Podle čeho vybírám povlečení a proč ho neperu v aviváži

Povlečení podle ročního období

To, jak povléknu peřiny, se odvíjí hlavně od toho, jaké teploty venku (i u nás doma) panují.

Nejen když je horko, je nejlepší vybírat ze 100% přírodních materiálů, které jsou prodyšné a dobře odvádí vlhkost. To splňuje bavlna. Hraje u mě prim ve všech ročních obdobích. Zatímco v létě povlékám do menší gramáže, na zimu klidně vytáhnu i hutnější kousky. Jediná nevýhoda je v žehlení, které dá u bavlny občas zabrat. To ale elegantně vyřeší krepová látka, která se zrovna tak vyrábí z bavlny, ale díky tomu, že je nařasená, starosti se žehlením odpadají. Pozor, ne každému je příjemná na dotek.

V poslední době pořizuji povlečení ze lnu. Miluji, jak postupně získává patinu a je stále měkčí a příjemnější na dotek. Kromě toho v létě chladí a v zimě hřeje, takže to není jen sezónní záležitost. Perfektně saje, a tak dělá dobře i lidem s citlivou pokožkou. Také mě u něj na rozdíl od bavlny tolik netrápí žehlení, protože přirozené mačkání tady zkrátka vypadá dobře.

Ačkoliv není přírodní, najdete v mém šuplíku i polyester. Miluji, jak je na dotek hladký, a když do takových peřin ulehnu, mám pocit, že příjemně chladí. Toto povlečení využívám spíš výjimečně, a to na jaře nebo zkraje podzimu, kdy sluníčko náš byt tolik nevyhřívá a večery jsou chladnější, ale ještě (nebo už) ne mrazivé. Lepší variantou hladkého povlečení je bavlněný satén, který je podobně hebký, tkaný z dlouhých vláken, ale prodyšný. Jen pozor, často se satén vyrábí i z polyesteru a pak jste zpět u umělých vláken.

V zimě se celé dny těším na to, až se večer zachumlám do peřin povlečených do flanelu. Měkoučký materiál, který tělo doslova obejme, k tomu krásně zahřeje a teplo i udrží. Protože se také vyrábí z bavlny, i přesto, jak je hutný, bývá prodyšný a saje pot, když se člověk zahřeje až moc.

Co naopak nevyhledávám, je v současnosti populární mikroplyš a mikroflanel. Na chviličku k televizi s radostí, ale na celou noc to není nic pro mě. Mám pocit, že se v něm člověk hned začne potit, a vzhledem k tomu, že je to materiál umělý, nesaje. Je to škoda, protože je vážně heboučký.

U prostěradel se stejně jako u peřin řídím přírodními pravidly, ale jsem trošku benevolentnější a občas sáhnu po směsi materiálů a kupuji pružná prostěradla. Dobře se s nimi manipuluje a hlavně se na posteli natáhnou, takže nejsou zmačkaná, ani když je nevyžehlím. Vybírám taková, která mají po stranách gumičku a snadno se na matraci nandavají. Na zimu klidně povlékám opět flanelovými a v létě něčím tenčím a lehčím. Součástí naší postele je i bavlněný chránič matrace. Ten určitě doporučuji, nejen když máte malé děti. Od potu chránič snadno vyperete, na rozdíl od matrace (když nemá odnímatelný potah).

Zapínání, nezapínání, co vybrat?

Možností je více a já preferuji zapínání, které nijak nevyčnívá a netlačí.

• Knoflíky: Když už knoflíky, raději potažené látkou nebo nitěné. Ty nestudí a netlačí! A zapínám je tak, aby směřovaly dovnitř.
• Patentky: Moje nejoblíbenější. Snadno se zapínají, člověka neotravují a jsou nenápadné. Bývají ale plastové, to pak není vhodné do sušičky – ničí se v ní.
• Zip: Moje další oblíbená varianta. Jen je nevýhoda, že když se zip rozbije, výměna dá mnohem více práce než třeba u patentek nebo knoflíků. Také vždy dejte pozor, aby byl zip dělaný k zapínání směrem dovnitř, jinak může škrábat.
• Kapsové povlečení: Peřina nebo polštář se zkrátka zahrne do jakési kapsy. Osobně to moc nemusím, protože se i snadno vyvlékne.

Jak pečuji o ložní prádlo?

Peřiny, polštáře a prostěradla převlékám asi jednou za 14 dnů.

Povlečení vždy peru lícovou stranou dovnitř a rozhodně ho zapnu, aby nepohltilo všechno ostatní do jedné velké koule. Když to cedulka dovoluje, peru na 60 stupňů, aby pračka zatočila s roztoči. Pracího prostředku používám jen nezbytné množství a nepřidávám aviváž, která údajně snižuje sací schopnost.

Když v létě suším povlečení na šňůře, nevěším ho jen za rohy, protože by se mohlo vytahat. Jinak ale suším na nižší teplotu v sušičce, ze které je hezky nadýchané. Nikdy sušičku nepřeplňuji a hned po sušení povlečení vyndám, jinak se pak opravdu špatně žehlí. Na žehlení doporučuji prádlo trošku pokropit, aby to šlo lépe. Tedy pokud nemáte parní generátor. To je opravdu skvělý pomocník.

Důležitou součástí tématu je také ustýlání. My jsme doma odjakživa zastávali pravidlo, že peřiny i matrace se musí po dlouhé noci pořádně vyvětrat a pak až teprve ustlat. Když na pár dní odjíždím, dávám na postel přehoz, aby se na ni neprášilo, a stejně tak i když k nám přijede moje mamka s pejskem. Ten se nestydí skočit mi do peřin a přehoz je před chlupy aspoň trochu ochrání.