Možná máte okenní tabulky suché a zdánlivě tenhle článek není pro vás – ale věřte, že se může hodit. I lehce zvýšená vlhkost domácího vzduchu totiž může být dlouhodobě škodlivá. Bacily se pak vážně šíří rychleji. Za skříní se vám může tvořit plesnivé překvapení, co objevíte až za 10 let a po celou tu dobu vám bude zatěžovat dýchací cesty. A nepříznivá vlhkost má prý vliv i na kvalitu spánku!
Vlhkost v bytě by prý měla být kolem 40 %. Pokud ale jako já tápete (a jako moje kamarádka nemáte doma celou meteostanici, ahoj Kájo!), možná bude stačit si začít všímat. Jak rychle vám doma při sušení prádla připadá vzduch zatuchlý? Sráží se při vaření kapky někde kolem sporáku, rosí se okna? Jak dlouho po koupeli zůstává zrcadlo v koupelně orosené? Když se na tyhle věci začnete soustředit, možná za chvilku zjistíte, že je ve vašem bytě skutečně trochu moc vlhko – obzvlášť v zimě, kdy roste rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou. A je dobré to řešit včas.
Vlhko ven, chládek dovnitř
Nejomílanější radou je větrání. Když zabrouzdáme internetem, zjistíme, že existuje několik druhů. Tři základní jsou:
- „ventilačka“ – okno na tenkou větračku třeba půl dne. Tohle se v chladnějším období vůbec nedoporučuje. Vzduch se v bytě nevymění efektivně, tisíce korun vám vyletí doslova oknem za topení, sklo se moc ochladí a začne se rosit. Plíseň, mokro, zničené rámy – a nic z toho. Takhle tedy prý ne.
- „větrání šokem“ – otevřít v jedné místnosti okno dokořán třeba na deset minut. Vzduch se vymění třeba za 10 minut, ale to už se trochu ochladí i okenní tabulky. Orosení se může znovu objevit.
- „tornádo celým bytem“ – průvan klidně jen na dvě minutky. Otevřená všechna okna i dveře v bytě či domě. Vítr vyžene všechen starý vzduch pryč, okna se nestihnou moc ochladit a je po starostech. Tohle bychom měli dělat několikrát denně.
Před každým větráním je dobré ztlumit nebo vypnout topení a zároveň udržovat teplotu minimálně na 21 °C. Výhoda optimálně suchého vzduchu je i ta, že je nám v něm tepleji – rozdíl oproti pobytu ve vlhkém prostředí je pocitově prý dva stupně. Ušetříme tedy i za topení.
U větrání může pomoci chytrá hlavice
U kamarádky jsem viděla chytré hlavice namontované na klasickém topení. Detekují, když je otevřené okno – topení se v tu chvíli samo vypne a spustí se až ve chvíli, kdy okno zase zavřete. Stejně tak lze na hlavicích nastavit konkrétní teplotu, na kterou doma chcete mít vytopeno. To se mi zdá jako užitečný pomocník!
Kdo všechno mi doma paří!?
Kde se vlhkost bere? Největší podíl vody ve vzduchu připadá na sušení prádla, vaření, koupel, kytky, ale i dech a pocení.
Jeden zdroj uvádí, že dva lidé v průměrně velkém obýváku by měli vyměnit všechen vzduch v prostoru každých 90 minut – nevím, jak moc je to ověřené, ale radši si od zítra nastavuju budíka a zkusím to. Snad nebudeme do týdne doma všichni nastydlí. :-)
Krom vlastního dechu se dá spoustě výparům předcházet. Při vaření se doporučuje co nejvíc používat pokličky a digestoř. Prádlo se dá skvěle sušit prý i na mrazu – mráz má navíc antibakteriální účinky. To se může obzvlášť teď hodit. Pokud nemáte balkon ani sušičku, je dobré umístit sušák do místnosti, kde netrávíte tolik času a nepřidáváte tak na vlhkosti. Určitě je potřeba vybrat i prostor s oknem a krátce a intenzivně vyvětrat klidně co hodinu.
