Preferuješ kávu, nebo čaj?
Už několik let pokaždé stejně: káva s mlékem každé ráno, abych začala fungovat a myslet.
Jako herečka máš zkušenosti nejen s českými, ale i zahraničními produkcemi. Jak se liší práce na českém a zahraničním filmu?
Záleží, jaký je rozpočet projektu. Pak se liší zásadně. Paradoxně, velký rozpočet, za který u nás vzniká velký, drahý film, je v Americe dostačující tak akorát na nějaký levný, nízkorozpočtový. U nás se snažíme na všem ušetřit, častokrát si štáb sám platí catering a nic moc v něm není, ze všech stran slyšíme: nejsou prachy, bohužel. Když jde o zahraniční projekt, který se točí u nás, většinou je to tady pro ně levné, a tím pádem je i o nás herce lépe postaráno. To je hledisko finanční.
A pak jsou samozřejmě jiné pohledy, jakože na zahraničních projektech je pokaždé strašně moc lidí a supervizorů, kdežto u nás se dá film natočit i s malým štábem. Ale jako herečka jsem už zažila ledacos a je jedno, kde to bylo.
Bývá tvoje postava v zahraničních filmech předabovaná, nebo použijí tvůj reálný hlas?
Tak na Slovensku mě nedabují, to bych se propadla studem. Do Číny mě dabovali. Díkybohu. A co se týče amerických produkcí, tam toho my Češi moc nenamluvíme, protože pokaždé budeme mít přízvuk. Pokud tedy nejde o roli prostitutky z Východu, tu určitě nepředabují, ale takové role já už neberu. ☺
Jaké máš jazykové znalosti? A musela ses kvůli zahraničním filmům naučit nový jazyk?
Musela jsem se učit jenom česky, abych neměla jako Slovenka přízvuk. Takže jsem chodila na DAMU na jevištní řeč a učila se krásně mluvit. Krom toho mluvím anglicky a německy.
Na jakém filmu tě bavilo pracovat úplně nejvíc?
Asi nejvíc prostoru jsem dostala ve filmu Gangster Ka a Gangster Ka – Afričan. Točili jsme tři měsíce, z toho 3 týdny na Kanárech, koho by to nebavilo.
Co je pro tebe zásadní při rozhodování, jaký film točit a jaký ne?
Různorodost postav. Snažím si vybírat co nejvíc odlišné charaktery, abych nehrála pořád to samé, a snažím se střídat trhy: Čechy, Slovensko, zahraničí, abych nebyla závislá jenom na jednom státě a třeba nekonečném seriálu. Potřebuju zkoušet pořád nové věci, posouvat se a k tomu mít dostatek prostoru a času věnovat se rodině a sama sobě. Musel by to být mega projekt a krásná role, abych do toho šla se vším všudy, na delší časový úsek.
Hraješ i v nějakém divadle?
Hrála jsem, ale teď to nevyhledávám. Filmové herectví a jeho intimita a přirozenost je mému srdci bližší.
Jak se ti daří skloubit natáčení, někdy i v zahraničí, s péčí o tvé dva syny?
V květnu se narodí třetí, takže si raději nic nepředstavuji a můžu být jenom mile překvapena. Vždy je to o tom, pro co se rozhodnu a na jakým podmínkách se s produkcí domluvíme. Když byli synové malí a já je kojila, měla jsem je na natáčení s sebou. Ale bez chův bych asi fungovat nemohla. Díky nim jsem mohla v klidu pracovat a nezešílet.
Čekáš své třetí dítě. Jak prožíváš svá těhotenství? Liší se nějak?
U prvních dvou kluků jsem se neuměla zastavit. Pořád jsem měla potřebu “nevypadnout” z pracovního procesu, asi jsem se bála, že mi něco uteče. Teď bych naopak nejraději nedělala vůbec nic, jenom ležela, odpočívala a spala. Jsem víc v klidu, nikam se nehoním, nic nehrotím. Asi proto, že už moc dobře vím, co mě za pár měsíců čeká :)
Jaká myslíš, že jsi máma? Jaký výchovný přístup je ti nejbližší?
Intuitivní. O výchově dětí jsem toho moc nenačetla, řídím se srdcem a vlastní intuicí. A proto i často dělám chyby a dětem je přiznávám a omlouvám se za ně. Spíš se snažím “vychovat” samu sebe a pracuju na sobě, abych pak dokázala přijmout i své děti takové, jaké jsou…
A na závěr: máš nějakou historku z natáčení bondovky?
Historky jsem tam nesbírala. Většinu času jsem byla zavřená ve své herecké šatně a četla knížky z knihovny. Třeba od Junga. A to mi tehdy přišlo mnohem zajímavější než Bond.
