Co znamená udržitelná móda?
Úplně zjednodušeně: když to, co mi visí ve skříni, má co nejmenší možný špatný dopad na přírodu a na lidi, kteří se na výrobě daného kusu oblečení podíleli.
Udržitelnost v módě není nic jiného než otázka etiky: jednoho dne mi prostě začalo připadat hloupé, abych svými penězi podporovala továrny, které do přírody vypouštějí toxické látky (i když je to na druhé straně planety), mám-li jinou možnost. Ve skutečnosti je to trochu sobecké rozhodnutí, protože v dnešním propojeném světě důsledky znečištěných řek, polí a moří za nějakou dobu dorazí i k nám do Evropy, a já v tom nechci mít prsty. :-)
Nejde jenom o toxiny, velký problém je i voda, které je málo. V případě biobavlny ušetříte na jednom jediném! tričku 436 litrů vody oproti „nebio“ bavlně. Kdyby takový výrobce ušil jenom 5 000 triček ročně, ušetřil by přes 2 miliony litrů vody. Což je mi hodně sympatické.
Kromě znečištění a nedostatku vody se řeší ještě jeden aspekt: platy. V tom úplně nejhorším případě se šije v tzv. sweatshopech. Toto slovo nemá rozumný český ekvivalent; jde o pojmenování továren či výrobních hal, kde se pracuje až 18 hodin denně v podmínkách, které si tady u nás neumíme ani představit, za plat, který nepokryje ani základní životní náklady.
Snažit se jako zákazník o udržitelnou módu znamená vyhýbat se vlastnímu černému svědomí, pokud vám tyto otázky připadají důležité.
Navíc udržitelná móda šetří peníze. Fakt.
Když chci co nejmenší dopad, mám několik možností
Nejsem žádný militantní ekonácek a k celé myšlence ekologie a udržitelnosti se stavím tak, že dělám to, co momentálně můžu a co zvládnu. Můj aktuální postoj je, že se snažím nad každou věcí, kterou si nesu domů, přemýšlet. Nejenom jestli se mi opravdu hodí, ale taky co svými penězi podporuju a co se s tou věcí stane, až ji nebudu potřebovat, a kdy to bude.
Pokud nechci uprostřed města pěstovat len, spřádat vlákna, tkát vlastní látku a pak šít, jsou tu další přijatelné možnosti. :-)
1. Můžu nakupovat méně
Jasné jako facka. Co nekoupím, to nemá žádný dopad. K tomu hodně pomáhá mít nějaký systém, který eliminuje zbytečné nákupy: já jsem vyzkoušela (a stále dodržuji) capsule wardrobe, o které už jsem na Tchibo Blogu psala.
Taky to vyžaduje mít kvalitnější věci: z dobré látky, dobře střižené a dobře ušité. Kvalita jde často ruku v ruce se znaky udržitelnosti, protože když už značka investuje prostředky do dražšího pěstování i šití, dá si také pozor, aby výsledek stál za ty peníze.
2. Můžu nakupovat už nošené oblečení
Secondhand, online nákupy z druhé ruky, výměnné bazárky s kamarádkami… To všechno je fajn. Dopad na životní prostředí je nulový, když nepočítám přepravu. Oblečení už se stejně jednou ušilo a buď by teď skončilo na skládce či ve spalovně, nebo mu dám druhou šanci já. Navíc je to fakt levné.
Ale ne každý z nás chce oblečení z druhé ruky nosit. Ne všechno se takhle dá koupit a třeba takové spodní prádlo je ze secondhandu nesmysl.
Taky trvá déle, než seženete to, co hledáte, což je na jednu stranu super dobrodružný prvek (já osobně právě proto sekáče miluju), na druhou stranu někdy člověk nemá čas čekat a hledat. A nakonec, občas tam prostě není to, co potřebujete, a na úrovni, jakou potřebujete.
3. Můžu nakupovat nové oblečení, které je udržitelné
To je způsob, jak s dobrým pocitem kupovat nové věci. Pro mě je to vždycky první volba pro spodní prádlo, pyžama a pro věci, které z nějakých důvodů nechci nebo nemůžu řešit secondhandově.
Kdy je nové oblečení „udržitelné“
- Když se při pěstování i výrobě chová firma ohleduplně k životnímu prostředí. Nepoužívá hnojiva a pesticidy, které kontaminují půdu, a škodlivé chemikálie vynechává i v procesu výroby.
- Když lidem dává důstojné pracovní podmínky a adekvátní peníze.
Pokud jde o Tchibo, spodní prádlo, pyžama a domácí oblečení z udržitelné bavlny na e-shopu najdete vždy. Pod popiskem produktu jsou uvedeny označení a certifikace (podrobněji je najdete dále v článku).
Už jsem to zmiňovala: firmy, které investují čas, energii a peníze do pěstování a pracovních podmínek, už si pak pořádně rozmyslí, jak bude jejich výsledný produkt vypadat. A tak je příjemným vedlejším efektem, že oblečení z udržitelných materiálů je obvykle z pořádné látky, je lépe střižené a ušité. Nebudete přece tkát tenkou špatnou látku z materiálu, který vám dal zabrat ekologickým pěstováním, a stejně tak ji pak nechcete zničit špatným šitím.
