Většina rodičů má v této době již školu pro svého budoucího prvňáčka vybranou, ať již na základě doporučení známých, podle profilace školy či jen díky tomu, že je to jediná základní škola v jejich okolí.
Ale víc než na výběru školy záleží na výběru paní učitelky, která dítě bude prvních několik let učit. I v rámci jedné školy má totiž každá trochu jiný styl, jedna hýří nápady, zatímco jiná dbá spíše na kázeň a úpravu, každá má jiný temperament, jiné naladění. Vždyť i dospělým vyhovují různé styly řízení, stejné je to i u dětí. Souznění s učitelem či učitelkou je velmi důležité zejména v prvních ročnících, kdy je spolupráce rodičů s učitelem velmi těsná, měli by tedy táhnout za jeden provaz, ne se vzájemně kritizovat.
Určitě tedy stojí za to si zjistit, která paní učitelka by měla vést kterou první třídu a promluvit si s ní. Některé školy mají pravidelné ukázkové hodiny, kam je volný přístup, kde nemají, jistě by neměl být problém si návštěvu domluvit a jít se na hodinu podívat a paní učitelku „okouknout“.
Budoucího prvňáčka nestresujte, věty typu – Počkej, až budeš chodit do školy, to teprve uvidíš, zač je toho loket, případně – Ve škole, tam už si tě paní učitelka srovná – jsou naprosto kontraproduktivní, dítě jen vystresují a pak u zápisu zdaleka nepředvede vše, co umí. Nehledě na to, že tím vlastně dítě odsoudíme k tomu, že se ze školy stane nepřátelské území, což je určitě škoda, když tam stráví tolik času.
Co se bude dít?
Zápis je přihláška dítěte do konkrétní školy. K zápisu dítě doprovází jeden či oba rodiče. Slouží také k prověření schopnosti dítěte pro školní docházku. Dítě by mělo umět:
- Říci své jméno, příjmení, věk, bydliště atd.
- Orientovat se v prostoru (nahoře, dole, vepředu, vzadu, vlevo, vpravo).
- Nakreslit postavu.
- Recitovat básničku, vyprávět pohádku či zazpívat písničku dle výběru.
- Znát základní barvy (modrá, červená, zelená, žlutá, černá) a tvary (čtverec, obdélník, kruh, trojúhelník).
- Skládat jednoduché stavebnice.
Vlastně po něm paní učitelka nechce nic, co by běžné dítě v tomto věku neumělo, většinou mají tyto znalosti i děti o dost mladší. Problém může být spíše v nejistotě, zakřiknutosti, nepochopení pokynů či neochotě dítěte se „předvádět“. Což je to, co bychom s ním mohli nenásilnou formou pár týdnů před zápisem trénovat. Ať už ve formě vyprávění právě přečteného příběhu nebo zazpívání písničky před návštěvou. Nacvičujte zodpovídání otázek, zlepšujte soustředěnost, stačí pár minut denně, výsledek se dostaví pravidelným opakováním.
Co dělat, když je problém?
Pokud máte pocit, že je dítě bystré, ale neumí se soustředit či má jiné problémy, které by mu mohly ztěžovat školní docházku, promluvte si s učitelkami ve školce, příp. se objednejte do pedagogicko-psychologické poradny. Odborníci tam posoudí zralost dítěte, často i nabídnou kurzy, kde mohou děti dohnat to, co jim zatím nejde, ještě než v září nastoupí do školy. Tyto kurzy pořádají i mnohé základní školy.
Číst, psát a počítat se naučí každý, důležitější je, aby se dítěti ve škole líbilo, chodilo tam rádo a paní učitelku či pana učitele respektovalo. Když něco děláme poprvé, může to být těžké, ale po několikáté už to žádný problém nebývá. Takže trocha tréninku a hurá na zápis.
Co s sebou k zápisu?
Občanský průkaz rodičů a rodný list dítěte. Žádáte-li o odklad, tak ještě i potvrzení pediatra či psychologa o školní nezralosti dítěte (i v tomto případě je potřeba se k zápisu dostavit osobně).