Myčku udržovat co nejdéle zavřenou, dokud se nádobí nevysuší a pára se neusadí uvnitř. Koupelna by měla být přirozeně odvětratelná, jestli se vám to ale zdá málo nebo máte místo okna v koupelně jen větrák, je tu pořád větrání číslo 3. Průvan v celém bytě se všemi otevřenými dveřmi vyžene vlhkost i z takových kutlochů.
Při průvanu pozor na dveře
Při vytváření průvanu doporučuju zajistit dveře mezi pokoji, aby se nemohly samovolně zabouchnout. Pár měsíců zpátky nás museli zachraňovat kamarádi (ahoj, Pepo a Michale!). S manželem a starším synem jsme se zabouchli v obýváku, zatímco mladší syn spal v ložnici. V tu chvíli bych oslavný článek o průvanu rozhodně nepsala.
Když už je na prevenci pozdě
Pokud se vlhkost i přes všechna vaření pod pokličkou a větrání přece jen stále drží, je dobré kromě revize oken pořídit i něco, co částečky vody ze vzduchu bude pohlcovat.
Na trhu existuje spousta druhů odvlhčovačů vzduchu. Například odvlhčovací přístroje do zásuvky nebo výbava z drogerie – stojánky s velkou tabletou, která vlhkost pohlcuje a přebytečnou vodu hromadí v nádobce pod sebou, odkud ji pohodlně vylijete. Když se vám ale nechce investovat, můžete si něco takového vyrobit i doma.
Jak na domácí pohlcovač vlhkosti?
Silikagel, rýže, kamenná nebo kuchyňská sůl, křída, uhlíky… Možná osvěžíte znalosti z chemie a vzpomenete si na další prvky, které pohlcují vlhkost. Uhlíky se dají dát do krabice s proděravělým víkem. Sůl, rýže nebo křída do obyčejných sklenic nebo misek. O silikagel můžete zkusit poprosit třeba v prodejně bot, koupit, nebo využít třeba kočkolit – většina značek výstelky do kočičích toalet ho obsahuje. Naplňte sáčky nebo oblíbené ponožky a rozvěste po bytě.
Silikagel na tisíc způsobů
Nemusí sloužit jen k pohlcení vlhkosti doma, ale hodí se ho mít i v malých pytlíčcích. Ty proti zatuchnutí přihodíte třeba do tašky na pláž nebo na sport, ale i do mokrých bot. Někdo si malé pytlíčky lepí i do nádob s rýží, čočkou a dalšími suchými potravinami jako ochranu před plísněmi.
Využití pytlíčků jistě najdete i v místnosti, kde je pračka nebo sušička. Někdo gel používá jako sušičku květin a dalších věcí – stačí na granulky gelu rostlinu na nějaký čas položit. Také je možné pytlíček uložit třeba mezi šroubky a hřebíky jako prevenci proti korozi.
Když se přece jen objevují orosená okna, je dobré pozorovat, jestli se krůpěje usazují zvenku, zevnitř, nebo uprostřed dvojitého skla. Pokud to je možné, aspoň kvůli plísním je dobré vlhkost pravidelně stírat. Můžete také projít byt a zkontrolovat, jestli je nábytek všude dostatečně odsazený od zdi, aby se netvořily plísně tam. Okolo oken by kvůli správnému proudění vzduchu neměly být ani moc hluboké parapety, dlouhé a těžké záclony, neplechu můžou dělat i rolety.
Pokud jste ale zkusili všechno a doma je to pořád jak v pralese, bude možná dobré upustit od rozvěšování ponožek s kočkolitem a rytmického průvanování a pozvat si domů odborníka. Jak by řekla Halina Pawlowská, lepší je žít na rtech s písní, nežli doma ve zdech s plísní.
Přečtěte si také:
