Proč je vlastně důležité s dětmi o sexuálních tématech mluvit? Základním aspektem v době médií a informací je nutnost děti chránit a zajistit, aby rodiče byli tím, kdo jim poskytne relevantní, komplexní a pravdivé informace. Dítě potom nebude snadno ovlivnitelné internetem a vrstevníky. Bude mít svůj názor, bude se v sexuální rovině bezpečněji pohybovat a bude se umět chránit před zneužitím.
Pokud to vezmete za správný konec, důstojný rozhovor o sexu posílí důvěru dětí v rodiče, takže se nebudou ani později stydět svěřit rodičům s vážnějšími problémy, a máte šanci, že se budete umět bavit i o vztazích a emocích. Dítě, kterému rodiče umožnili bezpečně mluvit o intimních a osobních tématech, je sebevědomější, stabilnější a připravenější na dospívání a dospělost a je méně náchylné k rizikům, které přináší současná doba.
„Holky mají vagínu, kluci penis a děti nenosí čáp,“
…aneb tři základní rady pro rodiče:
První rada: „Přistupujte k tématům týkajícím se sexuality jako k tématům jiným.“
Pro malé děti se nejprve sexuální témata nijak neliší od témat jiných a hovor o nich se pro ně stává trapným nebo nevhodným až tehdy, když my sami k nim tento význam přiřadíme (např. zavládne hrobové ticho, odvedeme řeč nebo dítěti sdělíme, že „o tom se nemluví“). Uvědomme si nejprve, co sexuální témata znamenají pro nás, v čem všem jsme ovlivněni skrze tabu minulých dob a skrze své zkušenosti z dětství, a následně si uvnitř téma zpracujme a zařaďme ho do běžné komunikace.
Druhá rada: „Užívejte běžný slovník.“
Vyvarujte se zástupným matoucím pojmenováním („pipinka“, „pindík“, „to mezi nohama“ apod.), která využíváme pouze ze studu a ze zvyku. Stejně tak jako děti učíme, že kolenu se říká koleno a ruce ruka, tak učme děti pojmenováním, jakými jsou např. vulva/vagína a penis. Dítě v tom vycítí vaši pravdivost a to, že s ním mluvíte na rovinu a téma neschováváte a netabuizujete. Svůj stud postupně překonáte a zjistíte, že se pro vás tyto rozhovory stanou snadnými.
Třetí rada: „Hovořte s dětmi adekvátně jejich věku, aby mohly pochopit to, co jim sdělujete.“
Vždy platí pravidlo, že dávat dítěti pravdivé, krátké a pochopitelné informace je nejlepší. Důležité je, aby se dítě samo mohlo následně doptat, co ho zajímá. Postupně s věkem dítěte přidávejte další souvislosti a podrobnosti. Nebojte se, že by dítě bylo na něco moc malé, mluvte s ním prostě o všem, čemu ve svém věku může dobře rozumět.
Jak to vidí maminka Evka Ďuriačová?
„Naša dcéra sa nás opýtala na slovo ‚sex‘ už v škôlke, kde to začali preberať so spolužikami. Vzhľadom k tomu, že sme nevedeli, ako to v škôlke prerozprávajú, bola naša odpoveď čo najjednoduchšia: keď sa majú dospelí veľmi radi, majú spolu sex a hovorí sa, že sa milujú. Viac vedieť nevyžadovala.“
1) „Dotýkat se sám sebe je příjemné a je to v pořádku.“
Již malé děti (někdy dokonce i miminka) objevují příjemné prožitky při dotýkání se svých pohlavních orgánů. Rodič se často vyděsí, když zjistí, že jeho dítě se např. tře o svou hračku nebo jakkoli jinak dráždí své pohlavní orgány. Toto vše je naprosto přirozené a jde o stejnou lidskou potřebu, jakou je potřeba jíst nebo vylučovat. Masturbace je běžným projevem sexuality.
Co a jak říci:
Vysvětlete dítěti, že je v pořádku sahat si na intimní části těla, že je to příjemné dětem i dospělým a že se tomu říká masturbace/onanování. Zásadní je též vysvětlit, že masturbace je soukromá, osobní a intimní věc a masturbovat je potřeba pouze v soukromí, když jsme sami (např. sami v pokojíčku, nikdy ne ve škole nebo ve školce apod.).
Jak to vidí maminka Evka Ďuriačová?
