Šátek, nosítko, nebo kočárek? Takhle jsem vybírala já

Chcete, abych vás dlouho nenapínala a řekla hned, co „vyhrálo“? No tak prosím. :-) Vyhrálo… miminko.

„Budeš nosit, nebo budeš vozit?“

Na tuhle otázku jsem popravdě odpovídala, že nevím. Protože netuším, co se nakonec bude líbit malému.

Po čtyřech měsících s chlapečkem si nad touhle otázkou ťukám na čelo.

Protože ono zaprvé není žádné buď, anebo – neexistuje nic jako kočárkáři versus nosiči, a když jste v jedné skupině, do druhé nesmíte. Za druhé, otázka „Nosit, nebo vozit?“ omezuje pohled jenom na venkovní přesun z bodu A do bodu B. To je ale obrovská škoda. Jsou rodiče a děti, kteří pro „běžný transport“ milují kočárek a šátek či nosítko mají pro jiné situace, které jim nesmírně ulehčuje. Takže i pokud chcete „vozit, ne nosit“, může pro vás být nošení zajímavé jindy než na procházkách.

„Maminko, vy máte asi málo mlíčka…“

Jsou totiž věci, na které je kočárek krátký.

Pro mě to bylo třeba tohle:

Z porodnice jsem odcházela s brekem – v jedné ruce odsávačka, ve druhé sunar, „kdyby se to nakonec pořádně nerozběhlo“. Mléko totiž nepřišlo slibovaný třetí den po porodu, ani čtvrtý, a ten pátý jenom tak aby se neřeklo… Cítila jsem se jako naprosto neschopná máma. Naprosto. Neschopná.

Lidské tělo je ale zázrak, úplná magie. Aby konečně bylo z čeho kojit, stačilo tělu pořádně ukázat, že tady je miminko, o které je potřeba se postarat (z různých důvodů to někomu nemusí naběhnout samo a pak je fajn tomu pomoct). To znamená tulit se, tulit a zase tulit, ideálně kůže na kůži, aby se spustily ty správné hormony. Můžete se spolu zachumlat pod peřinu nebo zkusit právě nošení, ať už v šátku, nebo v nosítku. Vůbec nemusí jít o „nošení venku místo ježdění v kočárku“, ale stačí mít miminko na sobě, když jste doma. Přísahám na holý pupek, zafungovalo to úžasně. (Pro pořádek dodám, že existuje malé procento žen, které kojit prostě nemohou, ani když zkusí toto.)

„Většinou vozím dcerku v kočárku nebo nosím na kratší vzdálenosti. Když ji jednou za čas vezmu do nosítka na delší dobu, cítím, jak se mi nalévají prsa.“
– Tereza N.

A zatímco si tak pochoduju po bytě s navázaným týdenním uzlíčkem a čekám, co to udělá s kojením, vidím: aha, já mám zase znova dvě ruce. :-) A aha, miminko usnulo, ani jsem si nevšimla, a vypadá tak spokojeně…

V tu chvíli bylo jasné, že domácí nošení bude aspoň nějakou dobu na programu. S kočárkem jsme dál vyráželi na procházky. Vždyť tatínek si s ním taaak hrdě vykračoval a já jsem si neuměla představit, že bych neměla po ruce přebalovací tašku, nedejbože abych musela se šátkem či nosítkem čachrovat venku.

	Běžný transport	Náročnější cesty (složitější přestupy MHD, turistika v náročném terénu…)	Přebalování mimo domov	Podpora laktace	Kojení, zatímco dělám něco jiného	Dvě ruce na další dítě, domácí práce…	Pomoc při teplotách, zoubcích… nebo prostě u miminek, která se „nedají odložit“
Kočárek	✓	🙁	✓	✗	✗	✗	✗
Nosítko	✓	🙂	✗	✓	✓	✓	✓
Šátek	✓	🙂	✗	✓	✓	✓	✓

Nosit není povinnost. Pokud se na to necítíte, nepotřebujete to a myslíte si, že vaše miminko taky ne, nikdo to po vás nechce. A naopak, pokud po nošení zatoužíte až později, dá se začít i s větším dítkem. Směle taky můžete nošení a kočárek libovolně kombinovat podle toho, co zrovna potřebujete vy a miminko. Koneckonců, do koše pod kočárkem se šátek nebo nosítko v pohodě vejde a kočárek se dá tlačit i s navázaným dítětem. :-)

„Když byl syn malý, vždy jsme využívali jen kočárek. Pokoušela jsem se i o nosítko, protože by to v některých situacích bylo praktičtější, ale našemu miminku se to prostě nelíbilo. Možná stačilo lépe se s ním naučit, ale já jsem na to po pravdě neměla trpělivost. Když jsem viděla, jak spokojeně si syn v kočárku hned za první zatáčkou spinká, už jsem ani další varianty nepotřebovala zkoušet. Vyhovovalo mi, že mu vlastně bylo jedno, kdo ho veze, a tak mohl bez problému na procházku i s babičkou nebo s tatínkem. Často jsme kočárek využívali i doma na uspávání, když byl nějaký náročnější den.“

– Michaela K.

