Víte, že náročnější a většinou několikadenní túra se označuje spíše jako „trek“? Proto budu v článku používat hlavně toto označení.
Většinou má šílené sportovní nápady přítel ‒ sportovec. Ale tento byl tentokrát můj. „Co kdybychom odletěli do jižní Patagonie, podívali se na tučňáky a šli nějaký trek?“ začala jsem jednou u večeře. Zpočátku se cesta zdála jako nereálná a zůstali jsme jen u diskuze „co kdyby“. Jenže pak přišlo na to, že další rok bude přítel závodit v Riu de Janeiru. A z Ria to do Patagonie není zas tak daleko…
Jižní Amerika není zrovna za rohem, a tak jsme se na dovolenou připravovali téměř celý rok. Plánovali, trénovali, šetřili… Pokud se vydáte na trek „u nás doma“, bude samozřejmě podstatně levnější i o něco jednodušší na přípravu.
Kam na trek u nás?
V Česku, na Slovensku, i v Evropě najdeme trasy s krásnými výhledy:
| Kam vyrazit | Délka | Jak dlouho to trvá |
| Přechod Krkonoš (ČR) | 55 km | 3 dny |
| Přechod Jeseníků (ČR) | 44 km | 3 dny |
| Výšlap na Lysou horu (ČR) | cca 10 km | 1 den |
| Výstup na Gerlachovský štít (SR) | 21,5 km | 2 dny |
| Národní park Muránská (SR) | 33,9 km | 2 dny |
| Přechod pohoří Paring (Rumunsko) | 28,5 km | 3 dny |
| Laugavegur trek (Island) | 55 km | 4 dny |
Připravujeme se na trek
Já jsem před sebou měla mimo jiné nelehký úkol – vymyslet, jak se sbalit na 3 týdny do krosny, kterou budu muset několik dní nést na zádech. Co všechno s sebou budu potřebovat? A jak se do hor obléct? Sepsala jsem si 5 úkolů, které jsem postupně začala plnit.
Ať už se vydáte na několik dnů nebo pár týdnů, seznam úkolů je podobný.
Úkol první: Vybrat si trek a zarezervovat kempy
Věděla jsem, že chci do jižní Patagonie. Tak jsem si sedla k mapě a hledala, co by stálo za vidění. Pročetla jsem několik cestovatelských blogů a nakonec vybrala národní park Torres del Paine. Pak jsem prošla další kupu článků, které popisovaly treky právě v Torres. Vybrala jsem 8denní trasu „0“. Ta má 130 kilometrů, což vycházelo na cca 17 km denně.
Zjistila jsem, že si předem musíme zarezervovat kempy, abychom měli kde spát. A taky že teoreticky nemusíme nést stan.
Ať už se vydáte na trek u nás v Česku, v Evropě nebo jinde ve světě, je důležité promyslet celou trasu:
- Naplánovat, kolik kilometrů denně musíte ujít – a kolik zvládnete ujít (tréninkový plán najdete níže).
- Zjistit, na jakých místech, v jakých kempech/chatách budete spát.
- Jestli je tam pitná voda, jestli jsou tam toalety, teplá sprcha a jestli si tam případně můžete dát jídlo nebo něco dokoupit.
Často se právě místo v kempu/chatě musí rezervovat předem – nemůžete jen tak přijet do národního parku, vyjít a čekat, že vždy budete mít kde spát. Hlavně během sezóny bývají kempy či chaty pěkně plné a místo si musíte zarezervovat i několik měsíců předem. Někde si můžete zarezervovat i stan, karimatku, spacák, nebo dokonce snídani, večeři a svačinu na celý den.
Opravdu není dobré vydat se „na punk“ do nějakého národního parku – je důležité vše dobře promyslet, naplánovat a zarezervovat.
Úkol druhý: Čeká nás několikadenní trek – jak se na něj připravit? Tréninkovým plánem!
