Měla jsem štěstí, když jsem byla malá, instruktorů na českých svazích bylo pramálo. Ale náš táta měl lyžařskou licenci a chtěl nás naučit lyžovat. Jak to ale udělat dnes? Jak na to, když umíme lyžovat, ale instruktorský kurz nemáme? Učit své děti sami, nebo je dát školenému instruktorovi?
Nějakou lyžařskou školu najdeme už téměř na každé sjezdovce. Většinou má svůj mini lyžařský park, kde vyhrává veselá hudba, všude pobíhají usměvaví instruktoři v mundúrech a mezi nimi se to hemží menšími, většími – i úplně miniaturními dětmi, které se snaží srovnat lyžičky a jet.
„Ťapkání“ na svahu. To je zvládnu naučit i já – nebo ne?
První dny děti v podstatě „ťapkají“ na rovince nebo jezdí z mírného kopečka rovně dolů. Když pozorujete lyžařskou školku, skoro vám připadá, že si děti jen tak hrají a v podstatě se nic neučí. Můžete si říkat, že tohle „ťapkání“ zvládnete i sami – a ušetříte přitom nějaké koruny.
Ale opak je pravdou. Děti se učí hodně – jen to tak na první pohled nemusí vypadat. Nejprve je důležité, aby si lyžování a zimu zamilovaly. Potřebují dobrý vzor a člověka, který s nimi bude mít svatou trpělivost. Protože, co si budeme povídat, stokrát dětem s úsměvem opakovat, ať zkusí zabrzdit tak, že dají špičky lyží k sobě, a ony je po stoprvní zase nechají od sebe, to chce pevné nervy. A ty instruktoři mají.
„Chcete děti učit sami? Zkombinujte to! Zkuste je dát na chvíli instruktorovi, pak s nimi trénovat, co se naučili,“
radí zkušený instruktor Marek.
Mít správné základy, naučit se správný lyžařský postoj, je především u nejmenších dětí to nejdůležitější. Chyby se totiž odnaučují velmi, ale velmi špatně.
Pokud chcete své děti naučit lyžovat sami, zkuste to třeba takhle. Nejdřív s nimi chvilku ťapkejte sami na rovince, ať si zvyknou, jaké to je mít na nohou lyže. Další den je dejte na hodinu zkušenému instruktorovi. Po lekci si zjistěte, co všechno se učili, a pak můžete spolu trénovat. Po čase je dát zase instruktorovi – a zase trénovat spolu. A tak pořád dokola.
Když tehdy naši taťkové vzali své mini družstvo poprvé na svah, všichni jsme se těšili. Malý zádrhel byl v tom, že každý si musel vyvézt své dítě na vleku sám – a my byli dva. Já a mladší brácha. Taťka si ho postavil mezi své lyže a mně – té starší – řekl: „Tak Terezko, když vyjedeš až nahoru, naučím tě lyžovat. Pan vlekař ti pomůže nasednout, jen nesmíš pokrčit kolínka. Budu tě tam čekat, uvidíme se nahoře.“ Nasedl na pomu a i s bráchou odjel…
Mrňouskům stačí na svahu hodinka, maximálně dvě
Mně tehdy bylo něco okolo 5 let. Dnes ale děti často stojí na lyžích už ve třech letech. Tak malé děti se na svahu velmi rychle unaví a často jim stačí jen jedna hodina denně – nejlépe během dopoledne, kdy mají ještě dost energie. Pokud se na lekci dostaví unavené, nebudou spolupracovat a může se stát, že si lyžování rychle znechutí.
Některé děti však lyžování tak baví, že dopoledne můžou strávit na svahu hodinu s instruktorem, po obědě se vyspí a můžou jít na další hodinu s rodiči. Stejně jako v mnoha jiných oblastech i tady platí, že každé dítě je jiné. Respektujte to. Lekce pro úplně nejmenší děti trvá max. 60 minut, pro ty starší se často doporučují 2 lekce vkuse.
Kdy postavit dítě na lyže? Pamatujte si, že nemá smysl nic uspěchat. U dětí záleží na motorickém i psychickém vývoji. Některé děti lyžování baví už ve 3 letech, některé až v 5 – a někteří se poprvé na lyže postaví mnohem později. To, že vaše dítě ve třech letech nelyžuje, neznamená, že se nikdy dobrým lyžařem nestane. Lyžovat se můžete naučit kdykoli. Klidně ve čtyřiceti.