„Zkoušela jsem nosit, ale miminko mi u toho pláče.“

To je asi nejčastější námitka.

Když byl chlapečkovi asi měsíc a půl a já začala po menší pauze znovu nosit, chtěla jsem se šátkem mrsknout do kouta. Strašně plakal!

Neubližuju mu tím? Neškrtím ho někde? Nebo prostě přestal být nosící, žejo? jelo mi hlavou.

Víte, u nás doma je to trochu extrém. Syn byl od prvního dne „neodložitelné miminko“ (taková ale zdaleka nejsou všechna) a já jsem si mohla hodit korunou, jestli si třeba udělám jídlo, nebo zabráním pláči. „Nechat ho vyplakat“ pro mě osobně není cesta, takže jsem hledala řešení, které by se líbilo oběma.

Když jsem po šestinedělí chtěla vylézt z postele, sáhla jsem po delší době po šátku, ale najednou to nefungovalo. Protože jsem si ale vážně potřebovala připravit jídlo, :-) zkusila jsem nejdřív zjistit, jestli není chyba někde jinde, než to vzdám. Byla – a má to tak spousta dalších dětí.

Proč se dítěti nelíbí nošení?

• Zaprvé, nošení je pro miminka nová situace, pokud nenavážete chvilku po porodu nebo pak (jako já) uděláte pauzu. Během navazování nebo vkládání do nosítka jsou si děti nejisté v prostoru; prostě najednou lítají jako na kolotoči. Nedejbože, když jste u toho nervózní, to děti spolehlivě vycítí a těžko po nich chtít, aby byly v pohodě. Tohle je jednoduché, na manipulaci si miminka zvyknou a vy také.
• Někdy je u toho něco zlobí. Hlad (a zdroj je tak blízko!), plná plenka nebo prostě jenom už chtějí být nošená a ne navazovaná. :-) Tady je případně tip, jak kojit přímo v šátku. V nosítku to jde taky, jen musíte povolit „kojicí přezky“.
• Může jim být vedro. Vy se u nahazování šátku i nosítka na začátku slušně zahřejete a dítěti to teplo předáváte. Je na to ale jednoduchá rada: otevřete okno.
• Možná je omezuje oblečení. Nenoste je v dupačkách či punčoškách, při správném podsazení v nich mají málo místa a to nepříjemně tlačí na prstíky na nohou. Jednoduchým řešením je dát spodek o číslo větší.
• Nechtějí se „nechat instalovat“, chtějí se nosit. Chodit, chodit, chodit. Zafungovalo mi to, na co přísahá spousta dalších nosících rodičů: nejdřív halabala nahodit a pak zklidnit – jemně poplácávat po zadečku, HLASITĚ šumět/syčet (nebo pustit digestoř či bílý šum :-)) a hlavně CHODIT. Rychle, jako když vám za minutu jede tramvaj, žádné šourání. Pokud to nezabere do deseti minut, je špatně něco jiného. Až se dítě zklidní, nosítko nebo šátek už doladíte v klidu.
• Mohou mít fyzickou překážku, která není na první pohled patrná. Například KISS syndrom nebo poporodní problém s klíční kostí. Pak je taková manipulace vyloženě bolí. Nošení nenošení, problém tohoto typu je dobré odhalit. Poradí odborník.
• Nakonec ale některé děti mají jednoduše svoji hlavu a nošení se jim z nějakého důvodu nelíbí. Nebo třeba nemají rádi nošení doma, ale jen na procházkách, či naopak. A to je v pořádku, ne všichni máme rádi stejné věci. Obecně se ale nošení líbí většině miminek.

„Jenomže já se do toho nenašněruju!“

Nervní rodič, plačící dítě, zamotaný šátek, přezky nosítka, co mi utíkají pod rukama… To všechno znám. :-)

U prvního vázání šátku jsem se cítila jako chobotnice, které někdo přišil ještě pár chapadel navíc, a ona to vůbec nechápe. :-) Šátek chce cvik a trpělivost, to je prostě fakt.

