Spát s někým dalším v jedné posteli pro mě není jenom tak, naopak, považuju to za velký zásah do intimní zóny. Právě proto jsem na dámské jízdě spala raději sama. Ze stejného důvodu jsem si taky nikdy předtím nepřipustila, že by to mohl být dobrý nápad ve vztahu. Do něj přece sdílená postel patří automaticky, ne?
Pokud přiznáte, že s partnerem nespíte v jedné posteli, jako byste tím automaticky říkali, že už nemáte vůbec žádný intimní život. A čeština tomu mnohoznačnou frází „spát spolu“ taky zrovna dvakrát nepřispívá.
Podle statistik oddělené spaní upřednostňuje až 30 % párů. Zároveň ale, podle mě nepřekvapivě, víc než polovina z nich nechce oddělené ložnice vůbec přiznat.
Konec romantiky!
Společná postel má kořeny v dobách chudoby a může vést k horšímu spánku.
Když měla rodina jednu dvě místnosti a postelí méně než členů, spaní v jednom lůžku dávalo smysl. Nebylo výjimkou, že v jedné posteli spala celá rodina. Naopak ti, kdo si to mohli dovolit, spávali odděleně.
Dnes se oddělené spaní vrací. Protože už dokážeme kvalitu spánku změřit, ukazuje se, že:
- dospělý člověk potřebuje minimálně 7 hodin kvalitního spánku,
- nekvalitní spánek způsobuje vážné zdravotní problémy, včetně obezity, srdečních chorob nebo cukrovky
- a špatný spánek způsobuje podrážděnost, výkyvy nálad, negativně ovlivňuje pocity uznání a vděčnosti . Ve vztahu to může vést až k odporu k partnerovi, což je hlavní příčinou rozvodu.
Nejčastější narušitelé klidného spánku jsou chrápání, rozdílné požadavky na teplotu v místnosti a rozdílné biorytmy.
Spánek má prostě výrazný vliv na naše zdraví a náladu a tím i na celý náš život. A ačkoli anglický pojem „sleep divorce“ obsahuje děsivé slovíčko rozvod, ve skutečnosti může právě tohle opatření váš vztah zachránit.
Jedna skupina těch, kteří občas nebo pravidelně spí odděleně, tvrdí, že se zlepšením spánku se zlepšilo i mnoho dalších věcí v jejich životě – včetně vztahu. Druhá skupina pak vyzdvihuje, že jim odpadl zdroj neshod s partnerem v tom, kdy jít spát, jestli v ložnici větrat nebo kdo víc chrápe.
Shodují se ale, že společné chvíle ráno a večer si nesmí zapomenout vynahradit jindy a jinak.
Tak jako ostatní aspekty vztahu, i společné (ne)spaní je individuální
Například já ráda chodím spát brzy, chvilku si ještě v posteli čtu a vstávám časně. Naopak můj partner je sova, z pracovních akcí se vrací spíš až v noci a ráno se začíná probírat k životu, když já už mám za sebou dvě tři hodinky aktivity. K tomu si připočtěte moje lehké spaní, ve kterém mě probudí každý pohyb…
Oddělený spánek partnerů
Mnohem víc než u nás, kde se za oddělené spaní spíše stydíme, je tento koncept populární v západních zemích. Mluví se o něm jako o „sleep divorce“ (doslova „spánkový rozvod“), což naznačuje něco negativního. Je to ale přesně naopak: partneři, kteří přestali spát v jedné posteli, jsou prý často ve vztahu mnohem spokojenější.
Může jít jak o oddělené místnosti, tak o postele, které nejsou spojené. Výhody a nevýhody obojího jsou zjevné – vyžadují různé dispozice bytu i vzájemná očekávání partnerů.
„Spánkový rozvod“ jsem zatím zažila hlavně tehdy, kdy byl jeden z nás nemocný a dočasně se přestěhoval do jiného pokoje. A musím se přiznat, že mít ložnici jenom pro sebe a nemuset po celém dni péče o rodinu řešit, jestli někoho neruším nebo on mě, je vážně příjemné. Ale zároveň se po pár dnech vždycky těším, až bude všechno při starém.
Ve prospěch častějšího odděleného spaní pro mě mluví hned několik věcí:
- Po osmi letech společného soužití a dvou dětech dávno víme, že společný čas bychom spolu měli trávit hlavně aktivně a vědomě.
- Na kvalitu našeho vztahu má větší vliv jedno skvělé 4hodinové rande než 7 hodin bok po boku ve spánku.
- Když se dobře vyspíme, čas, kdy jsme vzhůru, si společně i s dětmi mnohem víc užíváme.
Naopak největší minus osobně vidím v tom, že v oddělené ložnici se mnohem snáz bouchne dveřmi. Vyříkat si případné neshody před spaním je jedno z pravidel, které se nám nejvíce osvědčily.
Každého asi napadne, jaké bude mít tohle opatření vliv na intimní život. K tomu bych snad jen poznamenala, že každý rodič už dávno ví, že v bytě existují i jiná místa. ;-)
Stoprocentní stopka by byla, kdyby s odděleným spaním souhlasil jenom jeden z nás.
Stejně jako na vše ve vztazích je zkrátka dobré podívat se na společný nebo oddělený spánek bez předsudků a idealizování. Přednost by měly naše skutečné potřeby spíš než společenské zvyklosti.
A jestli se bát toho, že oddělené spaní povede ke vzájemnému odcizení? Nikdo neříká, že to nemůžete jen zkusit a zjistit, jak se cítíte právě vy. Ve zdravém a fungujícím vztahu budete mít pomyslné dveře do ložnice toho druhého určitě vždy otevřené.
