Právě čtete

Připravte dětem i sobě bosou dráhu – chodidla vám poděkují

23014  
Sdílet: 

Připravte dětem i sobě bosou dráhu – chodidla vám poděkují

Ploché nohy způsobují bolesti páteře nebo křeče v lýtkách, které si často s chodidlem ani nespojíme. Bosá dráha je fajn prevence, která bude děti bavit!

3. 7. 2019 4 min. čtení Kateřina Kuranova
Připravte dětem i sobě bosou dráhu – chodidla vám poděkují

Věta, kterou jsem jako malá slýchala snad nejčastěji, zněla: „Kde máš bačkory?!“ Ale marná snaha, maminko, miluju chodit bosky. :-) Kde to jde a je to vhodné, zouvám boty i ponožky. Tento druh svobody ode mě odkoukává i Tobínek. Babička mu několikrát za hodinu obléká ponožky a nasazuje bačkory, ale ty mu na nohou vydrží tak půl vteřiny. Já se tomu směji, ale obdivuji její vytrvalost.

Chůze naboso je moc dobrá věc: když se dělá na správném povrchu, předchází plochým nohám. V zásadě je skvělé chodit naboso všude tam, kde je přírodní a bezpečný terén. Fyzioterapeuti také hodně doporučují bosou dráhu. Na léto je to parádní zábava pro děti, kterou můžete připravit na zahradě nebo klidně v obýváku.

Bosá dráha je nejenom prevence ploché nohy, ale celkově pomáhá správnému vývoji celé osy nohou a tím i držení těla, jak mi potvrdil fyzioterapeut Jan Kmeť. Stimulace plosky nohou taky dělá nohu vnímavější a má dobrý vliv na celkovou motoriku. A protože Tobínek už má dva roky, součástí našich her se stala i bosá dráha.

Samozřejmostí je, že ho s dráhou nenechávám samotného, protože v tomto věku by mohl při zkoumání dráhy třeba něco spolknout. Obecně platí: s ohledem na stáří dítěte volte jednotlivé prvky dráhy (tipy níže). Je pochopitelné, že bude rozdíl třeba mezi dvou-, pěti- a sedmiletým dítětem. :-)

Co jsem dala na bosou dráhu

Prošla jsem byt, prošla jsem zahradu a nanosila jsem si na hromádku vše, co mi přišlo zajímavé, oku lahodící, noze lichotivé a co by mohlo prohloubit vjem a poznání Tobínkovy nožičky.

Doporučení fyzioterapeuta

Složení takového chodníku se meze nijak nekladou a většina použitých předmětů bude mít kombinaci výše zmíněných účinků.

  • Čistě taktilní (dotykový) stimul budou mít různé bodlinkaté podložky.
  • Dotyk a úchop nám budou stimulovat oblázky nebo jakékoli menší předměty, ideálně v kombinaci měkkých (pěnové pexeso, písmenka apod.) a tvrdších (např. kostičky lega).
  • Stabilitu nám pak bude zlepšovat měkčí povrch, jako je písek, kuchyňské houbičky (ty mohou být pro lepší efekt obráceny střídavě drsnou a jemnou stranou), různé nafukovací podložky, případně umělý kořenový systém (různě zamotaný provaz pod kobercem).
  • Můžete zapojit i stanoviště s další aktivitou, např. bokem dráhy mohou děti lovit dřevěné rybičky. To už nemá vliv na plosku, ale je to hezký prvek, který udělá dráhu ještě zábavnější.

Ideální stimulační chodník samozřejmě nalezneme v přírodě, ale zde bych byl opatrný a naboso bych chodil jen tam, kde to dobře znám a vím, že tam nebudou žádné odpadky či jiné předměty, které tam nepatří.

První reakce

Když manžel přišel z procházky se synem, z obýváku se ozvalo: „Jéééé!“ V tu chvíli ale Tobínek nevěděl, co to je. Sedl si k novince do dřepu a začal ji zkoumat. Vysvětlili jsme mu, že je to taková dráha, po které se může chodit. Jak to ale občas bývá, někdy máme větší očekávání, než je realita. Tobínek se toho zalekl a nechtěl po ní jít. Vždy roztáhl nohy a bál se je na dané věci položit. Nechtěli jsme ho do ničeho nutit, a tak jsme to pro tu chvíli vzdali.

Dráhu jsme ale neuklízeli a nechali jsme ji tam. Viděla jsem zájem v jeho očích, ale také tu nejistotu z neznáma. Nakonec to dopadlo tak, jak jsem si myslela. Po pár minutách k dráze sám přišel, začal ji zase zkoumat, a to jak rukama, tak nohama. Procházel se po ní, smál se a radoval. Jediné, co nechal, byla kůra a kamínky. Zkusím ještě sehnat spíše oblázky než ostřejší kamínky. :-)

Co bych doporučila

Tato aktivita je úžasná venku i doma. Stačí zapojit fantazii a lze ji různě obměňovat dle toho, co je venku, ale i dle toho, co máme doma. Nemusíte si domů nosit kůru a listí, ale stačí použít různé hračky, látky, bambulky, peříčka, gumičky, prostě cokoli, co bude novým či zajímavým vjemem pro vaše dítě, ale i pro vás.

Zkuste si to celá rodina postavit, každý najděte pár předmětů a stravte společný čas. Každá chvilka pospolu je úžasná. A na deštivé dny je to ideální aktivita.

Pokud se vaše dítě dráhy zalekne, netlačte na něj a dejte mu prostor, ať neprohloubíte strach a nejistotu a tím neuzavřete nadobro cestu k podobným aktivitám. Lepší je to celé zabalit a zkusit za nějakou dobu znovu.

Autorka má blog o vaření, cestování a o životě se synem Smooth&Cooking.

Čtěte také

Tipy lékařky a terapeutky, jak zvládnout (nejen) dětskou cestovní horečku
Tipy lékařky a terapeutky, jak zvládnout…7807
Vyrobte si „busy board“, rozvojovou tabuli pro batolata a starší děti
Vyrobte si „busy board“, rozvojovou tabu…8264
Adventní kalendář, ze kterého nepřiberete ani deko, zato vás naladí na Vánoce
Adventní kalendář, ze kterého nepřiberet…26421
Další články