Moje manželství přitom rozhodně nepatří mezi ta nešťastná. Naopak. Baví nás to po všech stránkách, na všem důležitém se shodneme a o všem ostatním spolu mluvíme. Máme se rádi, milujeme se, podporujeme se. A přesto, nebo možná právě proto, se mi občas do hlavy vloudí pochybnosti. Neměl by správný vztah vypadat jinak? Když přijde náročný den a já mám mobil blíž než manžela, moje sebejistota je ta tam.
Sociální sítě a to, co na nich vidíme, formuje naše vnímání normality. V mé bublině je zjevně normální pořádat zahradní párty a občas se s partnerem pohádat, aby se pročistil vzduch. Já samozřejmě chci být taky normální. Nechci být outsider, chci patřit do party. A tak se ve slabých chvilkách trápím tím, že nemám zahradu, a řeším, jestli bych třeba neměla doma nějakou hádku vyvolat… Jen tak pro dobrou formu.
„Sociální sítě se staly součástí našeho života, jsou zkrátka produktem vývoje naší společnosti. Když se potkávám (nejen) se svými klienty, vnímám, že některým online prostor příliš neprospívá. Například jsem viděla, jak při rozchodu partnerů může opuštěný partner aktivně sledovat život svého bývalého partnera a to ztěžuje odpojení se ze vztahu a možnost vydat se dál svou cestou.“ – Jana Růžičková, psychoterapeut
Nablýskané iluze
Když zavřu oči a v klidu si zrekapituluji poslední týdny, nevypadá to s mým vztahem vůbec zle.
Povídali jsme si, snili jsme, dali jsme si krátkou procházku jen ve dvou. Zažili jsme krásné chvíle s dětmi i spolu. Jen to z mých sociálních sítí nijak nepoznáte. Nenapadne mě chlubit se kávou na terase nebo dovezenou společnou večeří po náročném dni. Jenže v mé sociální bublině jsem s tímhle přístupem skoro sama.
Není žádným tajemstvím, že melodramatické příspěvky plné citů mají lepší dosahy. Instagramoví odborníci radí upravovat fotky, odhalovat své soukromí, plánovat, co kdy sdílet, zásobit sledující naleštěnými „storíčky“ a ideálně i nějakými těmi „reels“. Používat trendy hashtagy, navštěvovat fotogenická místa – zkrátka leštit pozlátko, dokud nesvítí jako stowattová žárovka…
Jenže já chci žít, ne aranžovat fotky a šklebit se na selfíčka. A nejde jen o mě. Nerada bych svému muži budovala virtuální pseudoidentitu – zvlášť když si ji už roky buduje jinde a sám. Jak by ho asi vnímali obchodní partneři a kolegové, kdybych ho najednou začala propagovat jako „sexy čumáčka“?
„Někteří lidé mají deprese a pocity úzkosti z dokonalosti života druhých. Každý se s tím vyrovnává po svém, někdo omezí svou online aktivitu, jiný se utápí v sebelítosti. Jednoduchý recept neexistuje. Já doporučuji více se realizovat v reálném offline světě, trávit čas se svými blízkými, pečovat o svou duši a tělo a sociální sítě užívat jen jako doplněk pro komunikaci a sdílení s lidmi, kteří jsou nám fyzicky vzdáleni. “ – Jana Růžičková, psychoterapeut
Snídat, milovat, předstírat?
Je třeba si uvědomit, že to, co na sociálních sítích vidíme a čteme nemusí mít s realitou vůbec nic společného.
Jedna věc jsou „marketingové filtry“, kde ukazujeme jen to a v takové formě, jak to chtějí vidět a číst ti, kdo nás na internetu potkávají. Druhá věc je vytváření iluze o celém našem životě, který často podle instagramového obrazu netvoří nic než nekonečná šňůra snídaní, obrázků na pressíčkách, romantického zkoumání našich citečků a opulentních galavečerů, vernisáží a večeří při svíčkách. Pominu-li, jak moc musí každovečerní civění do plamínků v intimním šeru kazit oči, šel by život v podobném tempu reálně vydržet tak týden. :-)
„To, jak se prezentujeme na internetu, souvisí s teorií Management dojmů. Jsme jako herci, kteří hrají nějakou roli a vytvářejí určitou představu pro své diváky. To se týká nás všech, ale jak to uchopíme, souvisí s tím, jací jsme. Z jedné studie vyplývá, že se v online prostoru prezentujeme stejně jako v reálném životě. Pokud má někdo tendenci přehánět a přikrášlovat dokonalost svého života, dělá to i v realitě. Akorát to na sociálních sítích vidí mnohem více lidí. Proto buďme realisté, nepřijímejme vše tak, jak je nám prezentováno, ale používejme kritické myšlení.“ – Jana Růžičková, psychoterapeut
Ani výše zmíněný proud luxusních snídaní, káv a večeří nemusí znamenat nic zásadního – možná někdo vyfotil tutéž akci z různých úhlů a vyrobil si tak materiál na celý měsíc. Na dovolené klidně můžete celý den civět do mobilů – ale pokud vyfotíte mazlení na pláži a okomentujete to srdíčky, z běžné prudy se najednou stane nekonečná romantika.
Chápete správně, kouzlo je v předstírání. A pečlivé cenzuře všeho ostatního. Když jsem se vdávala, psala jsem o tom s nadšením. Když jsem se rozváděla… nenapsala jsem o tom nic. A do poslední chvíle vykládala, jak nám to hezky klape. I když už jsme spolu nežili.
Filtr totiž může někdy být i pud sebezáchovy. Online svět často není postavený na sdílení starostí, ale na závisti. A pokud si budujete image úspěšné ženy, je velmi těžké veřejně přiznat, že ten odchod z práce nebyl tak úplně na vlastní žádost a že ta svatba není odložená kvůli covidu.
Co tedy s tím?
Ve škole nás učili, že co je psáno, to je dáno. A tak i když o těchto iluzích víme, nebo aspoň tušíme, bohužel jim často automaticky podléháme. A ve slabších chvilkách nám pak dokážou pěkně pocuchat sebevědomí.
Pokud se při projíždění svých sociálních sítí necítíte dobře a jímají vás pochybnosti o vlastním úspěchu a kvalitě romantického života, není nic snadnějšího než dotyčné přestat sledovat nebo jejich profily „ztišit“ (sledování zůstane, ale příspěvky neuvidíte). Ať totiž chceme, nebo ne, život se zatím naštěstí odehrává především v realitě – a to, co prožíváte každý den a jak to vnímáte, je mnohem důležitější než to, co je zrovna trendy…
Pokud jste tedy se svými vztahy v pohodě, nekažte si to. A pokud s nimi v pohodě nejste, víc než cizí romantika na síti vám pomůže kamarád nebo kamarádka s nohama na zemi nebo ve vážnějších případech zkušený terapeut. Takže zvolněte, dýchejte a buďte v klidu. Protože nikdy nevíte, jestli to moře instagramové lásky není náhodou jen dodělané ve photoshopu. :-)
„Z výzkumů sociálních sítí vyplývá, že pocity štěstí jsou nepřímo úměrné času strávenému na sociálních sítích. Čím více času strávíme na Instagramu, Facebooku a dalších, tím méně se cítíme šťastní. K tomu už snad není co dodat.“ – Jana Růžičková, psychoterapeut
Novinka od Tchibo: Kofeinová voda Coffizz
Ochutnejte pramenitou vodu se sílou kofeinu odpovídající dvojitému espressu. Ve dvou příchutích na prodejnách Tchibo, v široké síti supermarketů i na benzinových stanicích.
