Moje osobní motivace pro start byla vlastně úsměvná – doslechla jsem se o britské šicí reality show, ve které údajně měli fešáka porotce. Z obrázků na mě koukal opravdu krásný chlap, a tak jsem se kvůli němu podívala na první díl seriálu. Po třech dílech jsem na fešáka úplně zapomněla, protože do šití jsem se zamilovala tak silně, že jsem běžela k mámě, vzala jí šicí stroj a měsíc o mně nikdo neslyšel.
V kurzu šití, kde učím, se zase nejčastěji potkávám s lidmi, kteří pracují hlavou a chtějí se kreativně vybít nebo vidět hmatatelné výsledky své práce. A samozřejmě je tu taky sílící trend slow fashion, pomalého přístupu k módě.
5 malých důvodů, proč ráda šiju
- Znáte ten pocit, když máte v hlavě přesnou představu trička či sukně, chodíte po obchodech a ne a ne najít „to ono“? Já už ne. :-) Když dojdu k tomu, že chci takový a takový kousek, koupím si látku, sednu ke stroji a voilà!
- Moje oblečení mi padne. Nejsem odkázaná na konfekci, která mi někdy sedí, a někdy ne, ale můžu si ušít kousky přesně na svou postavu. Mám například široká ramena, a tak už nemusím dělat kompromisy a nosit oblečení, které se mi přes záda nepříjemně pne.
- Mám mnohem raději svoje tělo. Zní to možná zvláštně, ale když věnujete čas úpravě oblečení, aby vám padlo, poznáte svoje tělo dokonale. Začnete si postupně vážit každé křivky a mít ráda svá specifika. Můj nevýrazný pas už není problém, je to moje součást, kterou mám ráda.
- Vím, odkud moje oblečení pochází. Má trička nešily špatně placené šičky v Bangladéši, a já se tak nepodílím na fast fashion. Když si ještě k tomu koupím odpovědně vyrobenou látku, malinko ulevím planetě.
- A v neposlední řadě je to kreativní vyžití. Vždycky jsem tvořila, ať už se jednalo o malování, či keramiku. Teď v dospělosti je to zkrátka šití. Zjistila jsem, že kreativní koníček je pro mě klíčový. Po celém dni, kdy v kanceláři pracuji hlavou, potřebuji činnost, kde se soustředím jen na jednu věc, dělám ji rukama a něco u toho vzniká. Navíc u toho nemusím s nikým mluvit :-)
Jak začít šít?
Na začátku loňského roku jsem si pro sebe dala výzvu – nekoupím si žádné oblečení, které už umím ušít. A nakonec se ukázalo, že za ty čtyři roky, co sedávám u stroje, toho zvládnu poměrně dost, včetně kabátu s podšívkou a večerních šatů. Na začátku jsem ale – jako každý – spíchla třeba „jenom“ obyčejnou nákupní tašku. Chce to prostě jen trénink.
Netvrdím, že nikdy nebudu nakupovat, byla to jen osobní výzva, zda zvládnu celý rok. Letos šití ráda doplním nákupem kvalitní konfekce. I když nechcete úplně zanevřít na obchody, má určitě smysl zkusit začít šít.
A poměrně snadno:
Krok č. 1: Rozkoukejte se
Já jsem na úplném začátku šla do trafiky, koupila si časopis Burda a něco zkusila. A víte co? Ztrácela jsem se v tom. Až po dvou měsících jsem přišla například na to, že stehy musím zapošívat. A k čemu slouží to které tlačítko na šicím stroji, ke mně dorazilo metodou pokus omyl. Bylo to období absolutního zoufalství! Rvala jsem naštvaně látku zpod stroje a obloukem ji mrskala do koše.
Proto pro začátek opravdu doporučuji zapsat se do začátečnického kurzu (nebo poprosit zručnou kamarádku/příbuznou, která umí šít i dobře vysvětlovat). Potřebujete si osvojit úplné základy a pojmy, abyste věděli, jaké další informace hledat.
Slibuji, že to může být jednodušší, a i když to asi úplně nepůjde bez emocí, nemusíte u toho brečet vzteky jako já. Já třeba učím v šicí dílně Došito a šicích kurzů se vůbec vyrojilo jako hub po dešti. Všechny nabízí příjemný start i těm, kteří nevědí ani to, že stroj má pedál. V kurzu si navíc zkusíte, jestli je šití koníček pro vás, takže nemusíte hned kupovat všechny pomůcky a vybavení.
Můj osobní tip do začátku zní: zkuste ušít něco PRO SEBE. Tím myslím klidně hezkou plátěnou tašku na nákup, pokud vás začátečnická klasika (povlak na polštář) nudí a vůbec po něm netoužíte. Nic proti polštářkům, ale větší pocit uspokojení se dostaví, když se dopracujete ke sladké odměně pro sebe sama.
Jako druhou věc jsem si zvolila plátěné pyžamové kalhoty. Jsou jednoduché a hlavně (!) – když uděláte chybu, nikdo ji během spánku neuvidí :-)
Kdy je lepší nakupovat a nesnažit se šít?
Během toho roku, kdy jsem se sama sobě zavázala, že nebudu nakupovat, co zvládnu ušít, jsem nakonec potřebovala kupovat jen punčocháče a ponožky. Ale napadá mě hned několik dalších situací, kdy i teď raději zavítám do obchodu:
- Kdyby mi tvorba zabrala příliš mnoho času. Čas je vzácný a ne všichni můžeme strávit dva týdny šitím plesové róby.
- Když v továrně mohou vyrobit hezčí (funkčnější, kvalitnější…) kousek.