Nejlépe se vázání učí od zkušených a spíš než slovní popis pomůže video. Tady jsou ta, která mi na začátku pomohla nejvíce:

• Základní úvaz kříž s kapsou uvnitř – vhodný od novorozence, pro pevný šátek; podle tohoto videa jsem vázala poprvé
• Vylepšení KSK (kříž s kapsou uvnitř)
• Základní úvaz kříž s kapsou ven – vhodný pro elastický šátek, také od novorozence (pozor, děti nad 6 kg do elastiku nepatří)
• Kříž s kapsou ven rozebraný do detailu

K nošení v šátku, kterého se většina lidí bojí nejvíc, v podstatě potřebujete jenom šátek a sebevědomí, že to dáte. A dáte, věřte mi. Kamarádka navázala moje miminko úplně napoprvé, jen jsem jí s druhým šátkem a plyšákem ukazovala, co dělat. Já jsem pak mohla do sprchy a ona ho zatím krásně hojdala u nás v obýváku. :-)

Oproti šátku vypadá nosítko poměrně jednoduše. Nacvaknu, jdu. Když jsem na začátku svojí nosicí éry šla někam, kde už jsem potřebovala dítko vyndat, nosítko byla jasná volba. Motat se někde venku do šátku, to bych nedala.

Troufnu si jenom na nosítko, šátek jsem nikdy moc nepochopil. Syna nosím oproti své ženě spíš výjimečně, ale moc se mi to líbí a myslím, že si tím budujeme hezký vztah.
– Pavel H.

No, a pak jsem si zjišťovala trochu víc k ergonomickému nošení – takovému, u kterého netrpí páteř ani kyčle dítěte, i když nosíte dlouhodobě(ji). A teda naštelovat nosítko hned napoprvé tak, aby bylo vše správně, to je pro začátečníka pořádný oříšek. :-) Typická chyba v nosítku jsou příliš rovná zádíčka a látka nedostačující od kolene ke koleni. Většinou to chce trochu ladění, aby záda dítěte byla kulatá – do písmene C, a přitom nožičky zaujímaly správnou polohu – do písmene M.

Takže ano, nosítko je rychlovka na nasazení a sundání, ale i to je potřeba naučit se používat správně. :-)

	Jak dlouho vydrží jeden model	Na co pozor	Podle čeho vybrat?
Kočárek	Obvykle za život dítěte využijete dva kočárky: korbičku pro ležící a sporťák pro sedící dítě. Lze pořídit jako kombinaci nebo zvlášť.	Kromě kočárků ve špatném stavu z druhé ruky není potřeba řešit žádný problém.	Kočárky se dají vybírat podle parametrů (do terénu, lehký…) podobně jako auto a stejné vlastnosti bude mít, ať ho vezme do ruky kdokoli.   Jestli vám sedne zjistíte snadno třeba v obchodě s kočárky.
Nosítko	Je potřeba hlídat, aby byla látka od kolene ke koleni a dost vysoká zádová opěrka. Pokud nechcete nosítka kvůli velikosti stále měnit, existují „rostoucí“ modely cca od 2–4 měsíců do 2–3 let věku.   Pro novorozence jsou kvůli ergonomii nosítka jiná, takže za nosicí éru vystřídáte nejméně dva modely, novorozenecký a pozdější rostoucí.	Nosítko by mělo být zásadně ergonomické (NEMÁ vyztužená záda a má dost široký sed, aby podepřel dítě od kolene ke koleni; umožňuje „záda do C, nohy do M“).	Každému může sednout jiný model a nejlepší je si vyzkoušet konkrétní nosítko s konkrétním dítětem.   Existují různé typy nosítek, hezky je to shrnuto zde.
Šátek	Úvaz se vždycky přizpůsobí velikosti dítěte, takže s vhodně zvoleným šátkem se dá zvládnout „celé nosicí období“.   Nebo lze pořídit tenčí šátek na začátek a nosnější, když už první pocitově nestačí.	Šátek, pokud nejde o obšitou metráž, bude ergonomický vždy, protože se dokonale přizpůsobí dítěti i nosiči.   Elastické šátky jsou vhodné pouze do 6 kg a pro děti, které ještě zvědavě nevykukují. Pak už látka dítě udrží špatně (proklamovaná nosnost do 20 kg je jen test zátěže látky)	Podle své konfekční velikosti vybíráte délku šátku a podle váhy dítěte gramáž šátku. Existují i univerzály, které s větším či menším kompromisem zvládnou vše.   Jak se v tom zorientovat se dozvíte tady.

