Dvěma slovy – nic moc. Když stejně jako já tímhle nočním problémem, odborně nazvaným syndrom neklidných nohou, případně periodické pohyby končetinami, trpíte od mala, zvyknete si a dokážete relativně normálně usnout. Horší je to v případě, kdy se podobné trable vyloupnou samy od sebe (což můžou) a zaútočí na váš klidný noční spánek v pozdějším věku. Ať už ale přijdou kdykoliv, největší obětí zpravidla nejste vy sami, ale váš partner.
Noční sprinty
Tak hrozné, že by se člověk během usínání pravidelně měnil ve větrný mlýn vlajících údů a uštědřoval ze spaní facky a kopance napravo nalevo, to samozřejmě není…
Jenomže i periodické šourání nohama se začne po čase zajídat. Hlavně jak stárnete a vaši ložnici začnou navštěvovat také osoby opačného pohlaví. V mém případě většina reagovala mírně vyděšeným údivem. Menšině, která měla ráda pohádky o mašinkách, to přišlo roztomilé. Celkově šlo ale o průšvih, protože i pohádkové příběhy, jsou-li opakovány pořád dokola, se dospělým ženám po nějaké době omrzí. A navíc je šoupání nohama jenom půlkou celého problému.
Druhou v mém případě tvoří neschopnost obrátit se na posteli pomalu a plynule jako člověk, ale namísto toho sebou ve spánku mrsknu jako do vln dopadající narval. Spíte-li na loži vybaveném jednou velkou matrací, funguje to na spící partnerku podobně jako katapult. Moje manželka, která si na mé elegantní mimovolné pohyby už zvykla (neměla totiž na výběr), mi kvůli tomu dala řadu něžných přezdívek jako tuleň, kosatka, případně moby dick.
12 poloh pro usínání
Co o vašem vztahu říká poloha, v jaké s partnerem usínáte?
Vrcholu dosahují oba problémy většinou během úplňku, takže se dost možná jedná o mírnou formu lykantropie. Kdoví. Moderní lékařská věda sice dokáže mrskání a šoupání utlumit medikamenty, ale skutečnou příčinu nezná. Jenže co dělat, když kvůli převalování nechcete polykat prášky jako lentilky, přičemž řada léků nefunguje stoprocentně a může obtíže naopak radikálně zhoršit?
Záření a čaje
Zdravý rozum by velel snažit se zlepšit kvalitu spánku jiným způsobem. Pokud se unavím k smrti, tak sebou přece nemůžu mlít, no ne?
No… Ano. I když jsem běhal denně deset kilometrů, na šoupání nohama to mělo jen pramalý vliv. Akorát se mi pak o běhání navíc zdálo.
Po prozkoumání nejrůznějších studnicí internetové moudrosti jsem zvolil další taktiku. A sice vyloučit z prostředí ložnice všechny negativní vlny, vypnout v pokoji wi-fi, nemít poblíž hlavy telefon a nejlépe třeba tři hodiny před usnutím už vůbec nezapínat televizní a jiné obrazovky kvůli modrému světlu. S posledním jsem problém neměl, protože namísto surfování po internetu si večer raději něco přečtu, zbytek jsem z experimentálních důvodů alespoň zkusil. Škodlivé vlnění zmizelo, mé tělesné nikoliv.
Máte zkušenost se syndromem neklidných nohou?
Dalším krokem byly nejrůznější bylinkové výtažky, kterými jsem se začal pravidelně prolévat. Úspěch byl bohužel jen poloviční. Požití většího množství čaje z meduňky, heřmánku a kozlíku lékařského mě sice spolehlivě odeslalo vstříc limbu, ovšem jen aby se mi nad ránem záludně vymstilo, když čaj proběhl tělesným kolečkem a dožadoval se odchodu. Tehdy jsem se rozhodl, nedbaje své ženy, která mi nabízela, že mě k posteli ráda přiváže šňůrou na prádlo, zkusit komplexnější přístup.
Tajemství zdravého spánku
Po nastudování svědectví mnoha podobně postižených mužů jsem si uvědomil, že máme všichni něco společného.
A sice zálibu v tučných jídlech, pravidelnou konzumaci kofeinu v podobě kávy, k tomu alkohol a sladký zákusek, jemuž taky málokdy přibouchneme dveře před nosem. Já tyhle věci alespoň kompenzuji běháním. A přesně tady byl onen příslovečný kámen úrazu. Tedy nikoliv v tom běhání.
Snadné to nebylo. Místy jsem si přál, abych byl méně paličatý a mohl jako spousta malověrných se svým rozhodnutím jednoduše seknout. Ale neudělal jsem to. Zredukoval jsem alkohol, přestal jíst bůčky, sirkami v očích nahradil kofein a vypakoval cukr. Zkrátka zlepšil vlastní životosprávu, co to jenom šlo, aby mi ještě nějaká ta radost ze života taky zbyla. A, světě tolik se zase nediv, výsledek se dostavil. Mé noční maratony a velrybí skoky postupně odezněly, a dokonce i moje žena překvapeně shledala, že se dokáže v klidu vyspat až do rána.
Takže, pro všechny, kdo trpí podobně jako já a působí problémy buď sami sobě, nebo lidem okolo – jde to. Šoupání nohama se jde zbavit, bez prášků a přirozeně. A jestli to za to stojí? Ukažte mi, co je na světě cennější než spokojená a odpočatá manželka.
