Dobré důvody, proč řešit udržitelné zalévání
- Pocit. Je to správné. A dělat správné věci je zkrátka správné. K nezaplacení, stokrát lepší než nejlepší terapie.
- Příroda. Voda je vzácná a s měnícím se klimatem bude stále vzácnější. Tak bychom s ní neměli plýtvat.
- Peníze. Zvlášť když zahradničíte „pro srandu králíkům“, mohou se náklady na jedno rajče z balkonu vyšplhat do astronomických výšin. Hlavně kvůli vodě.
- Děti. Od malička sledují všechno, co děláte. Jděte jim příkladem a naučte je šetřit vodu i naši planetu.
Nezáleží na tom, jestli máte spoustu záhonů a sad plný stromů, nebo si doma v květináčku hýčkáte jeden miniaturní kaktus. V mých očích jsme všichni zahrádkáři a udržitelné zavlažování rostlin se týká každého z nás. Různá prostředí a způsoby pěstování však vyžadují odlišné zalévací přístupy, proto jsem tipy na šetření vodou rozdělila do tří kategorií: indoor, balkon/terasa, zahrada. Jdeme na to!
Takové to domácí zalévání
Pochopte potřeby svých rostlin. Pokojovky jsou věda. Nemají šanci čerpat výhody sezonního počasí a oproti venkovním rostlinám jsou na nás mnohem závislejší. Navíc jsou to často pěkně zhýčkané a náročné krásky. Jedna potřebuje hodně vody, druhá málo, třetí pije vodu z misky a čtvrtá chce rosit listy… Proto je v první řadě nutné dát květinám přesně to, co jim dělá dobře.
Pokojová teplota pro pokojovky. A žádný chlór! Tohle už jste určitě slyšeli stokrát, tak jen stručně zopakuji, že voda na zalévání by měla být odstátá. Jednak z ní vyprchá chlór a také se ohřeje, protože ledová voda z vodovodu je pro květiny šok, to nesnášejí.
Napojte kořeny. Existují v podstatě dva hlavní způsoby zalévání pokojových květin – shora a zdola. Tedy buď konvičkou lijete vodu ke stonku, aby postupně prosákla zeminou, nebo květináč postavíte do misky s vodou a zemina se nacucá zespoda. Já se stále víc přikláním ke druhé variantě, už proto, že rostliny si berou vláhu přes kořeny. Když namočíte květináč do lavoru nebo třeba do pekáče s vodou, máte jistotu, že se ke kořenům určitě dostane. Sice je to časově trochu náročnější, ale zase ušetříte, protože z jedné vody postupně dáte napít všem květinám, co doma máte.
Přemýšlejte o každé kapce. Taky dáváte do nádobky u kávovaru vždycky čerstvou vodu? A pokaždé necháváte odtéct studenou, když si chcete opláchnout skleničku nebo umýt ruce? Kde ještě ve vaší domácnosti zbytečně mizí v odpadu voda, kterou byste klidně mohli využít k zalévání? Jednoduše si do kuchyně a/nebo koupelny pořiďte hezkou designovou konvičku a hned můžete začít šetřit vodou. Tak snadné to je. Jistě, touto cestou nezbohatnete ani nezachráníte svět, ale každá kapka se počítá a za ten dobrý pocit to rozhodně stojí.
Zelená balkonová oáza
Pořádně je nakrmte. Myslet si, že jahody rostou jen z vody je začátečnický omyl. Totéž platí o muškátech a koneckonců i o listové a plodové zelenině nebo o bylinkách. Aby dobře prosperovaly, potřebují výživu, tedy kvalitní zeminu a vhodné hnojivo. Samozřejmě doporučujeme vybrat organické bez chemie, zvlášť u všeho, co se chystáte jíst. Když budou rostliny dobře zásobené živinami, spokojí se s menší zálivkou.
Pozor na slunce. Fyzikální principy odpařování vody fungují i u vás na balkoně, zvlášť když je orientovaný na jižní stranu. Proto zalévejte vždy buď brzy ráno, nebo až co nejpozději večer. Jedině tak rostliny dokáží vodu maximálně využít. Pozor také na vodu na listech, protože kapky na slunci fungují jako lupa a rostlinu popálí.
Samozavlažovací truhlíky? Šikovná vychytávka během dovolené nebo když nezvládáte pravidelné zalévání. Vodu nalijete do zásobní nádobky a rostliny si přes kořeny berou přesně tolik vláhy, kolik potřebují. Nehrozí přelití ani plýtvání. Jen pozor, aby truhlík nebyl na přímém slunci, kde by se voda horkem mohla začít kazit. Mimochodem věděli jste, že samozavlažovací truhlík je český vynález z roku 1982?
Nechte je zmoknout. Když to prostor umožňuje, vystrčte truhlíky a květináče na déšť – na zábradlí balkonu nebo na okraj terasy. Dešťovka je měkká voda bez minerálních solí, má ideální teplotu a navíc je úplně zadarmo. Značka ideál!
Zahrádka, co roste jako z vody
Bílá a šedá voda, recyklujte! Jestli máte zahrádku přímo u rodinného domku, vyplatí se zapřemýšlet nad možností využití odpadní vody. Takzvaně šedá voda ze sprch, umyvadel, praček a myček nádobí se díky čističce může proměnit na vodu bílou, která je pro zálivku rostlin čistá až dost. Musíme si uvědomit, že jinak kropíme záhony pitnou vodou! Samozřejmě vlastní studna je výhra v loterii, tedy pokud ji máte a je v ní dost vody i v létě.
Sudy, sudy, sudy. Zkušení zahrádkáři vědí, jaký poklad to je. Novostavby už mají povinně podzemní nádrže na dešťovou vodu, u starších domků a chat chytáme dešťovku do sudů. Doporučuji pořídit navíc jeden velký, který poslouží jako záložní zásobník, když je sud pod okapem plný. Víko zabrání odpařování, voda se nezkazí a nebude nad ní hejno komárů.
Pod mrakem a bezvětří. I u zahrádky platí, že zaléváme tehdy, když jsou k tomu nejvhodnější podmínky. Tedy ráno nebo večer a nikdy na přímém slunci. Potíže způsobuje i vítr, při kterém půda rychle vysychá. Pohodlným řešením může být instalace závlahového systému, tedy hadice pro kapkovou závlahu záhonů nebo rozstřikovače pro trávníky.
Motyčka, mulč a zkušenosti. Časem se spoustu věcí naučíte, třeba rozlišovat hluboce kořenící rostliny (např. rajčata a tykve), které potřebují zalít hodně, od mělce kořenících (např. saláty, cibule, papriky), kterým stačí vody méně, ale chtějí ji častěji. Nebo že do nakypřeného záhonu se voda lépe vsákne. A že mulč z posekané trávy je v horkém létě hotový zázrak!