Jak jste asi uhádli, já jsem, když přijde na nošení, spíše šátková. To proto, že sama jsem trochu křivá :-) a šátek se mi vždy přizpůsobí o něco lépe. A protože při nošení nemám přebalovací tašku na kočárku, ale vše nosím v batůžku, oceňuju také, že je šátek na ramenou úplně plochý a zavazadlo tak lépe drží.

Když ale nechci courat šátek po zemi, chci dítě rychle nandat a rychle vyndat, nebo vím, že budu potřebovat během nošení nakojit, vždycky beru nosítko. Protože na tohle je prostě lepší.

	Kojení za pochodu	Zavazadlo na ramenou	Rychlé a „čisté“ nahození venku
Nosítko	Povolím přezky a zase je utáhnu (pohodlně i pod bundou)	Pere se o místo s popruhy nosítka (lepší je mít jen něco s tenkými šňůrkami)	Vždycky
Šátek	Musím uvolnit úvaz a znovu utáhnout (pod bundou to neumím)	Krásně sedne	Jde, ale musíte být už hodně šikovní

Teď v zimě razím „na ven nosítko, na doma a krátké procházky šátek“. Existuje i hybrid, tzv. polovázací/celovázací nosítko, ale já si nakonec vystačím s touto kombinací.

Mám to štěstí, že se dítko rádo nosí prakticky v čemkoli, takže si můžu vybírat podle sebe a nehledat kompromis ještě s ním.

„Já jsem se do šátkování nepouštěla, protože jsem si nevěřila, že bych se s tím dokázala naučit. Většinu času jsme tedy využívali kočárek. Druhým pomocníkem se pro mě stalo nosítko – a to dost nepostradatelně. Za prvé v něm syn usínal – uspávala jsem ho v něm denně (a teď se možná budete smát, ale skoro až do tří let). A za druhé – na cestování.

Cestujeme hodně a rádi, a i přesto, že máme malé dítě, nevzdali jsme se návštěv exotičtějších zemí. Nosítko je dokonalý parťák do letadla – člověk si ho nandá raz dva a během pár kroků uličkami mezi sedadly má spící miminko. A to se obzvlášť při dlouhých letech vyplatí. Na místě jsme pak nosítko používali hlavně tam, kde byl nepřístupný terén. Náš tehdy rok a půl starý Tonda s námi tak mohl například zdolat nějaký ten hajk v Thajsku nebo brouzdat pod vodopády.“

– Jana D.

Jo a jestli se mi ze života vytratil kočárek? Často ho ráda vytáhnu, procházka s ním je příjemná a taky je fajn nemuset pro jednou tahat batoh. Jen mám radši v kočárkovém koši i něco na nošení, kdyby se v kočárku synovi přestalo líbit a chtěl koukat na svět z mojí perspektivy nebo se přitulit. :-) To už je ale dané tím, jaké má momentálně to které miminko potřeby.

Docela se těším na to, až přesedláme na sporťák a syn bude mít výhled i bez nošení.

Praktické informace, pokud o nošení vážně uvažujete

„Není mu v tom zima?“

Protože článek píšu na podzim, určitě si zaslouží aspoň rychle nakousnout téma oblékání do kočárku vs. do šátku/nosítka.

Jak oblékat dítko do kočárku, víme všichni od kamarádů, rodiny nebo třeba pediatra. Zato při nošení, tam nejeden rodič zaváhá. Ve zkratce: pokud nosíte pod oblečením, stačí vědět, že je teplo vám. Dítě na tom bude stejně. Fungujete totiž jako jedna tepelná jednotka. To ale platí jen v případě, že mezi vámi není moc vrstev (v podstatě jste oba oblečení jako na doma). Zateplení přijde až přes vás a miminko.

To, že nemusím řešit fusak a vždycky vím, že je miminku teplo, je jedna z věcí, co se mi na nošení líbí.

Varianty nosicího oblečení od nejlevnějšího po nejdražší:

• O několik čísel větší mikina a/nebo bunda. Ohlídejte, aby miminku netáhlo na nohy a vám na břicho. Plus budete potřebovat šálu či šátek. Na občasné nošení je to ale úplně dostačující.
  Cena: z druhé ruky klidně od stovky nahoru, nebo zadarmo v partnerově skříni :-)
• Vaše zimní oblečení + tzv. nosicí („zateplovací“) kapsa na dítě. Je to takový fusak s popruhy, co si oblečete přes šátek či nosítko a bundu necháte rozepnutou. Pasuje to ke každé bundě, ale může vám do ní táhnout.
  Cena: nová zhruba od 500 Kč do 3 000, z druhé ruky samozřejmě levněji
• Vaše zimní oblečení + vsadka, která se napojí na zip vaší bundy. Opět je potřeba pořešit zateplení krku.
  Cena: obdobná jako u kapsy
• Nosicí bunda/kabát/parka a případě nosicí svetr nebo mikina. Mají integrovanou vsadku a často dobře řešené zateplení krku nebo možnost nosit i na zádech. Ideální řešení pro (skoro) výhradně nosící rodiče.
  Cena: zhruba od 1 000 Kč výš, v průměru 2–3 000 Kč (ale „vychytaná“ může stát mnohem víc), z druhé ruky od 500 Kč výš

Nejlepší výběr z druhé ruky i tipy na oblíbené značky najdete opět v nosících FB skupinách. Výhoda všech variant je, že vše zase dobře prodáte dál.