„Priznám sa, že sme sa o tom s dcérkou ešte nebavili. Teraz ma to trošku nakoplo :-) a myslím, že bude dobré, keď si to vyjasníme.“
2) „Vznikla jsem z maminčina vajíčka a tatínkovy spermie.“
Každé dítě zajímá, jak přišlo na svět. Je to jeho vývojový úkol moci to pochopit. Je podstatné ani tuto otázku nenechat bez odpovědi, nebo s nešťastnou odpovědí „až budeš větší“, ale přijít s pravdivou odpovědí ve chvíli dotazu dítěte.
Co a jak říci:
Tříleté dítě samozřejmě nebudeme zatěžovat detaily o pohlavním styku, ale vystačíme si např. s informací, že dítě vzniká z vajíčka maminky a semínka tatínka a že vyrůstá potom u maminky v bříšku. Až úměrně věku přidávejte anatomické podrobnosti, jako např. popis pohlavního styku, spojení spermie s vajíčkem a vývoj dítěte v děloze. Můžete si pomoci různými encyklopediemi, kde dítěti ukážete, jak vše vypadá, a můžete si s ním povídat do šíře, kterou pro něj vidíte jako srozumitelnou.
Jak to vidí maminka Evka Ďuriačová?
„Myslím, že dnes je veľa informácií jednoducho dostupných a deti si ich samé vyhľadajú. U nás to tak bolo, dcéra si informácie tak nejako zisťovala sama a nakoniec jej to v 6. triede v prírodopise dobre vysvetlili. Takže téma plodenia u nás prešla hladko.“
3) „Můžu si hrát s Aničkou na doktora?“
Dobře známá „hra na doktora“ přece jen může rodičům nahnat strach a úvahy, zda ji nezakázat. Účelem této hry u malých dětí (cca 3–6/9 let) je zkoumání svého těla a těla svého vrstevníka (kamaráda, bratrance…), která je motivována ryze objevitelsky, ale nikoli sexuálně nebo eroticky. Toto objevování k vývoji dítěte patří a nemusí vám dělat starosti.
Co a jak říci:
Rodiče by pouze měli vědět, že si jejich dítě nyní takto hraje, a měli by s ním promluvit o tom, že si smí hrát a že podmínkou je pouze to, aby nedělalo nic, co by mu bylo nepříjemné nebo co by nechtělo. Dále by rodiče měli mít na vědomí, že jde o „aktivitu“ dětí podobně starých a že je věkově „omezená“ (např. ve věku 10–12 let už nejspíš nejde o hru na doktora, ale o sexuálně motivovanou aktivitu, která tedy může být již za hranicí).
4) „Strejdo, ty na mě nesmíš sahat!“
Velmi podstatnou součástí rozhovorů s dětmi o sexualitě je vymezení intimních hranic. Dítě se musí od rodiče naprosto jasně dozvědět, co jsou jeho intimní partie, co je zneužívání a že se dětí na těchto místech nikdo (vyjma např. pediatra) nesmí dotýkat nebo je chtít vidět apod. Stejně tak se dítě musí dozvědět, že ani nikdo jiný se před ním nesmí obnažovat. Je nutné dítě poučit i o tom, že se toto pravidlo týká i jeho blízkých.
Co a jak říci:
Ač se vám to může zdát přehnané, není od věci vymyslet s dítětem nějakou větu, kterou může říci v případě ohrožení (např. „Mně se to nelíbí a nesmíš na mě sahat“), a postup, co má udělat (ihned odejít, říci to rodiči nebo jinému dospělému, zavolat rodiči, na linku důvěry apod.).
Jak to vidí maminka Evka Ďuriačová?
„To je veľmi citlivá téma a určite záleží na veku dieťaťa, každopádne hovoriť by sa o tom určite malo. Dcéra je od nás poučená a hovorili o tom aj v škole. Myslím, že sme ju pripravili tak, aby sa nám nebála nič povedať, a keby sa v takejto situácii ocitla, tak vie, že má povedať ‚Nerob to, nepáči sa mi to‘, odísť a niekomu to povedať.“
5) „Mami, taky budu mít prsa jako ty?“
Děti nad svým tělem a vývojem přemýšlejí a mají spoustu zvídavých dotazů. Většina z nich vychází ze srovnávání se s rodiči nebo jinými dospělými. Tyto dotazy mohou rodiči dát vhodnou příležitost, aby svého potomka začal ve vhodném věku chystat na období puberty, které je obdobím masivních hormonálních a fyzických změn.
