Počátky boje za ženská práva
S proměnami společnosti na přelomu 19. a 20. století stále častěji vyvstávala otázka, kdy se změní i postavení žen ve společnosti. Jediné ženy disponující volebním právem byste před rokem 1900 našli jen na Novém Zélandu a na Pitcairnových ostrovech ukrytých hluboko v Tichém oceánu. České ženy na své volební právo musely počkat až do roku 1919.
Za počátek Mezinárodního dne žen se označují stávky, při kterých před více než sto lety (1908) vyrazily americké pracující ženy do ulic a požadovaly lepší pracovní podmínky nejen pro sebe, ale i konec zaměstnávání dětí, které v příšerných podmínkách v továrnách také pracovaly. Po předchozích zkušenostech už věděly, že krátkou stávkou větší změny nedosáhnou, sáhly proto k radikálnějšímu řešení a na jaře roku 1908 začaly 13týdenní stávku. Výsledkem byly lepší pracovní smlouvy a rok nato byl ve Spojených státech vyhlášen Národní den žen (připomínán poslední únorový den).
Oslavy Národního dne žen se ve Spojených státech příliš neohřály, jeho poslední oslavy byly v roce 1913. Tento svátek byl vystřídán Mezinárodním dnem žen o více než 60 let později v roce 1975.
Vznik Mezinárodního dne žen
Rovnoprávnost před zákonem a lepší pracovní podmínky chtěly i evropské ženy. Při Mezinárodní konferenci žen v Kodani v roce 1910 se zrodila myšlenka na zařazení Mezinárodního dne žen do kalendářů, ve kterém by ženy po celém světě mohly vyjádřit svou nespokojenost s pracovními podmínkami, mohly požadovat volební právo nebo možnost být voleny. Ten byl vyhlášen rok poté 19. března 1911 a na 8. března (v den připomínající stávky žen ve Spojených státech před více než 50 lety) se přesunul o dva roky později.
Ruské ženy jako hybatelky národní politiky
Mezinárodní den žen získával v Evropě na oblibě. Asi nejvýraznější dopad na ženská práva a vedení země měl protest ruských žen a následně i mužů na MDŽ v roce 1917, kteří tak reagovali na úmrtí více než 2 milionů mužů ve válce a nedostatek potravin, kdy protestovali za “chléb a mír”. O čtyři dny později ruský car abdikoval a vláda uznala ženám volební právo. Tato událost je považována za počátek Únorové revoluce.
OSN v roce 1975 oficiálně uznalo Mezinárodní den žen a přidalo se k jejich oslavám.
Proč má MDŽ v Čechách špatnou pověst?
Do vztahu Čechoslovenek a Čechoslováků k MDŽ zasáhla politika. Původní motiv oslav Mezinárodního dne žen byl aktivismus a boj za rovná práva, po roce 1948 ho ovšem Komunistická strana Československa začala využívat k prezentaci vlastních úspěchů v otázce ženských práv a svátek tím byl zpolitizován. V následujících letech ženám z televizních obrazovek přály známé osobnosti stejně jako politici nebo děti. Nechyběly ani už zmíněné karafiáty nebo třeba ručníky.
Newyorské ženy požadující 8hodinovou pracovní dobu. (Z kolekce International Ladies Garment Workers Union, zdroj: Flickr.com)
