. Začali jsme vaničkovat a měla jsem v rukou spokojené miminko, které si vodu náramně užívalo. Proč tedy při koupání v porodnici tak plakal? Asi jsem byla dost nervózní a miminko to prostě vycítí. Doma jsem už byla v klidu, protože jsme byli „v bezpečí a pohodě“ a taky už synovi bylo o pár týdnů více, takže jsem se cítila jistá v manipulaci s ním. Právě na cvičení manipulace je vaničkování taky moc fajn.
Vaničkovat jsme začali, když Tondovi bylo asi osm týdnů, což je i doporučená doba vhodná pro start. Podle instruktorky Vandy, která nás k vaničkování přivedla, se doma vaničkuje s dětmi zhruba od šesti týdnů věku (po zahojení pupíčku) až do 7–8 měsíců. To jsme také měli v plánu, ale nakonec nám plány bohužel narušil synův zánět ledvin, kvůli kterému jsme ve čtyřech měsících museli přestat. Po pauze bylo znát, že mu cvičení není až tolik příjemné, a tak jsme to nelámali přes koleno a občas si „zablbli“ jen tak pro legraci.
Pustit video a jde se na to!
Na vaničkování může člověk dojíždět, případně vás může instruktor navštěvovat doma, ale pro mě byla zdaleka nejpohodlnější možnost videolekcí.
Přece jen, režim a miminka – to je někdy trošku kříž, a tak mě nestresovaly žádné časy a mohli jsme vaničkovat kdykoli podle potřeby. Jak jsem psala v úvodu – většinou večer před spaním, ale někdy jsme to prubli i během dopoledne. Ne však pravidelně, protože prostě naše dítě mělo dostatek energie v kteroukoli denní dobu. :-)
„Miminko by nemělo být unavené ani hladové. Zkrátka dobře naladěné. S miminky do tří měsíců věku doporučuji vaničkovat dopoledne. Lépe pak lekce zvládají. Se staršími můžete vaničkování propojit s večerní hygienou. Tedy vaničkovat a poté miminko běžně umýt.“ – Vanda Schreierová, instruktorka vaničkování
Lekce, které jsme si vybrali, byly online a mohli jsme se k nim pravidelně vracet, což bylo super, protože někdy jsme třeba nevaničkovali a tak jsme si některé lekce protáhli na víc pokračování. Pokud vás zajímá, jak to v praxi vypadá, tohle je jedna z lekcí:
Vaničkovat můžou všichni a to je super
Na našem „trénování“ mě bavilo, že to s juniorem mohl dělat kdokoli – je jedno, jestli dítě plave s mámou, tátou, starším sourozencem nebo třeba babičkou.
Opravdu to zvládne každý, kdo tedy nemá třeba nemocná záda a vydrží těch pár minut ohnutý s miminkem v rukou nad vanou. :-) Protože jsme doma měli z vaničkování samá pozitiva, doporučovala jsem je i hodně kamarádkám a ráda videolekce koupím třeba novopečeným maminkám jako dárek k narození miminka. Většina z mých známých měla podobné zkušenosti jako já, až na pár výjimek. Je to jako se vším – samozřejmě se najdou i miminka, která prostě z vody nadšená nejsou.
„Je to také zábavná, hravá a příjemná rehabilitace. Formou jednotlivých metodických úchopů dítě cvičí a posiluje, nebo uvolňuje přesně ty svaly či svalové skupiny, které potřebuje k dobrému vývoji. Jednotlivé cviky vycházejí převážně z kinestetických poznatků a tzv. handligu, z čehož vychází oblíbená rehabilitační metoda Bobath koncept.“ – Vanda Schreierová, instruktorka vaničkování
Za nás bych tedy určitě mohla říct, že pokud někdy budeme mít druhé dítě a stále budeme bydlet v bytě s vanou, :-) určitě se do vaničkování pustíme znovu. Tedy alespoň v případě, že by i druhorozené bylo stejný „vodník“ jako náš dnes už tříletý syn.
