Právě čtete

5 důvodů, proč sbírám semínka na příští rok – už nikdy nebudu kupovat průmyslová z obchodu

1670  
Sdílet: 

5 důvodů, proč sbírám semínka na příští rok – už nikdy nebudu kupovat průmyslová z obchodu

Sbírejte semínka! Je to ohromně uklidňující činnost, která vás pohladí na duši hned dvakrát. Poprvé, když z odkvetlého afrikánu prsty vytáhnete svazek dlouhých semen. A podruhé příští léto, kdy z těch semínek vyroste plný truhlík (respektive asi pět truhlíků) nádherně kvetoucích nových afrikánů. To vy jste jim dali život. Tolik krásy z jednoho jediného květu. Zázrak.

5. 7. 2024 4 min. čtení Jitka Součková
5 důvodů, proč sbírám semínka na příští rok – už nikdy nebudu kupovat průmyslová z obchodu

5 důvodů, proč doma „semenařím“

1. Je to radost. Zvlášť pro městského člověka je to jedna z mála vzácných příležitostí, jak se dotknout skutečné přírody a připomenout si, že je svět ještě v pořádku. Sebrat semínka totiž dokáže každý, úplně každý, i vy!

A jestli máte děti v tom správně zvídavém věku, můžete je díky semenaření zabavit a naučit spoustu zajímavých a důležitých věcí. Zapojte je do celého procesu, nechte je vybrat rostlinu, sebrat semínka a usušit je, společně vyrobte pytlíčky s obrázkem a uložte je někam, kde je na jaře najdete – a zábava bude pokračovat. 

2. Soběstačnost je trend. I když pro většinu z nás to asi není ten hlavní důvod, zdroj vlastních semínek je fajn. Z pár rostlinek získám zásoby na několik sezón, nemusím spoléhat na průmyslové výrobce a platit jim hromadu peněz za pytlíček s pár semínky.

Ale pokud milujete jarní návštěvy zahradnictví a labužnické postávání před stojany se stovkami odrůd všeho možného, můžete obě varianty zkombinovat. Něco koupit a něco vzít z vlastních zdrojů. Protože jak se dočtete dál, některé druhy rostlin jsou k domácímu semenaření vhodnější než jiné.

3. Chci to bez chemie. Průmysloví zpracovatelé pochopitelně sledují hlavně efektivitu a maximální možný výnos. Z toho důvodu jsou jejich semínka zpravidla ošetřena mořením proti předčasnému klíčení a ke zničení případných choroboplodných zárodků. Někomu to dává smysl, někomu ne, rozhodnutí je na každém z nás.

Každopádně je dobré si pokaždé uvědomit, že u kvality semínka začíná celý pěstitelský úspěch! Když to vaše srdce táhne spíš směrem k tzv. permakulturnímu, přirozenému a udržitelnému způsobu zahradničení, určitě budete chtít semínka bez chemie a nehybridní. 

Hybridní vs. nehybridní semínka, to je, oč tu běží!

V čem je rozdíl? Hybridní semena vznikla křížením s cílem vytvořit maximálně výnosnou a proti chorobám odolnou odrůdu. Zní to krásně, ale bez chemických hnojiv a postřiků by to nešlo. Navíc hybridní odrůdy nejsou vhodné ke sběru semen, protože jsou geneticky nestabilní a nezachovávají si původní vlastnosti. Poznáte je podle označení F1 u názvu odrůdy. Všechna ostatní semínka jsou nehybridní, ta jsou k semenaření nejlepší.

4. Velká šance na úspěch. Rostliny se v lecčems podobají lidem. Například v adaptabilitě. Jednoduše řečeno, když si někde zvyknou, dobře tam prosperují. A přesně to dělají semínka, která seberu na své zahrádce nebo na balkóně.