Udržitelně vyrobené oblečení bude sloužit déle a bude se vám lépe nosit.
Jasně že neplatí, že co nemá certifikaci, to je šunt. Ale co ji má, to šunt nebývá. Za dobu, kdy bych vynosila několik triček, kterým se přetočí švy, udělají se v něm nepochopitelné malé dírky a celkově budou brzo vypadat jako hadr, mi v pohodě vydrží jedno tričko kvalitnější, z udržitelných materiálů. U pokladny za něj zaplatím více, ale nebudu muset za chvíli kupovat další. Konečně chápu, co mi vždycky opakoval taťka: „Nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci.“
Jak to mám poznat?
Když už firma investuje prostředky do udržitelnosti, nenechá si to pro sebe. O tom, že se vydaly na udržitelnou cestu, značky mluví.
Je ale důležité, aby kromě toho, že se pochválí, řekly taky konkrétně, co v jejich pojetí udržitelnost znamená. Pokud mluví o závazcích, je to fajn, ale závazek ještě neznamená, že se opravdu něco změnilo, takže já mám radši spíš ty výsledky nebo aspoň probíhající program. :-)
Nejlepší je, pokud má daný kus oblečení rovnou certifikaci. To je potvrzení od nezávislé organizace, že postupy a standardy odpovídají nastavené laťce.
Jaké certifikace a udržitelné materiály najdete v Tchibo?
Certifikátů je spousta, a protože jsme na Tchibo Blogu, dala jsem dohromady přehled toho, jak to má Tchibo. Podrobnosti o certifikacích si můžete přečíst přímo na webu Tchiba, já to vezmu zjednodušeně. A pokud by vás zajímalo víc než jen látky, mrkněte sem.
Pokud nechcete nic luštit, stačí hledat logo GUT GEMACHT. To je interní označení Tchiba, že jde o výrobek, který má buď příslušný certifikát od nezávislé organizace, nebo splňuje postupy a standardy, jež jsou schváleny experty.
(Bio)bavlna
Tchibo je třetí největší prodejce výrobků z biobavlny na světě. Téměř všechna bavlna, kterou značka nakupuje, je z udržitelných zdrojů. Neplýtvá se na ni vodou (na jedno tričko se ušetří 436 litrů vody, pamatujete?), není geneticky upravená a nepoužívají se chemické postřiky ani hnojiva, takže se neničí půda ani zdraví lidí, kteří se o pole starají.
Varianty biobavlny v Tchibu
- Poznáte ji podle obrázku zeleného lístečku (certifikát OCS) nebo loga s tričkem (certifikát GOTS).
- Obě certifikace hlídají ekologii při pěstování a dohlíží i na sociální standardy (vzdělání a životní podmínky zemědělců).
- OCS Blended je označení pro směs s aspoň 50 % biobavlny a OCS 100 pro výrobky, kde je 95 % biobavlny a více. Garantují, že bavlna pochází z přísně kontrolovaného ekologického zemědělství s férovými podmínkami pro pěstitele.
- Cedulka GOTS ukazuje, že látka je minimálně ze 70 % z bavlny z kontrolovaného ekologického zemědělství. Tato certifikace zahrnuje celý dodavatelský řetězec od zpracování přes výrobu až po distribuci.
Tchibo také spolupracuje s iniciativami Cotton Made in Africa a Apachi ECO-LOGIC (k oběma se pod odkazem můžete podívat na video s více informacemi).
Materiály z rostlinných vláken
V Tchibu najdete udržitelnou viskózu, lyocell a modal (rozdíl mezi nimi je v tom, jaká je pak látka na omak, jaké má tepelné vlastnosti a jak se nosí). Ve všech případech kontroluje, aby výroba byla co nejšetrnější k přírodě a přírodním zdrojům (a vždycky to poznáte podle „GUT GEMACHT“).
Tato vlákna mají svoje obchodní názvy, takže pokud byste koukali po cedulkách, je to Lenzing Viscose®, obchodní značka lyocellu je TENCEL® a pak tu máme Lenzing Modal®. Kdybyste je chtěli zkoumat více, tady je stručný průvodce vlastnostmi jednotlivých vláken.
Kůže bez chromu
Dále Tchibo používá kůži činěnou bez chromu. Jednak se tím zabraňuje znečištění životního prostředí chromem, a jednak se vyloučí zdravotní rizika spojená s tímto prvkem pro ty, kdo kůži zpracovávají, i pro ty, kdo ji nosí.
A co práce a platy? Taky OK?
Tchibo řeší i pracovní podmínky u svých dodavatelů. Celé to zastřešuje program WE, který v současné době běží v jedenácti zemích a v zapojených továrnách vzniká už 75 % všech produktů. Víc se dozvíte ve videu o tomto programu.