Druhým úkolem bylo připravit se, abych trasu zvládla ujít – i s krosnou na zádech. U přítele problém nebyl, sport ho živí a byl by připraven vyjít klidně druhý den ráno. Ale já? I když si myslím, že jsem sportovní typ a minimálně jednou týdně si jdu zaběhat, zacvičit jógu či lézt na stěnu, vydat se na trek bez přípravy mi přišlo nesmyslné.
Připravila jsem si vlastní plán na 3 měsíce (= 12 týdnů) před odletem. Trekům jsem předtím moc neholdovala a chtěla jsem „ten náš“ zvládnout. Pravděpodobně by stačila chůze jednou týdně, ale chtěla jsem se připravit pořádně. Aby mě nebolely nohy z nových bot ani záda z krosny. Třeba se bude hodit i vám.
Rozbalit
Sbalit
Že to nahoře bude náročnější? Ani při tréninku na maraton lidé vlastně maraton nikdy neuběhnou. Co potřebujete je přiblížit se dané vzdálenosti, abyste věděli, že to jde, a mít tělo připravené tak, aby vás nebolela záda z krosny a nohy z bot. Proto je dobré si to patřičně ozkoušet. Tento nástřel je postupné přidávání zátěže až na dosah jednoho kompletního výšlapu. Můj tip: zkušební trasy schválně NEJSOU delší než plánovaný trek. Kdybyste je zvládli až moc v pohodě, bude vám chybět ten úžasný sportovní zážitek. Ale samozřejmě u nich nesmíte vypustit duši – a právě proto je potřeba natrénovat téměř to, co hodláte ujít (v mém případě 17 km denně).
Úkol třetí: Co vše s sebou sbalit do krosny?
Třetí úkol byl pro mě skoro nejtěžší. Věděla jsem, že budu potřebovat karimatku, spacák, pořádné pohorky, oblečení do zimy i do léta, ale taky že chci nést maximálně 10 kg. Na druhou stranu: poprvé jsem věděla, že nebudu mít problém s váhou zavazadla při odbavení na letišti.
Jak se sbalit? Na zbytečnosti není místo.
Řekla jsem si, že si do krosny zkusím sbalit všechno, co si myslím, že budu potřebovat, zvážím ji a pak budu ubírat. Věděla jsem, že na treku budeme 8 dní, pak budeme znovu někde v hotelu, kde si můžeme vyprat. Během balení brzy zjistíte, že toho v podstatě moc nepotřebujete. Věci jsem vybírala stylem – něco na sebe, něco náhradního do krosny.
Vybavte se na hory
Na Tchibo.cz vždy najdete nabídku kvalitních funkčních triček, legín, sportovních bund a dalšího vybavení pro jednodenní turistiku i vícedenní trek.
Stačily mi 4 funkční trika, 2 funkční mikiny, dvoje termolegíny, několikery silnější ponožky. Pořádné pohorky, náhradní boty na „kdyby náhodou“, softshellové kalhoty, nepromokavá bunda, šátek na krk, čepice a rukavice. Taky jsem se snažila co nejvíce zminimalizovat kosmetickou taštičku. Dobře vám poslouží i rychleschnoucí ručník.
Na trek nesmíte zapomenout spacák, karimatku (příp. stan), trekingové hole, čelovku, nožík. Potřebujete taky vymyslet, jak budete nabíjet telefon, příp. mít u sebe světlici, kdyby se vám cokoli přihodilo. A pláštěnku! Pláštěnku na sebe i na krosnu, kterou jsem zapomněla doma a musela shánět před odjezdem do národního parku přímo na místě.
Jak vybrat trekingové hole?
Trekingové hole slouží k opoře, pomáhají nám při stoupání do kopce, tlumí nárazy na klouby a získáme díky nim správný rytmus chůze. Hodí se na jednodenní i několikadenní treky. Většinou jsou teleskopické, které jsou mnohem skladnější, a můžete si nastavit takovou délku, kterou potřebujete.
