Právě čtete

Tkaničky už mi nemotají hlavu: Jak je šněruju, aby mi nedělaly ostudu, a jak se o ně starám, aby nestárly

3772  
Sdílet: 

Tkaničky už mi nemotají hlavu: Jak je šněruju, aby mi nedělaly ostudu, a jak se o ně starám, aby nestárly

Kdybych si měla vybrat, jaký typ bot budu obouvat až do konce života, budou to bez váhání tenisky. Nosím je všude, kde mi to jen dress code dovolí, v létě, v zimě, prostě pořád. A protože nerada riskuju, že si někde uříznu ostudu šipkou na beton po přišlápnutí dlouhé tkaničky, naučila jsem se, jak je zkrátit nejen střihem, ale i efektním a efektivním šněrováním. A ráda se s vámi o svoje tipy podělím.

12. 5. 2022 2 min. čtení Anna Kruchňová
Tkaničky už mi nemotají hlavu: Jak je šněruju, aby mi nedělaly ostudu, a jak se o ně starám, aby nestárly

Netradiční šněrování, které pomůže i s délkou

Abych pravdu řekla, když dojde na šněrování tkaniček, držím se většinou klasiky. Ne snad proto, že by mě nebavilo zkoušet různé působivé triky z internetu, ale protože moje mozkové buňky ze všech těch uzlíků a kliček dělají kotrmelce.

I proto jsem z netradičních způsobů, jak tkaničky efektivně i působivě zašněrovat, vybrala dva poměrně jednoduché. Ten první bude vypadat skvěle na kotníkových teniskách s plochými šňůrkami:

Rozbalit

Sbalit

Druhý se zase hodí spíš pro vázání kulatých tkaniček třeba v botách na sport:

Rozbalit

Sbalit

Znáte návlečky?

Věděli jste, že pevným koncům tkaniček se říká návlečky? Využívají se od 19. století a v dnešní době je nejčastěji potkáte v trojí podobě: jako plastové pouzdro, dvojitou děrovanou měď nebo mosaz.

Jak dlouhé mají být tkaničky?

Od té doby, co jsem se úplně náhodou v útrobách internetu dozvěděla zdánlivě nedůležitý fakt – že délka tkaniček se odvíjí od počtu oček na botách – je moje peněženka o poznání šťastnější.

POČET PÁRŮ OČEKDÉLKA TKANIČEK
469 cm
591 cm
6102 cm
7114 cm
8137 cm
9160 cm
10183 cm

Potřebuju krátit, ale nemám návlečky!

Netřeba zoufat, jde to i bez nich. Pokud máte doma kutila, možná u něj v dílně najdete elektrikářskou bužírku. A jestli ne, v pohodě si vystačíte s obyčejnou kancelářskou izolepou a zapalovačem. Hodit se bude i metr, ostré nůžky a samozřejmě dlouhé tkaničky.

  1. Než začnu krátit, spočítám si očka na botě a podle toho vyměřím ideální délku tkaniček. Do té se počítají i návlečky, které odstřihnu jako první, protože chci mít nakonec obě části tkaniček stejné.
  2. Když mám správně vyměřeno, zkrátím tkaničky o požadovanou délku. Osobně si ráda nechám zhruba půlcentimetrovou rezervu na každé straně, je to tak zkrátka jistější.
  3. Lepicí pásku vybírám úplně obyčejnou, průhlednou, v šířce cca 15 mm. Konec tkaničky obmotám asi 7–8x, utahuju podobně, jako by byla utažená návlečka, nebo se řídím šířkou oček.
  4. Poté odstřihnu zbytek pásky a zapalovačem nahřeju novou návlečkovou část. U toho postupuju opravdu opatrně, abych pásku úplně nerozškvařila.
  5. Nakonec ještě trochu zahřeju konec návlečky, stejně pak postupuju i u druhé strany. Jen dávejte pozor na materiál tkaniček – tenhle postup platí pouze pro syntetické materiály, které na vyšší teploty reagují jinak než materiály přírodní.

Bývaly bílé, můžou být zas! Jak se o tkaničky starám?

Musím říct, že při péči o tkaničky, ale i o běžné domácí textilie, se mi nejvíc osvědčilo žlučové mýdlo. Skvěle odstraní i zašlé skvrny, které z oblečení nevytáhnou ani ty nejdražší prací prostředky.

  1. Než jdu bílé tkaničky prát, namočím je pod tekoucí vodou pokojové teploty.
  2. Poté na všechny skvrny aplikuju žlučové mýdlo.
  3. Tkaničky nakonec svážu dohromady, a když ho mám zrovna po ruce, využiju k praní šikovný sáček. To aby se tkaničky zbytečně nezašmodrchaly nebo neskončily tam, kde mizí všechny levé ponožky.

U barevných tkaniček postupuji podobně, jen si v závěru dávám pozor, abych je nesušila na přímém slunci, kde by mohly vyšisovat. A totéž platí i pro tkaničky černé. S touhle péčí mi vydrží řadu měsíců i let, protože to není vůbec žádná věda.

Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články