Co a jak říci:
U malých dětí postačí krátká odpověď, u dětí mladšího školního věku již můžeme více mluvit o znacích dospívání, pokud dítě tímto směrem projeví nějakou zvědavost (menstruace, ochlupení, změny tělesných proporcí, sexuální touhy a potřeby, zamilovanost). Vždy je důležité dávat dítěti komplexní pravdivé informace, tedy jak „anatomický“ pohled, resp. vysvětlení, tak i informace, co se může odehrávat v mysli a emocích dospívajícího a v jeho vztazích.
Jak to vidí maminka Evka Ďuriačová?
„Ako malá nimi naša dcérka ‚vyzdobila‘ záchod, takže mi to nedalo a vysvetlila som jej, že keď bude staršia, bude ich raz do mesiaca potrebovať. Vyriešili sme s ňou tiež to, že pretože už má 12 rokov, mala by byť pripravená, že to príde čoskoro, aby ju to neprekvapilo a vedela, čo má robiť.“”
6) „Co jste to v noci dělali v posteli?“
Toto je jedna z otázek, která rodiče zpravidla uvádí do rozpaků a zvažují, jestli dítě má dostat odpověď. Zajisté má. Buď se to dozví od vás, nebo se poptá ve škole, kde ale neovlivníte, jakou dostane odpověď.
Co a jak říci:
Otevřeně (a věku přiměřeně) vysvětlete dítěti, že jste se milovali, resp. měli sex. A na další zvídavé otázky typu „co je sex“ odpovídejte věcně a citlivě, že jde o fyzický kontakt dvou dospělých, kdy se sebe dotýkají na intimních partiích, líbají se, objímají se apod. Jistě vás nemine otázka směřující přímo na „pohlavní styk“. Ani tuto otázku se nebojte po pravdě zodpovědět, vždyť co je divného na větě, že „k pohlavnímu styku dochází, když muž vsune penis do ženiny vagíny“.
Jak to vidí maminka Evka Ďuriačová?
„O milovaní myslím ani nie je potrebné veľa hovoriť, deti to vidia napríklad v seriáloch odmalička. Je potrebné im to objasniť, čo a ako prebieha naozaj, aby v puberte boli dosť opatrní a vedeli, ako sa chrániť.“
7) „Prý jsem poslední ze třídy, která se ještě s nikým nelíbala.“ (Bára, 11 let)
Vlivem zrychlené doby, tlaku médií a vrstevníků jsou děti tlačeny k mnohem předčasnějšímu dospívání, než je zdravé. Je tedy podstatné s dětmi vlídně, ale přesvědčivě mluvit o tom, co přísluší k jejich věku a co ještě ne. I přes všechnu prevenci děti mohou začít žít sexuální život dříve, než jsou na to připraveny, a mohou se tak v ještě dětském věku dostat do velmi rizikových situací.
Co a jak říci:
Pokuste se od dítěte dozvědět, co se stalo a co prožívá. Často zjistíte, že jde o tlak vrstevníků a pocit vlastní hodnoty. Nabídněte dítěti pochopení pro jeho trápení a zároveň vysvětlení, jaký fyzický kontakt patří k jakému věku. Proberte spolu téma chování kamarádek, potřeby sexuálního experimentování a také potřeby oblíbenosti v kolektivu. Podpořte dítě v tom, aby respektovalo svoje potřeby a svoje hranice a hájilo si je.
8) „Kluci mi řekli, že jsem teplouš, protože mám rád Matyáše.“
Děti často používají slova, která slyší od dospělých nebo v televizi, aniž znají význam. Jindy ale naopak význam znají a umí svého vrstevníka svým sdělením velmi zranit. Děti obecně rychle pochopí, jak se chová kluk a jak se chová holka, s kým a s čím si který z nich hraje a jak kdo vypadá, a na každou jinakost „umí“ rychle upozornit. To může následně vyústit i v šikanu a je třeba dítě chránit.
Co a jak říci:
Vysvětlete synovi, že Matyáš je jeho kamarád a že je v pořádku, že ho má rád. Vysvětlete mu, že „teplouš“ je hanlivé pojmenování pro homosexuála, tzn. muže, který je citově a fyzicky přitahován k mužům a ne k ženám. Je důležité synovi citlivě vysvětlit, že když má někoho rád, nemusí být zároveň homosexuál, a že to sám pozná, až bude v pubertě a adolescenci. Ubezpečte dítě, že je pro vás v pořádku, i kdyby byl homosexuální, a že mu nikdo nesmí takto nadávat. Vymyslete spolu, jak má příště reagovat na zlé poznámky kluků a bránit se.
