Poprosili jsme maminku Terezu a její nezastavitelné Dítě jménem Kuba, aby vyzkoušeli jarní louže: Kuba jako tester nepromokavého oblečení, Tereza jako matka, která se to naučila přežít. ;-) A přidala k tomu i krátký rodičovský návod.
Když se mi narodil Kuba, měla jsem takové ty romantické představy o čistém dítku, které poslušně sedí v kočárku, poklidně jdeme, vyprávíme si…
Z těchto představ mě Kuba rychle vyvedl.
Především z toho poklidně. Protože s Kubou probíhá všechno možné, ale rozhodně to není poklidné. Říkám o něm, že je jako naspeedovaný gumídek, a moje mamka prohlašuje, že je ještě slabý odvar mě. Což tedy nechápu, jak mohla přežít. I ona měla představy, že bude mít růžovou princezničku, a i já jsem ji rychle postavila nohama zpátky na zem.
Ale: čím je Kuba starší, tím se všechno zlepšuje. Především proto, že já už nemám žádné představy. :-) Nemám potřebu mít vystajlované dítě, na dětském hřišti ho nepeskuji, že se ušpiní, a pokud mu nejde o život, nechám ho, aby se choval jako dítě.
A víte co? Ono se vám děsně uleví.
Proč nechat děti skákat do kaluží
Často mi přijde, že dospělák snadno zapomene, že byl taky dítě. Že to poslední, co ho zajímalo, bylo, zda se náhodou někde neumaže. Já jsem to tak rozhodně měla. Neustále jsem někde lezla, měla rozbitá kolena, roztržené tepláky a v růžovoučké kombinéze skočila do první kaluže, kterou jsem potkala. A totéž je Kuba. Tedy až na tu růžovoučkou kombinézu. :-)
A když nám teď skončila zima (tedy já v to alespoň doufám, protože na mě byla už extrémně dlouhá), začíná období skákání do kaluží. Ne že bych do nich Kubu posílala každý den, ale proč nemít pořádnou radost místo tváření se kysele, že zase prší nebo je mokro po dešti?
Rodičovský manuál není vůbec těžký:
- Vybavte dítě holínkami a nepromokavým oblečením.
- Postavte se tak daleko od kaluže, jak to jen jde.
- Zatněte zuby. :-)
- Zakřičte: „Tři, dva, jedna – START!“
- A nechte dítě být dítětem.
PS: Bývá fajn stanovit si pravidla – za jakých podmínek je to OK a kdy kaluže obcházet. To ale samozřejmě víte. :-)
Vždyť oblečení se vypere a usuší. A ten pohled na vaše šťastné dítě, ten vám nikdo nevezme. A počkejte, až se bude ve školce chlubit, že mohlo řádit v kaluži!
V „testu louží“, kterému Kuba podrobil svoji novou výbavičku, všechno obstálo. Tak bych řekla, že jsme se téhle zábavě letos nevěnovali naposledy. :-) Loužím zdar!
