Rok života v 6minutovém videu
Aplikaci One second every day jsem objevila v průběhu prvního těhotenství. Teď si tak můžeme uplynulých 5 let pustit jako půlhodinový film – od okamžiku narození prvního syna až dodnes, přes 1800 momentů.
Tahle appka totiž hodně jednoduše umí z plné paměti telefonu vykouzlit videodeník. V praxi to funguje tak, že každé asi dva měsíce strávím půlhodinku tím, že do políček jednotlivých dní velmi jednoduše naliju záběry nebo fotky. Skvěle tak zvládne střihnout i krátkou videovzpomínku z dovolené nebo sérii záběrů s prababičkou jako digitální dárek k Vánocům. Jen pozor, hrozí závislost – čím déle vydržíte, tím těžší je přestat.
Umělecká díla se nesmí ztratit!
„Tati a kde je ten můj obrázek šavlozubýho tygra, co jede v kabrioletu do vybuchující sopky?“ Nevím jak u vás, ale u nás jsou slyšet podobné věty dost často. S manželem jsme si radši založili digitální galerii, kde všechno to umění uchováváme a doufáme, že až se z dětí stanou světoznámí malíři nebo malířky, bude stačit fotka.
V Messengeru tak máme samostatnou konverzaci (můžete jich mít s jedním člověkem několik, doporučuju ji speciálně pojmenovat), kam si posíláme nejen fotky obrázků letících pak většinou do koše, ale i hlášky, co kolem nás z pus dětí létají a nechceme je zapomenout. Když si pak občas potřebuju připomenout, jak jsou děti super, bývá tahle konverzace mou první destinací.
Kronika má šustit a vonět papírem
Videodeníček a konverzace plná vzpomínek jsou super, kdo by ale chtěl při vzpomínání jen koukat do displeje?
Pravidelná roční shrnutí, přání pro následující rok nebo popisy situací, které fotka nezachytí, si tedy uchováváme staromódně: v obřím pomačkaném sešitu. Občas trochu podvádíme a poznámky si píšeme do sdíleného dokumentu v telefonu nebo na počítači – když se text pak vytiskne a do kroniky vlepí, považujeme podmínky šustění a vůně za splněné.
Kronikářský tip:
Vlepte si do desek kroniky obálku na poklady, které vám pomůžou vzpomínku znovu vyvolat. Vstupenky, vzkazy nebo fotky z ultrazvuku? Všechno může mít v kronice svou skrýš.
I děti chtějí vzpomínat
A tak jim pomáháme vymyslet, jak si důležité chvilky nebo lidi moct připomínat.
Každé z dětí má své album, kam si jednou za čas přidá fotky vytisknuté za pár korun z fotopultu v drogerii. Baví je už samotná příprava – vybírat si na dotykové obrazovce fotky nebo si vlastní album vyzdobit. Skvělá příležitost k další cestě do papírnictví!
Stejně tak děti kolem nás často baví nástěnky. Můžou mít spoustu podob, třeba:
- Nástěnku z provázků
- Klasickou špendlíkovku – pokud máte dost odvahy a málo batolat
- Magnetickou tabuli nebo barva: často se na ni dá i psát smazatelným fixem
- Prkénko s kolíčky
Vzpomínky nejsou jen text a fotky
…ale třeba i hudba.
Spotify umožňuje tvorbu playlistů – a tak máme třeba zaznamenán měnící se vkus dětí nebo vzpomínky na svatbu, cestu za oceán nebo oslavu narozenin. Stejně tak můžete využít třeba Youtube nebo třeba iTunes.
Základem je záloha
Možná to všechno takhle pohromadě může znít moc složitě. Zakončím to tedy nástrojem, jehož využívání vlastně úplně stačí a jistě ho všichni už nějak využíváme.
Přeplněné kapacity telefonů pomůže odlehčit pravidelné zálohování – ať už volíte automatické nebo ruční. Pro mě je to příjemný rituál – párkrát za rok „naliju“ do appky One second every day videa, promažu věci, které si nutně uchovat nepotřebujeme, a po měsíčních složkách všechno nahraju na úložiště.
Kam fotky můžete ukládat?
- Externí disk – klasika. Jen si pamatovat, kde je, a počítat s omezenou kapacitou.
- OneDrive – za drobný poplatek máte fakt hodně místa. Pro mě představuje jistotu, že se moje data neztratí třeba kvůli rozlitému čaji (ozkoušeno s externím diskem).
- Google Photos – pokud máte mail na Googlu (nebo si ho chcete založit), máte i tohle úložiště zdarma.
- Stejně mohou posloužit i jakákoliv další online úložiště jako iCloud, oldschoolové ale funkční rajče.net, Dropbox nebo třeba Flickr.
