Jak to vlastně s těmi Dušičkami je
Než se vrhnu do samotné výroby podzimních dekorací, ráda bych se ještě u tohoto svátku pozastavila. Takové dušičkové „fun facts“ se totiž při rodinném rukodělném odpoledni hodí – můžeme se o ně spolu se vzpomínkami na naše nejbližší podělit s našimi potomky…
O Dušičkách se vzpomíná na zesnulé. Této křesťanské tradici se také říká Památka všech věrných zemřelých, Památka zesnulých nebo Svátek zesnulých. Na zemřelé vzpomínáme každoročně 2. listopadu, což je den liturgického roku, kdy se římskokatolická církev modlí za duše v očistci. Chodíme k hrobům, které se podzimně zdobí a uklízejí, zapalujeme svíčky a připomínáme si naše blízké, kteří už s námi nejsou.
Památka všech věrných zemřelých souvisí také s keltskou tradicí Samhainu, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Keltové slavili konec léta a začátek nového roku. Zároveň ale měli za to, že se tuto noc stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Zapalovali vysoké ohně a svíčky, které měly duším svítit na cestu, a převlékali se do masek, aby se ochránili před zlými duchy. Možná vám to připomíná Halloween? Tak ano, tento svátek má skutečně původ v keltské tradici.
Dříve se o Dušičkách praktikovalo mnohem více rituálů a zvyků, což asi pramenilo i z větší pověrčivosti tehdejších lidí. Například se mělo za to, že v tento den lze očistit duše mrtvých pomocí modlitby, dobrým skutkem nebo mší. Někteří lidé nechávali přes noc na stole jídlo pro mrtvé. Spousta věcí byla na Dušičky „zakázána“: žádné nádoby se nenechávaly na okně, aby do nich duše mrtvých nespadly, a aby je někdo nevyplašil, nesmělo se zametat, přitom ale žádné ostré předměty nesměly zůstat neuklizené, aby se o ně mrtvý nepořezal. Naopak se v noci topilo v kamnech, aby duším nebyla zima, po domě byly rozmístěné hořící svíčky, které měly mrtvé přilákat mezi živé, nebo se naplňovaly lampy na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se blízcí hříšníků napili studeného mléka, aby se tak duše ochladily. Jedna z pověr totiž byla, že v předvečer Dušiček vystupují duše z očistce odpočinout si od útrap.
Mezi zvyky patřilo také pečení „kostí svatých“, tedy pečiva ve tvaru kostí – zkřížených hnátů (např. rohlíky). Dokonce se chodilo o tohle pečivo koledovat.
A nyní se už dostáváme k samotné dekoraci. Mám pro vás inspiraci na 2 jednoduché výzdoby, které se budou krásně vyjímat na hrobech nebo u pomníčků vašich blízkých – navíc u jejich přípravy strávíte nějaký čas, který tak svým drahým zesnulým příbuzným věnujete.
Naaranžujte svícen, který nejen září, ale taky se vyjímá
Samozřejmě že si můžete dekorace pořídit v květinářství u hřbitova. Ale kromě toho, že vlastníma rukama vyrobenou dekorací ušetříte, budete z toho mít ještě větší radost – přece jen se říká, že doma vyrobené dárky potěší nejvíc.
Potřebujete na něj:
- keramickou misku,
- aranžovací hmotu (seženete v květinářství),
- túje,
- jakékoli další větvičky jehličnanů, které neopadají,
- cokoli barevného na ozdobu (např. mašle, šípky, hlohyni šarlatovou…),
- hřbitovní svíčku ve skle.
Postup:
- Nastříhejte aranžovací hmotu tak, aby vám pasovala do keramické misky.
- Namočte aranžovací hmotu (díky tomu vám dekorace déle vydrží).
- Vraťte aranžovací hmotu do keramické misky a začněte do ní zabodávat větvičky tak, aby uprostřed vznikl prostor na postavení svíčky. Doporučuji nakombinovat 2 libovolné druhy, podle toho, co budete mít po ruce.
- Postavte svícen doprostřed misky a dekoraci ozdobte mašlí, šípky nebo hlohyní.
- Zkontrolujte, zda vše vypadá podle vašich představ, a případně dodělejte.
- Vyrazte na hřbitov, zapalte svíčku na hrobečku a máte hotovo!
Podzimní věnec ze všeho, co vám venku cvrnklo do nosu
Věnečky vám můžou vydržet i na přespříště, nebo aspoň základ z nich. Pokud je nenecháte na dalších několik měsíců na pospas přírodním živlům. Znám lidi, kteří své zesnulé příbuzné navštěvují pravidelně, pokaždé uklidí hrob, rozsvítí svíčku a vezmou domů vše, co se dá opět oživit a zrenovovat.
Potřebujete na něj:
- šišky (doporučuji spíše drobnější),
- šípky, hlohyni šarlatovou na ozdobu,
- věnec (doporučuji slaměný, nebudou na něm tolik vidět nedostatky jako na bílém polystyrenovém),
- tavnou pistoli.
Postup:
- Nalepte šišky pomocí tavné pistole na věnec tak, aby mezery mezi nimi byly jen minimální, ideálně žádné.
- Nalepte ozdoby – můžou to být šípky, hlohyně šarlatová či cokoliv dalšího, co věnec oživí.
- Máte hotovo. Doprostřed věnce můžete dát hrobní svícen.
Kromě těchto dvou dekorací doma děláme také svícen ze zavařovačky. Vezmu zavařovací sklenici a pomocí tavné pistole ji polepím chvojím, mechem nebo třeba kaštany a drobnými šiškami. Dovnitř dám svíčku a mám připravené další světýlko pro duše mých drahých příbuzných. :-)
Jak se slaví Dušičky v jiných státech?
- V Polsku se nechávají otevřená okna a dveře, aby se duše zemřelých cítily vítány. U vchodů na hřbitovy se pak prodávají speciální sladkosti.
- Chorvati se inspirovali Halloweenem – pořádají strašidelné party a děti koledují v kostýmech.
- Na Ukrajině se Dušičky slaví podobně jako u nás, ale děje se tak týden po Velikonocích. I zde chodí lidé na hroby a obkládají je věnci a květinami, ale také třeba kraslicemi a bonbony pro ostatní návštěvníky. Zároveň pořádají vzpomínkové hostiny.
- V Číně se svátek slaví 4. nebo 5. dubna, kdy se začínají orat pole. Kromě toho se pálí peníze a papírové repliky domů nebo aut. Na první pohled zvláštní, že? Takhle pozůstalí posílají předměty mrtvým do posmrtného života.
- V Mexiku lidé též zvelebují hroby blízkých, ale ještě jim navíc přináší jídlo a pití. Dušičky jsou plné oslav a večírků.
- Na Bali se zase pořádá desetidenní festival Galungan. Lidé staví u vchodu do domů vysoké bambusové sloupy ozdobené květy a kokosy.
Módní pozdravy z podzimní Paříže
Zabalte se do elegantních svetříků a šál, vyberte si elegantní kousky ve francouzském stylu a ukažte světu, co to znamená být „très chic“.
