U nás v rodině moc šikovní nejsme. Babička ani mamka mě nenaučily šít, naučily mě ale hodnotu peněz i věcí, a tak jsem vždycky byla šetřivá. Když k tomu ještě přidám svoje ekologické smýšlení a rostoucí náklady doslova na všechno, věděla jsem, že se chci o svoje věci umět starat tak, aby dlouho vydržely. Díky tomu nemusím pořád kupovat nové a ušetřím peněženku i planetu. Jak na to u oblečení, když teda netuším, co je zadní steh, a látání je pro mě jenom legrační slovo?
Na začátku je rozmysl a volba
Úplně prvním krokem je nekupovat věci zbytečně. Moje kamarádky potvrdí, že schopnost rozmýšlet se nad každým kouskem jsem dotáhla do extrému tak, že kolikrát nechám v obchodě i něco, co se mi skutečně líbí. To je samozřejmě přehnané a zbytečné. Co zbytečné není, je koukat na cedulky, zhodnotit kvalitu materiálu i to, jestli si věc vezmu fakt víc než jen dvakrát do roka. Prostě jestli mi ladí do šatníku a dá se dobře kombinovat. Snažím se taky myslet na takzvané CPW.
Co je to cost per wear?
Cost per wear (CPW) je poměrně jednoduchým konceptem. Prostě vydělíte cenu nového svetru počtem nošení. Jsou kousky, které mám ve skříni už několik let, ale i když byly dražší, vyšly mě ve výsledku podle CPW docela lacino.
Naopak třeba levný trendy crop top může tímto propočtem vyjít draho. Možná si ho vezmete jen dvakrát a pak ztratí tvar, možná vás prostě brzy přestane bavit.
Univerzální béžový svetr z kvalitní vlny za 1200 Kč, který si vezmete dvacetkrát za rok a vydrží vám tři roky, má CPW 20 korun.
Tričko s flitry, které se vám hrozně líbilo v letní sezóně za 350 Kč, ale opadaly z něj kamínky hned po druhém nošení, takže leží vzadu ve skříni, má CPW 175 korun.
A pak už jdeme na opravy
Jak jsem říkala, mám obě ruce levé. Přesto se ale snažím a udržuju svoji skříň v co nejlepším stavu, abych si oblečení opravdu užila.
Žluté podpaží? Nikdy.
Bílé tričko je univerzální věc, a protože ho nosím opravdu často, mám jich ve skříni víc a častěji je obměňuju. Co je u nich největší problém? Skvrny od potu a deodorantu. Stejně tak se dělají třeba na světlých košilích. Abych prodloužila životnost, mám u pracích prostředků ve skříňce i žlučové mýdlo. Zní to hrozně a spousta kolegů tohle moje doporučení zavrhla už kvůli názvu, ale je to ověřená klasika za pár korun. Neříkám, že s ním vyperete všechny skvrny, ale na zažloutlé podpaží u triček je to zázrak.
Odžmolkovávám každou sezónu
Zatímco některé svoje „triky“ používám jen v případech nehody, tohle je věc, kterou dělám každý rok pravidelně. Všechny svetry před sezónou vyperu a odžmolkuji. Vlněné v ruce, je to sice práce jak na kostele, ale materiál prostě potřebuje péči a vyplatí se to. Pak už beru svůj věrný odžmolkovač a všechny „oholím“. Ano, dá se použít i žiletka, ale na začátku jsem psala, že jsem levá, ne? Nechci riskovat díru a tohle je prostě blbuvzdorná metoda.
Můj extra tip je přeložit rukávy, límec a spodní lem, kde se známky nošení projeví nejrychleji.
Látání nerozumím, ale žehličku doma mám!
Džíny s dírami byly trendy, teď už zase nejsou a jednou určitě zase budou. Nebo vám mohla díra taky vzniknout nehodou a ne naschvál. Přesnou barvu nažehlovací záplaty seženete u džínů těžko, proto jsem se rozhodla díry naopak hrdě přiznat! Internet je plný inspirace a mě zaujala tahle záplatová koláž. Ti ještě odvážnější pak seženou ve větších galanteriích i nažehlovačky se vzory, v různých tvarech a barvách nebo s nápisy. A pokud by džíny jinak stejně byly na vyhození, tak vám přece nic meze neklade!
Upcykluju po domácku
Nebyla jsem vždycky tak zodpovědná a občas to ujede i mně, nebudu lhát. Tak se stane, že mám ve skříni svetr, který se mi líbil… a teď ho už rok a půl nenosím. Třpytivé knoflíky mi připadaly moc výrazné a slavnostní. Galanterie naštěstí nikdy nezklame a objevíte zde tuby plné nádherných knoflíků. Vybrala jsem mnohem univerzálnější – přešít knoflík naštěstí zvládám – a svetr na každodenní nošení je na světě. Stejně tak můžete výraznými knoflíky kousek naopak oživit. Jen si dávejte pozor, už jsem si také jednou přinesla domů knoflíky, které byly moc velké a neprošly dírkou!
Neobjevila jsem Ameriku, ale myslím si, že pořád existuje spousta lidí, kteří věci raději vyhodí a koupí si nové, protože se obávají, že oprava oblečení spočívá ve složitém vyšívání a neobejde se bez stroje. Když to ale zvládnu já, zvládne to každý, věřte mi. Na závěr bych ještě ráda přidala tip na použití zubního kartáčku a čisticího písku, které vyčistí perfektně podešev bílých tenisek, a zeptala bych se – jakým trikem udržujete svůj šatník v kondici vy?