Stejně jako u věku, kdy začít, i doba, za kterou se dítě naučí lyžovat, je u každého jinak dlouhá. Nečekejte, že se to dítě naučí za hodinu. Děti – a především ty nejmenší – potřebují získat rovnováhu, zvyknout si, jak se na lyžích pohybovat, potřebují pauzy. Ne hodinový dril. Dejte jim čas, nechte je, ať se na lyžích baví. Zkuste vymýšlet hry, dejte si s nimi krátký závod – dělejte, cokoli je bude bavit.
Strach z instruktora? Beztak si ho oblíbí na první pohled
Některé děti mohou mít zpočátku obavy z neznámého prostředí – z neznámého člověka. Ale nebojte. I na tohle jsou instruktoři školení. Každý z nich má několik fíglů, jak to udělat, aby si je děti oblíbili.
Zkuste od svých dětí vyzvědět, jak si instruktora představují – některé holčičky chtějí jen instruktorku, někteří kluci jen instruktora. I s tímhle vám často v lyžařské škole vyjdou vstříc.
Jak se připravit na první den s instruktorem?
- Povídejte si s dětmi o tom, co je čeká. Třeba že půjdou do zimního dětského parku a tam se postupně naučí jezdit tak jako máma s tátou. Že je tam bude čekat kamarád, instruktor nebo instruktorka, se kterým budou hrát různé hry. Že zažijí kopec srandy na sněhu.
- Zkuste jim nazout lyžáky i lyže nejprve doma na koberci. Aby si vyzkoušeli, jaké to je mít na nohou tvrdou botu a jak se s ní (v ní) chodí.
- Pamatujte i na oblečení – dítě se bude celou hodinu hýbat a nesmí mu být horko ani zima. Oblečení přizpůsobte počasí, ale nezapomeňte na dětské termoprádlo, termoponožky – kuklu i rukavice. A hlavně nezapomeňte přilbu.
Na kolik lyžařský instruktor vyjde?
Ceny jsou středisko od střediska různé, pohybují se cca mezi 700–1 200 Kč za lekci. U mladších dětí je výuka většinou levnější (okolo 500 Kč), levněji vyjdou také „neoblíbené“ hodiny, třeba 8:00–9:00 nebo 15:00–16:00. Nejmenší děti potřebují vlastního instruktora, který se jim bude věnovat, ale ty starší, které už něco umí, můžou jezdit ve skupince více dětí, což také vyjde o něco levněji.
No a co myslíte – vyjela jsem tenkrát na vleku a naučila se lyžovat? Po tom, co mi došlo, že taťka si opravdu nedělal legraci, jsem vyrazila k vlekaři. Pomohl mi s pomou a já celou dobu v duchu opakovala: „Nekrčit kolínka, nekrčit kolínka.“ Dojela jsem tak do půlky, ale pak se začala nudit – zajímalo mě, co se stane, když kolínka pokrčím. Co by se stalo, začala jsem vrávorat a spadla jsem. Nějak jsem sklouzala zpátky dolů a napodruhé už vyjela až nahoru. Taťka sice tvrdí, že to vidím zkresleně a že s námi trénovali na rovince. Ale já si pamatuju jen tohle.
Lyžovat nás naučil perfektně. Dokonce tak dobře, že jsem si ve dvaceti udělala certifikát a každou zimu brigádničila u nás ve ski areálu na Bílé v Beskydech. Ale dneska už taky říká, že by si ušetřil nervy a dal nás instruktorovi. Zato já si myslím, že učení se s tátou bylo mnohem lepší než s jakýmkoli instruktorem.
Když to shrnu: pokud jste dobrými lyžaři, ale neznáte metodiku lyžování, zkuste to zkombinovat. Na začátek dejte dítě do lyžařské školy, ať se naučí základy, pak s ním trénujte i vy. Bude si pamatovat, že na lyžích jste si spolu užili spousta legrace.
Vybavte na svah děti i sebe
Na svah je důležitá dobrá výbava: od teplého prádla až po odvětrávanou bundu. Nakoukněte do kolekce Tchibo a vyberte sobě i dětem, co vám chybí.
