Víno je jednou z univerzálních alkoholických tekutin. Univerzálních třeba i co se týká ročních období – v létě sklenka vína v lehkých šatech na terase nejlépe s výhledem na moře, v zimě si ohříváme ruce horkým kořeněným svařákem, zabalení v kabátě ve vysokohorské hospodě. Víno se dá konzumovat nejrůznějšími způsoby, ale i v roztodivných kombinacích. Snad každé jídlo má vlastní víno, které k němu nebo do něj chuťově nejlépe sedí. Při jednom vaření (pokud průběžně neupíjíte) nebo té jedné doporučené pravidelné denní sklence vína ale často dochází k situaci, kdy většina lahve zbyde. Jak dlouho takové víno ještě vydrží po svém otevření? Dá se jeho zkažení vůbec nějakým způsobem pozdržet? A kam s lahvemi určenými k domácí archivaci, aby vydržely až ke „speciálním příležitostem“?
Teplota a temnota
Jedním z rozšířených, ale nefunkčních pravidel skladování vín, je rozdílná teplota podle barvy. Dané zásady se však týkají podávání, kdy je žádoucí, aby byla bílá vína chladnější, červená naopak v pokojové teplotě francouzského hradu (drobně se liší dle původu a charakteru vína), jinak člověk nemá šanci získat představu o jejich skutečné chuti. Když však mluvíme o skladování, tam platí víceméně paušální zásady pro jakýkoliv typ a barvu vína.
První z nich je – čím chladněji, tím lépe. Ne však pod nulu, kdy dochází k zamrzání. Asi nejlepší by bylo mít pro dlouhodobé skladování speciální chladničku na vinné lahve. Tereza označuje za ideální prostředí pro vína sklep, také kvůli jeho temnotě vhodné pro skladování. Speciálně pozor na ultrafialové a sluneční záření, způsobující oxidaci, rozkládající barviva, vypařující aromatické látky a další důležitý obsah. V každém případě je sklep stabilním prostředím, pokud dodržujeme zásadní předpoklad, že s vínem až do jeho konzumace už nepohybujeme. Ve vínu mají tím pádem prostor látky dál rozvíjející jeho chuť. Některé se odbourávají, další spolu vytvářejí nové sloučeniny, víno se celkově harmonizuje.
Uložení podle typu vína
Více prostoru umožňuje uložit lahve do vodorovné polohy, což je další z často nedodržovaných součástí skladovacího postupu. Tekutina má tak možnost dotýkat se korku, velmi zásadního pro delší uchování dosud neotevřených vín. Takový korek následně lépe izoluje, k vínu se nedostává vzduch, který má v podobě bublin často dost destruktivní vliv na průběh archivace. I proto se vyplatí už při výběru vína hledět na typ uzávěru. Klasická vína ze supermarketů mají často obyčejný šroubovatelný kovový uzávěr poukazující na nutnost rychlejší spotřeby. Spotřeba se váže i na typ a kvalitu vína. Některá neotevřená vína není dobré skladovat více než rok – kupříkladu vína jakostní, rosé a šumivá vína. K archivaci jsou pak naopak vhodná vína s vysokým extraktem, větším množstvím aromatických, minerálních látek, kyselin a alkoholu, díky němuž v lahvi neproběhne žádný patogen – obsah alkoholu drží tekutinu v konzervaci. Díky tomu má možnost dál rozvíjet chuťové spektrum.
Foceno ve strada-del-vino.cz
Uzávěr
V případě krátkodobého uchovávání již otevřených lahví je jednou z variant opětovné využití původního korku, zajišťujícího životnost na několik dalších dní, maximálně ale prý pět dní v lednici, doporučuje Tereza. Těžká aromatická červená vína jako například bordeaux může odšpuntování a požití s odstupem provzdušnit, otevřít v nich nové chutě. Některá z nich se dokonce záměrně přelévají – dekantují. Bílá vína vydrží bohužel dobu kratší. V dnešní době už ale existuje hned několik typů rafinovaných uzávěrů. Od těch, co pouze izolují, až po ty gumové vakuové, schopné odsát z lahve vzduch a odstřihnout víno od přívodu kyslíku, čímž prodlouží jeho život o mnohem delší dobu než ty obyčejné. Vzduch v lahvi je totiž na rozdíl od džina vždycky nepřítelem.
TIP: Potřebujete vychladit víno na poslední chvíli a nevyhovují vám kostky ledu, které víno zředí? Nevadí, víno můžete vychladit i jinak. Více se dozvíte v našem zlepšováku.