Hole by měly být lehké (nejčastěji používaným materiálem je hliník nebo karbon) a snadno nastavitelné. Jednotlivé značky vyrábí rukojeť hole z rozdílního (plast, korek, pěnová hmota).
Délku holí si nastavíte podle své výšky, řídíme se přitom i pravidlem, že při cestě z kopce máme hole delší, při cestě do kopce hole kratší.
K tomu všemu jsem přibalila pár „pěkných kousků“ do města a jeden balíček karet na dlouhé večery. A světě div se, vlezla jsem se do 10 kg.
Úkol čtvrtý: Jak to udělat, abychom neumřeli hlady?
Mohli jste si všimnout, že jsem se zatím ani slovem nezmínila o jídle. S přítelem jsme se domluvili, že většinu jídla ponese on. Asi nemusím zmiňovat, že nejlepší je malé, skladné a energicky vydatné jídlo. Ale napíšu vám, co se nám osvědčilo a na co jsme málem zapomněli.
Vzali jsme s sebou menší vařič, ešus, 2 misky a každý 1 hrníček. Pár polévek v sáčku, těstoviny, sýr, rajčata v konzervě a tuňáky. Taky nějaké ty müsli tyčinky, čokoládu, jablka – a křupinky s jogurtem na snídani. (Což není úplně typické jídlo vhodné na trek, ale chtěli jsme mít s sebou i něco dobrého.) Hodí se také termoska, abyste s sebou mohli nést teplý čaj, moka konvička a kafe, na které jsme téměř zapomněli.
Původně jsme si říkali, že váha bude postupně ubývat s tím, co sníme. Ale v parku Torres – a i v jiných národních parcích – musíte všechny odpadky odnést s sebou. Takže je nutné myslet na to, že váha se o něco sníží, ale ne úplně.
V některých kempech si můžete taky objednat jídlo – v národním parku Torres del Paine jste si mohli objednat snídani, večeři, a dokonce i oběd na cestu. Jídlo jsme si nesli s sebou, ale v posledním kempu jsme si „za odměnu“ objednali večeři. Museli jsme se trošku plácnout přes kapsu, ale naservírovali nám 3chodovou večeři – polévku, hlavní jídlo i dezert. K tomu čaj, pivo, vodu… Najednou jsem si vůbec nepřipadala jako v kempu. A takové pořádné, teplé jídlo – to vám bylo něco.
Úkol pátý: Těšit se a vědět, že všechno se dá vyřešit
Můžete se usmívat, ale já bych si na příště napsala i tento pátý úkol. Někdy během celého plánování, shánění věcí a balení úplně zapomenete na to, že se máte i těšit. Ten velký sen – ten trek, který jste si vždycky představovali, je tady.
Jakmile vyjdete, zkuste si užít každou vteřinu v přírodě – a když něco zapomenete, když zmoknete, když si myslíte, že už vypustíte duši – ať se stane cokoli, vždycky se najde řešení. A vždycky to zvládnete. Sami nebo s tím, koho máte po boku.
Celou cestu jsem plánovala půl roku. Pečlivě trénovala s krosnou, balila – a když jsme přiletěli do Jižní Ameriky, zjistila jsem, že jsem těhotná. Nevzdali jsme to. Vybrali jsme kratší trasu, trek zkrátili na 4denní a zařadili více jednodenních výletů. Přebalili jsme se do jedné krosny a já nesla jen menší baťůžek. Některé věci se naplánovat jednoduše nedají, ale vždycky – vždycky se dají vyřešit :-)
Kam byste se jednou chtěli vydat vy?
Vybavte se na hory
Na Tchibo.cz vždy najdete nabídku kvalitních funkčních triček, legín, sportovních bund a dalšího vybavení pro jednodenní turistiku i vícedenní trek.
