Každý to má trochu jinak, někdo je sova čilá v noci, někdo spíš ranní ptáče. Když mě potkáte před osmou, úplně probuzená ještě nebudu – nabídněte mi kávu a chvíli počkejte. Představte si, jak jsem byla „nadšená“, když jsem před lety pracovala pro firmu, v níž mi telefon zvonil od půl sedmé ráno. Dodnes mě dokáže rozladit i to, když mi někdo volá v poledne nad talíř jídla, nedejbože navíc o víkendu. Nebo pozdě večer s věcí, která by počkala do rána.
Noční klid sice v Česku končí v šest ráno a začíná v deset večer, s telefonováním je ale lepší ho úplně nekopírovat. Volat po šesté ranní s předsvědčením, že každý je připravený bystře vyřizovat pracovní agendu, je přeci jen brzy, když nejde o předem domluvený rozhovor. Záleží i na regionu a profesi, zvyklosti se trochu liší.
„Běžně je ve všední dny vhodné telefonovat od 9:00 do 18:00 ve věcech obchodních i soukromých. Za „otravné“ považuji telefonáty v době oběda, tedy od 12:00 do 13:00 hodin. Telefonování o víkendu je vhodné omezit na minimum, pokud nejde o nic důležitého. V těchto dnech není žádoucí, abychom volali před 10:00 ani po 17:00. Výjimkou jsou telefonáty, na kterých se obě strany dohodly, nebo to je pro tyto strany zvykem.“ říká Daniel Šmíd, odborník na etiketu
Když nevíte, pošlete nejdřív SMS
I večer se při volání vyplatí raději dvakrát zvážit, než vytočíte číslo.
Podle Ladislava Špačka je možné večer volat asi do deseti hodin. Jak vidíte, názory se různí, a proto se osobně raději držím pravidla s pracovní dobou. Když už je potřeba volat večer, musí jít o záležitost, která nesnese odklad. Při pracovních telefonátech je sedmá večer na hraně, ale pozdějším voláním si už můžete zavařit na nabroušený dialog. Když už je to nutné, lepší je se nejdřív zeptat esemeskou, jestli ještě můžete zavolat.
Netelefonujte mimo pracovní dobu, říkají Portugalci
V Portugalsku šli na rozostření hranic mezi prací a soukromím zhurta. Uzákonili, že šéf nesmí své zaměstnance kontaktovat a úkolovat mimo dohodnutou pracovní dobu. Cílem nového pravidla je, aby měli lidé šanci dostat svůj pracovní a soukromý život do větší rovnováhy.
To, že jsou lidé díky mobilům permanentně na příjmu a mnozí si telefon nevypínají ani v noci, o víkendu a na dovolené, neznamená, že je v pořádku je taky úplně kdykoliv nahánět. Podobně pozor na volání do zahraničí a časová pásma. Když si špatně dopočítáte čas a vytáhnete někoho telefonem z postele v půl třetí ráno, stejně nic nevyřídíte.
„Textové zprávy nebo chat můžete posílat kdykoli, pokud ze zprávy nevyznívá, že chcete odpověď ihned. Pokud odpověď ihned či brzy chcete, můžete se řídit vhodnými časy pro telefonování. Platí, že odpověď není vynutitelná a je na obou stranách, kdy na zprávu odpoví. Relativně brzká odpověď je však více než příjemná. V obchodní záležitosti jsou pravidla jiná, odpověď by měla přijít nejpozději do 24 hodin.“ – Daniel Šmíd
Pokud to jde, domluvte si pravidla
Je samozřejmě rozdíl mezi hovorem pracovním a soukromým. Mám kamarády, kterým můžu zavolat o půlnoci, jiní telefon neberou po osmé.
Telefonování mezi přáteli snese víc a nemá tak striktní pravidla. U pracovních kontaktů, mezi kolegy v práci nebo i s nadřízenými však není od věci si nějaký schůdný úzus pro volání vykomunikovat a domluvit, pokud je to jen trochu možné. Nejen prací živ je člověk. I kolegyně a kolegové mají své rodiny, koníčky, volný čas, jiné mimopracovní povinnosti, a to ve všední dny i o víkendu. Je na místě to respektovat. Pokud vám někdo volá a vy to nemůžete (nebo nechcete) vzít, alespoň však napište zprávu, kdy se ozvete.
Věděli jste...?
Motivací, proč si v telefonování nastavit pravidla, není jen etiketa, ale i zdraví. Říká vám něco syndrom esemeskového krku či skloněné hlavy? Je to výsledek neustálého hrbení nad elektronickými zařízeními včetně mobilů. Syndrom zahrnuje ztuhlost krční páteře, omezení pohybu hlavy do stran, kyfózu horní části páteře i bolest hlavy. O svých zkušenostech bych mohla vyprávět. Ve studii Head Downers 2021 (vychází z průzkumu společnosti Velux v osmi evropských zemích včetně Česka) se ukázalo, že 70 % respondentů tráví příliš mnoho času nad obrazovkami svých elektronických zařízení. Konkrétně v Česku to bylo 62 % respondentů, a dokonce 75 % lidí mezi 18 a 34 roky.
Pozor na lidi, ať nejste za nezdvořáka
K etiketě telefonování patří i to, že by ten, kdo mluví, neměl svým hlasitým hovorem nikoho rušit a obtěžovat.
Hlasité hovory v dopravních prostředcích, restauraci, kině, divadle, v coworkingu a na jiných veřejných místech jsou za hranou. Možná už se nám zdá úplně běžné i to, že se sejdeme s přáteli a víc se věnujeme mobilu než jim, pořád je to ale nezdvořilé.
A na co při telefonování podle Daniela Šmída nikdy nezapomenout? „Představit se, pokud nejde o nejbližší členy rodiny nebo známé. Mluvit stručně, věcně a přiměřeně dlouho. Mít na paměti, že mnoho lidí vám neřekne, že je dlouhým telefonátem zdržujete a nebaví je to. I textové zprávy pište gramaticky správně a kontrolujte před odesláním. Překlep je jedna věc, hrubky a chybějící interpunkce jsou věc druhá.“