- Když nemůžu sehnat správný materiál. Oděvní řetězce vyrábí oblečení v takovém množství, že si mohou dovolit nechat si vyrobit specifický materiál přímo pro konkrétní účel. Ne vždy se dá taková látka sehnat v metráži.
- Když je pro ušití potřeba opravdu specifická technologie. Například funkční outdoorové oblečení má krásně schované či pogumované švy, aby bunda neprotékala. To bych doma nezvládla.
Krok č. 2: Pomalinku se učte
Pst, teď pro vás mám tajemství! Světová šicí komunita je živá jako nikdy předtím a v oboru se daří nezávislým designérům, kteří vydávají střihy, podle kterých ušijete vlastně cokoliv. Sukni, tričko, šaty, zimní bundu. Tito malí návrháři (tedy, většinou jsou to návrhářky…) poskytují ke každému střihu velmi podrobný návod, ze kterého se naučíte spoustu technik. Střihy stojí pár dolarů či liber a většinou jsou ve formátu PDF, který si snadno vytisknete a slepíte doma.
V raném začátku doporučuji ušít pár věcí podle těchto hotových střihů. Rychleji se dostanete do spousty technik, snadněji dokončíte výrobek a radost z něj vám dodá energii učit se dál. Tvorba vlastního střihu je náročnější, a i když k tomu časem třeba dojdete, na startu na něj prostě nemáte dost zkušeností.
3 tipy na zdroje pro začátečníky
- Při vybírání střihu si všímejte označení náročnosti a zvolte si level podle vlastních zkušeností. Perfektně označenou spoustu střihů na jednom místě najdete například v databázi The Fold Line.
- Za bibli začátečníka označuji knížku Láska na první steh, která provede úplné začátečníky právě od pyžamových kalhot až po jednoduché šatičky a představí vám důležité techniky. Ve druhém díle Láska na první streč se pak naučíte šít s pružnými materiály.
- Existuje mnoho online kurzů různé kvality. Pěkné techniky a střihy zdarma najdete například v anglické Stitch school.
„A ušetříš, když si šiješ oblečení?“
Nejčastější otázka mých přátel. Asi vás zklamu, neušetřím ‒ cena látek je zhruba stejná jako cena hotové konfekce z řetězců. Já však šiju, protože je to koníček, který mi dělá radost. Někdo pro radost lyžuje, někdo si kupuje knížky, a to taky stojí peníze. Oni k tomu však ještě musí kupovat oblečení. Takže za oblečení neušetřím, za hobby ano. :-)
Modelový příklad: džíny bych koupila za zhruba 800–1 000 Kč. Látku na ně bych pořídila za 500 korun, zip a ostatní galanterii za 100 korun. Pokud bych šila podle střihu, mohl by stát 250 korun. Takže za materiál bych dala stejně jako za konfekci, do ceny jsem však nezapočítala čas, který šitím strávím.
Krok č. 3: Sdílejte svou radost
Tam venku je obrovské množství švadlenek, které se spolu přátelí, i když bydlí na druhé straně zeměkoule. Šicí komunita je živá jako nikdy předtím, a to díky sociálním sítím. Zejména díky Instagramu. Mě a i ostatní obrovsky nabíjí a inspiruje, když můžeme navzájem obdivovat um a nápady ostatních. Navíc nevím, čím to je, ale připadá mi, že jsem u šití nepotkala žádného blbce! Všichni se zdají být přátelští, pozitivní a ochotní vždy poradit.
Díky hashtagům také zvládnete dohledat jakýkoliv střih a podívat se, jak sedí někomu s podobnou postavou, jakou máte vy. Zkuste například #Sewcialists, pro šití na nejmenší #SewingForKids, anebo #SewOver50 pro dámy nad 50 let.
A kdybyste chtěli sledovat, co zrovna šiju, přidejte si můj Instagram @adritheschneider. ;-)
Co mi šití vzalo?
Všechno to zní růžově, že? Má to i svá proti? To víte, že ano. Ovšem reálně to není žádná hrůza:
- Šitím trávím hodně času. Je to pro mě však téměř meditace, při které si odpočinu.
- Musím občas kamarádům upravit jejich oblečení. Zkracovat nohavice není nic skvělého, ale oni umí zase něco jiného, například navrtat mi obrázky, a tak si vzájemně vypomůžeme.
- Mám doma obrovské zásoby látek. Všude. Občas parafrázuji známé přísloví o kočkách a říkám, že moje látky jsou tak hodné, že mě nechají bydlet u sebe v bytě.
Při vší vůli neumím vymyslet další negativum toho, že si šiji vlastní oblečení. Sice to stojí čas, ale zase si šetřím nervy, které bych nechala v nákupních centrech při prodírání se davy.
Šití doporučuji každému, kdo má nutkání tvořit. Každá nová zkušenost chce odhodlání a pevné nervy, ale začít šít není vůbec složité a tomu pocitu, kdy si poprvé zkusíte nové, vlastnoručně ušité šaty, se nevyrovná vůbec nic!
Nechcete se zrovna učit šít, ale i přesto chcete ulevit planetě?
Zkuste při nakupování například tyto tipy:
- Vybírejte kvalitní přírodní materiály, syntetické se po vyhození nerozloží. Biobavlna je pak pro přírodu lepší než bavlna „obyčejná“.
- Nepodléhejte trendům, nakoupíte si tak módní výstřelek, který za půl roku nebudete chtít nosit. Dejte přednost klasickým kouskům, které budete chtít nosit roky.
- Neberte nakupování oblečení jako relax nebo koníček, často si tak domů přinesete věci, které vlastně nepotřebujete.
Spoustu dalších tipů najdete v sekci Čtení pro udržitelnou budoucnost.
