A protože se dle ní nebezpečně blíží doba, kdy bychom neměli na dalších 40 dní maso vůbec jíst, přichystali jsme na závěr několik šťavnatých masových receptů. Takže zapomeňte na předsevzetí, teď se slaví masopust!
Kdy vlastně masopust probíhá?
Třídenní svátek nemá pevné datum, slaví se kdykoliv od Tří králů (od 6. ledna) do masopustního či tučného úterý před Popeleční středou (letos 10. února). Ta se stanovuje dle Velikonoc. A protože Velikonoce jsou svátek pohyblivý, který určuje první úplněk po jarní rovnodennosti, i termín Popeleční středy se každý rok mění. Začíná jí 40denní velikonoční půst. Neděle se nezapočítávají, protože nepatří mezi postní dny. Zajímavé je, že masopust se řídí liturgickým kalendářem, ačkoliv vůbec nejde o církevní svátek.
Stručná historie
Písemné zprávy o masopustních slavnostech v Čechách a na Moravě pocházejí z 13. století, dokonce se dochoval záznam, že král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi tři dny masopust. Oslavy se však pravděpodobně konaly i dříve. Odkazují totiž na slavnosti římského boha plodnosti a hodování Bakcha a na pohanské oslavy zimního slunovratu.
Původní význam
Význam mělo masopust i existenční. S pokračující zimou se zásoby tenčily a na vykrmování domácích zvířat zbývalo stále méně a zároveň teploty pod nulou umožňovaly pohodlné zpracování zvířete a uchování masa. Lidé se zvali na zabijačky, a tak si zajistili přísun masa po celou zimu. Pořádné jídlo, dostatek tuků a živin často rozhodovalo o přežití do jara.
Během masopustního období se také hojně pořádaly svatby a taneční zábavy. Lidé se během krátkých chladných dní chtěli bavit a zároveň neměli tolik práce jako v ostatní období roku. Proti tomu od středověku vystupovala církev, ale lidovým veselicím, rozpustilým průvodům a hodování nedokázala zabránit. V 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty, v Praze se první konala v roce 1752, píše Vlastimil Vondruška v knize Církevní rok a lidové obyčeje. Zpočátku je směli navštěvovat jen příslušníci vyšší vrstvy, ale postupně se otevřela všem.
Podobně dnes můžete po celé republice zažívat barokní karnevaly a průvody masek. Karneval je vlastně italský překlad masopustu – doslova znamená maso pryč. Staří Římané tak označovali začátek masopustního období oslav a hostin. V tuto chvíli se totiž maso vrátilo na stůl a lidé přerušili zimní odříkání mimo vánoční svátky.
Poslední maso před Velikonocemi
Masopust začíná sice až nedělí, ale předcházející čtvrtek už sloužil k doplnění nezbytných živin. Jeho název – tučný či tučňák – je zcela vypovídající. V tento den se konaly zabijačky i hostiny. Lidé věřili, že musí hodně jíst a pít, aby byli celý rok při síle. A není důvod tomu dnes nevěřit.
V neděli se tradičně podával lehčí oběd, aby byl lehký krok na hospodské zábavě. Tančilo se až do rána a veselí pokračovalo následující dva dny. Vrcholem masopustu pak je úterý, kdy procházejí průvody masek. Drobné pohoštění doplněné vínem či něčím ostřejším jen zvyšuje rozpustilost zúčastněných.
Začíná 40 denní půst
Zábava končí o půlnoci, kdy nastává Popeleční středa, první den 40denního velikonočního půstu. Po veselí, hodech a pijatikách následuje zklidnění a očista. Někde masopust dodnes ukončují pochováním basy, jakožto symbolu zákazu hraní během půstu, jinde Bakcha. Jen sami uznejte, není masopust mnohem smysluplnější než novoroční hubnutí?
Pokud si na tradice potrpíte, máte teď poslední možnost pořádně zásobit své tělo masem. A jako inspiraci jsme pro vás připravili masové lahůdky, co si můžete užít, i když nechystáte zabijačku. Konkrétně jde o recepty Marie Janků-Sandtnerové, které pro vás vybrala Anna Grosmanová. Ta se před třemi lety rozhodla uvařit celou Sandtnerku a už je asi u třístého receptu.
Polévka z hovězí oháňky
Silný vývar, který vás postaví na nohy, ať vás potká cokoliv. Oháňka mu dává příjemně nasládlý tón.
