Právě čtete

I děti může potkat revma

1719  
Sdílet: 

I děti může potkat revma

Dospělí bývají často překvapení, když jim dítě hlásí příznaky, které připomínají revma. S bolestí svalů a kostí se jako dětská lékařka potkávám často. Zdaleka ne každé takové bolení je artritida, ale může to tak být.

18. 7. 2018 3 min. čtení Michala Knězková
I děti může potkat revma

Když před rodiči zmíním pojem „revmatické onemocnění“, prakticky vždycky jim hned vytanou myšlenky na stáří a ruce babiček či dědečků. Revmatické choroby ale nesouvisí pouze s věkem. Můžou se objevit u lidí každého věku, dokonce i u malých dětí nebo kojenců.

Slovníček

„Artritida“ a „revma“ označují stejný zdravotní problém: zánět, který poškozuje chrupavky a kosti kloubů.

„Artróza“ je v příznacích obdobná, jde ale o ubývání tkáně kostí a chrupavek. Na rozdíl od revmatoidní artritidy se projevuje spíše nesouměrně na některých kloubech.

Tento článek se zabývá prvním problémem, tedy artritidou.

Když to bolí, je to artritida?

Revmatické onemocnění je chronické (dlouhotrvající) onemocnění pohybového aparátu, ale i dalších orgánů. Často se označují jako „systémová onemocnění“. Tato skupina autoimunitních onemocnění má různé příčiny. Co mají společného, je vždy zánět v těle.

Bolesti pohybového aparátu (svalů a kostí) jsou v dětském věku časté a mohou se vyskytovat až u třetiny zdravé populace. Skutečnou artritidou neboli zánětlivým onemocněním kloubů však trpí jen část z nich. V průměru je to u dětí do 16 let 108 dětí ze 100 000.

Může jít o artritidu krátkodobou, trvající do 3 měsíců, kterou pak označujeme za akutní. Déletrvající problém je chronický.

Důležité je znát diagnózu včas

Revmatická onemocnění v dětském věku mohou být různorodá. Proto je důležité, aby vás praktický lékař poslal na specializované pracoviště dětské revmatologie.

Revmatická onemocnění, která mohou potkat děti:

  • juvenilní idiopatická artritida(JIA = nejčastější dětská revmatická choroba),
  • juvenilní idiopatický systémový lupus erythematosus (JISLE),
  • juvenilní idiopatické systémové myopatie,
  • juvenilní sklerodermie,
  • dětské systémové vaskulitidy,
  • autoinflamatorní onemocnění
  • a syndromy chronické muskuloskeletární bolesti.

Diagnostikovat správné onemocnění není snadné, ale o to je důležitější.

Čím dříve se podaří onemocnění odhalit, tím dříve se může malému pacientovi pomoci. Rychlá adekvátní léčba zvyšuje šanci, že dítě nebude mít nevratná poškození, která pak i v dospělosti často bolí, omezují ho v pohybu a celkově v životě.

Rozhodně bych doporučila, pokud má vaše dítě neobvyklé bolesti, navštívit lékaře. Toho pak bude zajímat, jaký má bolest charakter (tupá, bodavá, záchvatovitá…), jak dlouho trvá, zda se dá na těle lokalizovat, pokud vyzařuje některým směrem, co ji vyvolává, zda se dítěti v nějaké poloze uleví, kdy ho to bolí nejvíce, zda jsou klouby navíc i ztuhlé a jak zvládá dítě běžnou, věku přiměřenou aktivitu a mnoho dalšího.

Jak se léčí dětské revma

V léčbě revmatických onemocnění máme dva důležité úkoly: zbavit pacienta všech akutních obtíží a pak ho v této fázi udržet. Vhodné je, aby pak dítě začalo rekreačně sportovat a zdravě jedlo.

Lékař bude pravděpodobně používat pojem „remise“: to znamená, že se utlumí akutní fáze zánětu a malý pacient se dostane do normálního nebo skoro normálního stavu. Když se to povede, je pak šance pracovat na tom, aby se záchvaty nevracely. Kromě toho je potřeba vypořádat se se škodami, které nemoc v těle napáchala.

Správně nastavená terapie revmatologem je velice důležitá a spektrum léků široké. Zahrnuje imunosupresiva (léky potlačující pacientovu imunitu) a biologické léky (imunomodulátory). Vždy je však „šitá na míru“ pacientovi. Důležitou součástí léčby jsou také režimová opatření jako důkladná a pravidelná rehabilitace.

Právě aktivní zapojení rodičů má velký význam, protože může mít vliv na zachování funkce postižených kloubů. Dětem nebráníme ve fyzické aktivitě a sportu, ale naopak se je snažíme motivovat.

Mohou děti, které prodělaly revma, sportovat?

Ano, rozhodně. Vhodné najít jim takový sport, který je bude bavit a nebude působit velké bolesti. Díky fyzické aktivitě nebude dítěti ochabovat svalstvo a zkracovat šlachy.
Doporučila bych cyklistiku, plavání či turistiku. U menších dětí se hodí odrážedlo nebo tříkolka.

Protože jsou dětští pacienti pořád ještě ve vývinu, je hodně důležité, aby měli pestrou a vyváženou stravu. Důležitý je dostatečný přísun vápníku a vitaminu D. Vím, že revmatické děti často potkává nechutenství, a pak bych doporučila dávat jídlo častěji než 5× denně, po menších dávkách.

Někdy může léčba zahrnovat kortikosteroidy. Ty mají bohužel za následek výkyvy váhy, proto v takovém případě dejte velký pozor na sladkosti a přiměřeně hlídejte dítěti váhu. Nadváha by totiž pro jeho kosti a klouby znamenala ještě větší zátěž a léčbu komplikovala. Určitě není ostuda obrátit se na nutričního specialistu – naopak! Léčba autoimunitních artritid by měla být v rukou všech dostupných specialistů.

A poslední drobnost: v akutních fázích přináší užitek chlazení a ledové obklady. Naopak nevhodné jsou koupele v teplé vodě. Ale to už vám poradí lékař a rehabilitační specialista.

Čtěte také

4 osvědčené způsoby, jak dětem servírovat zeleninu, aby ji milovaly
4 osvědčené způsoby, jak dětem servírova…14101
Letní úrazy dětí: 7 věcí, které byste o nich měli vědět
Letní úrazy dětí: 7 věcí, které bys…2310
Kam nemůže lékař, tam chodí babičky
Kam nemůže lékař, tam chodí babičky…3249
Další články