Rostliny se přizpůsobily podmínkám, které u nás měly. Zvykly si na místní klima, půdu, škůdce i na náš styl pěstování. Naučily se s námi žít, přežily to, dozrály a své zkušenosti přenesly do semen. Ta jsou teď zase o kousek odolnější a připravená vydat ze sebe příští rok na stejném místě to nejlepší. 

5. Všechno se nedá koupit. Semenaření hraje zásadní roli v ochraně a udržování starých, původních a lokálních odrůd. Jde o princip, který zpopularizovali sadaři, ale úplně stejně funguje i u osiva, hlavně u zeleniny.

Třeba na naší zahradě se pěstuje jedno konkrétní rajče, které je spíš oranžové než červené, na konci je trochu do špičky, má měkkou slupku a chutná prostě božsky. Netušíme, co je to za odrůdu a jestli má nějaké jméno. A je nám to jedno. Tohle rajče u nás zkrátka „bydlí“ spoustu let, já ho jedla už jako dítě – a jestli něco nepokazíme, budou ho jíst i další generace. Stačí každý rok vybrat dva nejkrásnější plody, nechat je lehce přezrát a správně se postarat o semínka. 

Která semínka sbírat a jak je připravit k uskladnění?

Jedlé plodiny do salátu

  • Rajčata: vyzrálé a zdravé plody rozřízneme, lžičkou vydlabeme semínka i s dužinou rovnou do malé zavařovačky. Dolijeme vodu, zašroubujeme a uložíme na teplé světlé místo. Obsah začne poměrně rychle lehce kvasit, proto je nutné občas povolit víčko a upustit vzduch. Po 2–3 dnech (déle ne, odstartovalo by klíčení) se semínka oddělí od dužiny, slijeme je a několikrát propláchneme studenou vodou. Pak už je stačí jen dobře usušit. Pozor na papírové utěrky, které se na semínka lepí, raději je volně rozprostřeme na talíř a občas promícháme.
  • Okurky, dýně: zpracováváme na semínka podobně jako rajčata, krátkým překvašením, propláchnutím a usušením. Ideální jsou plody z první várky, které mají odrůdově typické vlastnosti. Sklízíme ve chvíli, kdy začne zasychat stopka, a pak ještě necháme pár dní ležet na suchém slunném místě. U okurek i dýní však číhá zrada v podobě samosprašnosti, různé odrůdy se rády vzájemně kříží, proto je nutné brát semínka jen z izolovaných rostlin. Nebo se smířit s tím, že vám ze semínek hokkaida za rok možná vyroste máslová dýně.
  • Papriky, ačokča: semínka ze zralých lusků a plně vybarvených paprik jen vysypeme a necháme volně doschnout.
  • Hrách a fazole: ideální pro děti a začátečníky. Tady se nedá nic zkazit. Lusky necháme na rostlině, dokud nezačnou zasychat a hnědnout. Pak otrháme, vyloupeme, usušíme, hotovo.
  • Salát, rukola, lichořeřišnice, mochyně, divoká rajčata: jsou nezmaři, takže je klidně můžeme nechat vykvést a přirozeně vysemenit. Semínka přečkají zimu ukrytá v půdě a na jaře na stejném místě vyrostou i bez našeho přičinění.

Květinky pro krásu

  • Slunečnice: celé hlavy sklízíme až ve chvíli, kdy začnou samovolně vypadávat první semínka. Vyloupeme nebo sušíme vcelku.
  • Mák: můžeme nechat doschnout přímo v makovicích a získat parádní rumbakoule. Nejlepší je, když narazíte na makové pole těsně po sklizni a posbíráte si pár makovic modrého máku, který měl sněhově bílé květy.
  • Měsíček lékařský: necháme plně vykvést a poté dozrát. Semena sbíráme, když jsou suchá a hnědá. Úplně stejně jednoduše lze sbírat například semínka afrikánů, cínií, kopretin a mnoha dalších květin od pozdního jara až do podzimu.
Léto v pestrých barvách

Léto v pestrých barvách

Do e-shopu
Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články