Léto puchýřům bohužel nahrává víc než jiná roční období. I v otevřených botách se totiž noha potí a vlhko a teplo hrají v tomhle případě proti nám. Pak už jenom stačí, aby bota tlačila nebo se někde o nohu třela, protože špatně sedí, a je to.
Když už je neštěstí na světě
Mohla bych tu psát o tom, jak je důležité mít správně velké boty, které dobře sedí, na léto navíc ideálně kožené. Jenomže já osobně třeba začnu letní sandálky shánět, až když se udělá horko, a to už je většinou pozdě a výběr je omezený. A nebudeme si nic nalhávat, krásné páskové botičky na podpatku udělají víc radosti než ortopedická obuv. Budeme tedy předpokládat, že puchýř už je na světě. Tedy spíše na patě.
Trocha prevence a KPZka
Co mi rozhodně pomáhá, je preventivní péče o nohy a chodidla. Když je kůže promazaná, lépe se popere s odíráním, je totiž pružnější a vyživená, takže se i lépe hojí. Není to ani žádná práce navíc, protože v otevřených botách chci mít nohy hezké, proto každý večer poctivě mažu. Osvědčila se mi klasická modrá Indulona, kdo snese ještě mastnější konzistenci, ten může zkusit vazelínu. Určitě existují i víc „nóbl“ varianty, mně ale poměr cena ‒ výkon v tomhle případě přijde úplně nejlepší.
Další letní povinnost je mít v peněžence alespoň jednu náplast. Hned jak cítím, že mě něco tlačí, sedám na lavičku a podlepuju a přelepuju, jak to jen jde. Na okamžité ošetření mi stačí obyčejná a úplně nejradši mám širokou textilní náplast v pásce bez polštářku. Dá se i bez nůžek odtrhnout kolik potřebuju a i na zpocené noze drží skvěle. Není sice neviditelná, ale v tomto bodě je už pozdě hrát si na hrdiny a dělat parádu.
Dopajdala jsem domů s puchýřem, co teď?
Jaké zlo boty napáchaly většinou zjistíme až když se doma zujeme. Moje první cesta vede pod ledovou sprchu, která většinou uleví od bolesti a pak už podle typu puchýře přichází na řadu první pomoc. Každý typ ale potřebuje něco jiného.
První stádium je pouhá otlačenina. Když ji překryjete náplastí s polštářkem a na příští výpravu si vyberete extra pohodlné boty, dost možná se ani nenalije tekutinou. Ta se tvoří, aby ochránila podrážděnou kůži pod ní. Jakkoliv je tedy nalitá boulička nepříjemná, je vlastně na vaší straně a urychluje hojení. Vydržet s ní je ale hrůza a třeba já se neustále strachuji, že puchýř praskne.
Na neporušený puchýř internet doporučuje hned několik receptů. Můžete vyzkoušet obklady z ricinového oleje nebo jablečného octa, které změkčují pokožku, ricinový dokonce i pomáhá vstřebání tekutiny z puchýře. Ani jedno z toho doma nemám, ale jako pěstitelka začátečnice mám alespoň aloe. Na puchýř ji využijete stejně jako na popáleninu, stačí rozlomit list, přiložit a potírat. Můj extra tip je dát ho předtím na chvilku do lednice, protože pak chladí ještě víc.
Propichovat, nebo nepropichovat?
Věčná otázka. Většina odborníků radí nepropichovat, je to ale hlavně z toho důvodu, že si můžete zanést do rány nepříjemnou infekci. Nedávno se mi ale udělal puchýř na patě, kde kvůli silnější kůži ne a ne zmizet. Potřebovala jsem jít na trénink, takže jsem po dvou týdnech přistoupila k radikálnímu řešení.
- Nachystejte si na čistý ručník vše, co budete potřebovat. Použila jsem alkoholové ubrousky, papírový kapesník a jehlu na šití, kterou jsem předtím krátce vyvařila.
- Omyjte si postižené chodidlo a pořádně nohu osušte.
- Ještě jednou pořádně očistěte. Abych co možná nejlépe zabránila infekci, otřela jsem ještě puchýř a jeho okolí dezinfekčním vlhčeným ubrouskem.
- Opatrně propíchněte sterilní jehlou. Osvědčilo se mi udělat dírky dvě, abych pak mohla tekutinu dobře vytlačit a otřít papírovým kapesníkem. Kůži neodtrhávejte, ani nestřihejte.
- Přelepte hydrokoloidní náplastí. Protože jsem chtěla udržet ránu v čistotě a pomoci hojení, přelepila jsem ještě celý puchýř speciální náplastí. Tady budete možná muset být trochu kreativní a vystřihnout si ten správný tvar, aby skutečně po všech stranách přilnul a nepropustil k puchýři žádnou špínu.
Na stržený puchýř dávejte obzvlášť pozor!
Nejbolestivější jsou puchýře prasklé nebo úplně stržené. Upřímně, mám ráda bylinky a alternativní metody tam, kde mi to dává smysl, ale jsou případy, kdy věřím klasické medicíně a neexperimentuji.
Představa zanícené rány na chodidle je hrozivá, takže v takovém případě odkládám aloe a dokulhám se k lékárničce, kterou mám pro tyhle případy dobře vybavenou. Prvním krokem je rozhodně dezinfekce. Když je puchýř bez tekutiny, je spodní odřená vrstva kůže bez ochrany a musíme ji dodat uměle. Hydrokoloidní náplasti na takzvané vlhké hojení už dnes koupíte nejen v lékárně, ale i v každé drogerii a často třeba i v trafice nebo na benzínce. Náplast musí dobře přiléhat ze všech stran. Navíc vám sama ukáže, že hojení je hotové, když se začne odlepovat. Určitě ji nestrhávejte dřív, chce to prostě trpělivě vyčkávat, než odpadne.
Obrňte se trpělivostí a vzhůru na výšlap
Podle mojí slečny lékárnice se do úplného zahojení puchýře musí počítat se dvěma až třemi týdny. V nabídce jsou dnes spreje, náplasti, vycpávky do bot a spousta dalšího. Já už jsem se prostě nějak smířila s tím, že se mi jednou za čas puchýř objeví. Občas mi totiž boty sedí hezky, ale v horkém počasí se noha zpotí a oteče a mám nakonec stejně smůlu. Budu vám i sobě držet palce, dál promazávat chodidla a v kabelce mím vždycky dost náplastí i pro ostatní, protože my holky musíme držet spolu.
