Právě čtete

Čerstvá zelenina na pražském sídlišti

3449  
Sdílet: 

Čerstvá zelenina na pražském sídlišti

V posledních letech se ve světě stále více rozmáhá fenomén takzvaného urban gardeningu neboli městského zahradničení. V praxi to znamená, že už lidé neodjíždějí o víkendech za města obhospodařovat své zahrádky, ale využívají prázdných míst mezi ulicemi, jako jsou dvory, asfaltové pouště v podobě parkovišť, střechy budov nebo jenom balkóny, aby si v nich pěstovali čerstvé bylinky nebo zeleninu.

18. 2. 2015 4 min. čtení Redakce
Čerstvá zelenina na pražském sídlišti

Takže pokud si třeba i vy ve vnitrobloku něco pěstujete, de facto děláte urban gardening, ačkoliv jste možná něvěděli, že takový trend vůbec existuje.

Nicméně pokud tomu tak není a nemáte žádný prostor, kde byste si vypěstovali květinu pro tchyni nebo vlastní biozeleninu pro nedělní oběd, můžete využít služeb komunitních zahrad otevřených veřejnosti. Takové provozuje i obecně prospěšná společnost Kokoza a právě s její zakladatelkou Lucií Matouškovou Lankašovou jsme si o tomto fenoménu popovídali. 

Jak jste přišli na nápad založit komunitní zahradu?

Na podzim roku 2010 jsme hledaly s kamarádkou Kristinou způsob, jak dělat to, co nás baví a bude nás živit zároveň. Chtěly jsme kombinovat společensky prospěšné aktivity s businessem, se kterým jsme ale do té doby měly pouze málo zkušeností. S úsměvem vždy vzpomínáme na různé nápady, které jsme v té době měly. Pak jsme našly vysněný projekt, který kombinuje pěstování a kompostování ve městě se zaměstnáváním lidí se znevýhodněním, a vrhly jsme se do toho po hlavě.

 

foto: Kokoza, o. p. s.
foto: Kokoza, o. p. s.

Komunitní zahrady jsou v zahraničí poměrně běžné. Zkoušeli jste načerpat inspiraci odjinud? A jak si vlastně stojí Česká republika ve srovnání s cizinou?

Než jsme projekt rozjely, byly jsme se podívat v Londýně a Berlíně, každý rok se snažíme vyjet ven a inspirovat se, loni jsem byla v Bratislavě, letos zvažujeme Paříž, Vídeň nebo opět Berlín. V České republice máme cca 25 zahrad, z toho 13 je v Praze, což je oproti roku 2012, kdy byly pouze 2, strmý nárůst. Vychází nám to na 1 zahradu na 130 000 obyvatel. Pořád ale nemáme například na New York, tam jsou zahrady zahuštěné více, přibližně desetkrát tolik.

Jsou komunitní zahrady a urban gardening alternativou k zahrádkářským koloniím, které byly tak populární za komunismu?

Jsou i nejsou, současné zahrádkářské kolonie pomalu, ale jistě vymírají, a to doslova. Nejenom, že pozemky na kterých stojí, často podléhají tlaku developerů nebo jiným zájmům, také průměrný věk uživatelů osad se zvyšuje. Překvapilo mne, že v současné době neslouží zahrádky pro pěstování zeleniny, ale většina zahrádkářů pěstuje okrasné rostliny a využívá zahradu k rekreaci.

Lidé, kteří využívají komunitní zahrady, jsou ze všech věkových kategorií, nejvíce se ale daří zapojovat aktivní třicátníky. Vzhledem k omezeném prostoru uprostřed města jsou komunitní a městské zahrady místem pro setkávání, aktivní trávení volného času a učení se. Je to také často místo, kde můžete kompostovat svůj bioodpad.

Jak zahrádkářské kolonie, tak městské a komunitní zahrady plní ve městě důležité funkce, zvyšují ozelenění města, nabízí finančně dostupnou možnost aktivního trávení volného času a v ideálním případě poskytují také zdroj vlastní zeleniny, drobného ovoce, bylinek a možnost kompostovat. Když se procházím městem, překvapuje mne, kolik nevyužitých městských ploch se v něm nachází, a to jak v centru, tak i na okrajích. Přála bych si, aby tyto plochy lidé využili pro zahradničení a kompostování.

 

foto: Kokoza, o. p. s.

Co si u vás může člověk vypěstovat?

Cokoliv, co každý ze zahradníků uzná za vhodné, může ve svém pytli nebo vyvýšeném či klasickém záhoně pěstovat. Máme i společné záhony, o které se starají naši zahradníci s duševním onemocněním. Vloni jsme pěstovali rajčata, saláty, mangoldy, cukety a dýně a samozřejmě nezbytné bylinky jako je máta, oregano a meduňka. Na podzim jsme osadili také společný přírodní trvalkový záhon, takže letos bude zahrada celý rok kvést a přiláká snad i nějakého motýla a včely.

Co musím udělat pro to, abych mohl u vás pěstovat, a co to obnáší?

Podívejte se na www.komunitnizahrady.cz a oslovte tu zahradu, kterou máte nejblíže svému bydlišti. Ukazuje se, že dobrá dostupnost a lokálnost je pro městské zahradníky důležitá. Každá má trochu jiná pravidla, a proto je nejlepší oslovit zakladatele a zjistit podmínky přímo u nich. Naše zahrady fungují na Jižním městě a letošní sezonu právě připravujeme, na začátku sezony zaplatíte členský poplatek a pak už můžeze začít pěstovat, kompostovat biodpad nebo se zapojit do dalších akcí, které se v zahradě dějí.

Lucie Matoušková Lankašová

Kdy letos začíná sezona a mám už teď o pěstování začít přemýšlet, nebo stačí za vámi přijít na jaře?

Kdy přesně začne sezona, nevíme, předpokládáme, že to bude na přelomu března a dubna. Už nyní se ale můžete na sezonu začít připravovat doma. Je ideální čas na zakoupení nebo výrobu vlastního vermikompostéru. Tím získáte vlastní výživné hnojivo a od poloviny února je možné doma začít předpěstovávat první sazenice, například rajčat, paprik a salátů.

Kokoza i letos připravila skvělé workshopy, které začínající i pokročilé městské zahradníky nasměrují v průběhu sezony, aktuální nabídku najdete na našem webu. V nejbližší době nás čeká právě workshop výroby vermikompostéru a na konci února nabídneme worskhop plánování vlastní zahrady na balkoně nebo terase. 24. února organizujeme setkání městských zahradníků, které je otevřeno pro všechny, kteří jsou členy některé ze zahrad nebo plánují založit svou vlastní. Čas ještě je.

Čtěte také

Glosa: Bez lásky nejsou koláče
Glosa: Bez lásky nejsou koláče3534
Zlatá sedmdesátá léta kávových obalů
Zlatá sedmdesátá léta kávových obalů…3939
Den v kůži profesionálního uklízeče
Den v kůži profesionálního uklízeče…2602
Další články