Budete potřebovat:
500 g masité hovězí oháňky
sůl
1 cibule
1 bobkový list
1 mrkev
1 celer
30 g másla
1 snítka tymiánu
1 kulička
nového koření
4 kuličky pepře
1,5 l vody
1/2 květáku
2 lžíce pažitky
Postup:
Oháňku pečlivě operte, rozsekejte na kusy a osolte. Cibuli oloupejte a nakrájejte na kostičky, mrkev a celer očistěte a nakrájejte na plátky. V hrnci rozehřejte máslo, opečte kořenovou zeleninu s cibulí a kořením dozlatova, vložte oháňku a duste doměkka, zhruba 3 hodiny.
Z měkkého masa vyjměte kosti a nakrájejte ho. Šťávu podlijte vodou, zavařte do ní růžičky květáku, vložte maso a podávejte ozdobené pažitkou.
Příprava 20 minut, dušení 3 hodiny
Cikánská pečeně
Pečeni podávejte s knedlíkem vařeným v ubrousku nebo s dušenou kapustou.
Suroviny:
1 kg nízkého roštěnce
sůl a čerstvě mletý pepř
1 mrkev
1 petržel
1/2 celeru
50 g slaniny
1 nakládaná okurka
1 cibule
100 g másla
4 kuličky pepře
125 ml bílého vína
1 lžíce hladké mouky
Postup:
Maso naklepejte, osolte a opepřete. Zeleninu očistěte a spolu se slaninou a okurkou nakrájejte na trojúhelníčky. Špikovacím nožem nařízněte do masa šikmo otvory a střídavě do nich vkládejte slaninu, okurky a zeleninu. Maso převažte provázkem. Troubu předehřejte na 200 °C.
Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. V hrnci rozehřejte máslo, opečte na něm zbylou slaninu, zeleninu, cibuli a kuličky pepře. Vložte maso, opečte ho ze všech stran, podlijte asi 100 ml vroucí vody, zakryjte poklicí a duste v troubě skoro doměkka, zhruba 1 hodinu 15 minut. Při pečení maso přelévejte šťávou, případně ho podlijte trochou vroucí vody.
Odklopte poklici, vlijte víno a upečte maso doměkka. Vyjměte ho a nechte odpočinout. Šťávu slijte do rendlíku, svařte na polovinu, vmíchejte mouku, zřeďte vroucí vodou a podávejte v omáčníku s plátky masa.
Příprava 30 minut, pečení 1,5 hodiny
Knedlík vařený v ubrousku
Zabalením v ubrousku se knedlík nerozvaří a zachová si svůj tvar.
Suroviny:
2 rohlíky
80 g másla + na potření
sůl
3 vejce
špetka muškátového květu
180 ml smetany na vaření
200 až 250 g hrubé mouky
strouhanka na vysypání
Postup:
Rohlíky nakrájejte na kostičky a orestujte na 1 lžíci másla. Zbylé máslo utřete se solí, žloutky a muškátovým květem a vmíchejte smetanu a mouku. Z bílků ušlehejte tuhý sníh a zapracujte ho s rohlíky do těsta.
Vlhký plátěný ubrousek potřete máslem a vysypte strouhankou. Z těsta vytvarujte knedlík, ubrousek srolujte, pevně zavažte a vařte 1 hodinu v hrnci s vroucí vodou. Hotový knedlík pak už jen nakrájejte nití na plátky.
Příprava 30 minut, vaření 1 hodina
Naložený hovězí jazyk
Teplý je dobrý i s hrachovou kaší nebo špenátem, studený se zelím.
Suroviny:
1 menší hovězí jazyk
18 kuliček černého pepře
8 kuliček nového koření
3 hřebíčky
12 semínek koriandru
1 bobkový list
1 snítka tymiánu
50 g soli
Postup:
Jazyk očistěte, operte ve studené vodě a osušte. Koření roztlučte v hmoždíři a potřete jím maso. Osolte a vložte do kameninového hrnce. Zatěžkejte ho prkýnkem a konzervou a nechte 8 až 10 dní odležet, denně ho obracejte.
Operte ho ve vodě, vložte do hrnce, zalijte čistou vodou a vařte 3 hodiny doměkka. Slijte, propláchněte, oloupejte a nakrájejte na tenké plátky.
Příprava: 30 minut, nakládání: 8 až 10 dní, vaření 3 hodiny
