Ono to může vypadat vlastně celkem neškodně. Zabalíte svačinu, obujete boty a vyrazíte směr hrad nebo rozhledna. Teoreticky vás čeká krásný den. Teoreticky.
Moje dcera byla vždycky kafrací typ. Prvotní elán z výletu jí vydržel tak k prvnímu ukazateli a pak už ji děsně „bolely nožičky“. To se jí ostatně drží i v začínající pubertě. Jen si nestěžuje na nožičky, ale příšerný životní úděl.
Každopádně zamlada jsem to na ni zkoušel jinak a z cesty dělal cíl. Na výlet jsem vymýšlel a připravoval „tajné“ hry. Od prvního výletu slavily úspěch: Pepina zvládla slušnou porci kilometrů bez remcání, a pokud by bylo kam, klidně by šla dál. Stačilo, aby ji hra zabavila.
Pokud se tedy chystáte někam na špacír a máte doma malého frflala, třeba se vám pár nápadů, které jsme pár let zpátky vyzkoušeli na vlastní kůži, bude hodit. Upravit si je můžete podle libosti. Šťastnou cestu.
Rytířská výprava
Cesta na hrad (nebo kamkoliv jinam) bude jednou velkou misí, na níž se musí plnit úkoly. Ty mohou být úplně jednoduché, s minimem rekvizit a náročností odpovídající věku dítěte.
U každé hry je důležité vtáhnout dítě do děje od samého začátku. U nás doma se ráno v den výletu objevila tajemná zpráva, kde se psalo o rytířích, tajném řádu a také 15 úkolech, které je zapotřebí po cestě na hrad splnit. Příběh by se ale klidně mohl týkat poníků, Harryho Pottera nebo Frozen.
Úkoly byly vpravdě triviální – chůze poslepu, šplhání na strom nebo stavba lesního domečku –, ale stačilo je správně podat, vybrat vhodné místo k plnění a fungovaly. Na konci cesty pak byla slíbená odměna.
Je fajn pohrát si i s detaily, jako je způsob doručení zprávy a drobné efekty. Naše zpráva přišla v lahvi a na první pohled (pro dítě) působila jako starodávný pergamen s opálenými okraji.
Co na hraní potřebujete?
- pergamen s úkoly
- šátek, lžičku, míček (záleží na úkolech, které budete chtít plnit)
Stáhněte si univerzální úkoly Řádu rytíře Mrakošlapa
Naše úkoly byly trochu přizpůsobené tomu, co baví moji dceru. Upravenou verzi pro každé dítko si stáhněte, vytiskněte a zabalte na příští výlet. Nemáte zač.
Cesta za pokladem
Místo, které znáte a kam se po výletě vrátíte, je zároveň cílem hry: dítko během výletu sbírá kousky „mapy s pokladem“ a v cíli ho pak za odměnu může najít.
Já jsem si třeba vybral chalupu, ze které jsme ráno vyráželi a večer se tam také vrátili, a nakreslil ji. Vytvořte mapu se šipkami, popisky apod. a rozstříhejte ji na dostatečný počet kusů, aby vám vystačily na celou cestu.
Kousky mapy pak tajně rozmisťujte na místech, kde se společně zastavíte. Když to uděláte šikovně, dítě si určitě ničeho nevšimne. Je to v podstatě taková drobečková trasa. Jen nezapomeňte, že kousek mapy, kde je zakreslený poklad, musíte nechat na konec. Ať nevyzradíte pointu! :)
Až najdete všechny, tak je složte. Pak už můžete vyrazit hledat poklad. A pokud si k celé hře vymyslíte parádní příběh o loupežnících, co si u vás nechali lup, jen lépe.
Co na hraní potřebujete?
- mapu
- nůžky
- poklad
Tajný deník monster
Jeden ošoupaný notes, který ležel zapomenutý v dřevníku, v něm zašifrovaná zpráva a na dalších stránkách příšerky a strašáci s návodem, jak je přelstít. A když se to povede, objeví se poklad.
Čím byla dcera větší, tím také byla náročnější jako turista i hráč. Proto jsme také s kamarády vymysleli a připravili příšerky. Velkou hru do lesa s trochu děsivým příběhem na několika stanovištích.
Od dětí, kterých byla tentokrát celá partička, to chtělo spoustu odvahy, byť jednotlivé úkoly byly vlastně jednoduché (uhodnout hádanku, najít lesní úkryt atp.). Od nás rodičů zase poměrně velké nasazení jak při obsazení všech rolí, tak při motivování potomků, aby se nebáli a hru úspěšně dohráli.
Příprava vážně potřebovala čas. Ale věřte, že spousta crcání s přípravou se rozhodně milionově vyplatila. Neexistovala návštěva, které by dcera tajný notes neukázala. A i dneska ho už velká Pepi má schovaný mezi svými cennostmi. Prostě zážitek k nezaplacení.
Co na hraní potřebujete?
- dobrý nápad a chuť připravit něco navíc :)
Tip a ťap
Nakonec maličkost, která vás nicméně na každém výletě zabaví na dostatečně dlouho. Princip je jednoduchý: dítě skáče tak, jak vy pískáte. Tedy velíte.
Na začátku si s dítkem vyjasněte, že „tip“ je levá noha, „ťap“ je pravá. Úkolem prcka je poskakovat přesně podle povelů, například: tip, tip, ťap, tip, ťap. Je to legrace, zvlášť když pro plnění krokových variací vždy vyberete správné místo. Třeba potok, klády nebo louže.
A aby vám to nebylo líto, můžete se klidně s děckem v dávání povelů střídat. Mám ověřeno, že si to oba užijete.
Co na hraní potřebujete?
Nic, případně nějakou odměnu :-)
Tak šťastnou cestu a hlavně šťastné děti s sebou!
Přečtěte si další tipy na hry s dětmi
Safari volá
Pořiďte svým dobrodruhů parádní oblečení se zvířecími motivy.