	Jak obléci dítě	Jak obléci sebe
Kočárek	Podle toho, jak teplý máte fusak. Nezapomeňte na dobrou čepici a ohlídejte, aby dítěti nefoukalo na ramena	Úplně libovolně :-)
Nosítko	Pokud nosím pod bundou: Sebe a dítě obleču stejně a přidám tenčí vrstvu navíc.   Pokud nosím na bundě: jako do kočárku + místo fusaku zateplovací kapsa.   Vždy plus teplá čepice a šála nebo kukla a k tomu teplé ponožky nebo capáčky.	Buď libovolně a dítě nosím na bundě (oblékám tedy jako do kočárku), nebo si vezmu základní vrstvu oblečení, dám dítě do nosítka, a přes oba dám nosicí oblečení či jejich náhrady – výše.
Šátek	Stejně jako do nosítka, včetně něčeho na hlavu a na nohy. Protože je ale dítě šátkem více obejmuté, mohu vynechat tu tenčí vrstvu navíc, co dávám do nosítka.	Šátek se velmi špatně váže na bundu, takže se obleču do základní vrstvy, zašátkuju dítě a dám přes nás nosicí oblečení.

Na kolik to tak vyjde?

Pokud si chcete nošení vyzkoušet, určitě vás zajímá i tato praktická stránka. :-)

Určitě bych nedoporučovala koupit hned naslepo něco po internetu. Auto si taky nejdříve vyzkoušíte, jak se vám v něm jezdí, a nevybíráte jenom podle fotek.

Já jsem moc ráda, že na začátku jsem šátek měla půjčený a nosítko jsme dostali sice po několika dětech, ale funkční. Mohla jsem si tak osahat, co mi vlastně vyhovuje, a hlavně co se líbí miminku. Investovala jsem až pak, a i v tom případě jsem na začátku šla po kouscích z druhé ruky.

Pokud nemáte žádnou nosící kamarádku, můžete využít půjčovnu v obchodě, který se vyloženě specializuje na nošení. Někdy se nošení věnují i například v místních rodinných centrech.

Nosítko stojí od 2 000 Kč do řekněme 8 000 Kč, ale to už platíte hlavně za vymazlený design. :-) Střed je kolem 4 000 Kč. Pokud nosíte od porodu, budete kupovat nejméně dvě varianty: novorozenecké a pak pokračovací v rostoucí verzi. Pozor na padělky ze zahraničních e-shopů a neergonomická nosítka z obchodu s dětskými potřebami. Bohužel, na oboje můžete narazit a oboje je nebezpečné – padělek může rupnout nebo povolí spona, neergo nosítko může zhoršit vývoj dítěte. Nosicí vaky prosím přeskočte rovnou, ty ergonomickou polohu nenabízí ani zdánlivě.

Šátek pořídíte nový zhruba od 1 500 Kč do opravdu mnoha tisíc, když jde o limitky, speciální přímesi apod., které ale začátečník rozhodně neřeší. Z druhé ruky začínáte cca na 1 000 Kč. Šátek z druhé ruky je často lepší, pokud už se v něm víc nosilo, je tzv. „zanošený“ a lépe spolupracuje. S jedním můžete vystačit na celé nosicí období, ale pro batolata rodiče rádi sáhnou po jiném, nosnějším kousku. Pozor na obšitou metráž, bude se vám s ní vázat opravdu špatně. Šátek není totiž jen hezký kus hadru, ale látka tkaná speciálním způsobem, aby pružila jen v požadovaném směru.
Pokud si nevíte rady s výběrem, nebojte se zeptat na radu ve skupině nosících rodičů. Za sebe můžu doporučit Nosící Česko-Slovensko, kde jsou dostupné i online lekce nošení.

Ať už budete výhradně vozit, nosit při domácích pracích, mít třeba nosítko jen na chvíle po očkování nebo se vrhnete do šátkování na plný plyn, přeju vám hlavně krásné chvíle s vaším miminkem. :-)