Co se týká stolování u nás doma, snažíme se dodržovat, abychom se u jídla potkali vždy celá rodina. Samozřejmě, že ne vždycky to vyjde, ale většinou se alespoň u snídaně a večeře všichni sejdeme. K večeři často dělám teplá jídla ‒ někdy jen rychlovky, jindy, když mám čas, tak i něco většího. U vaření si totiž po celém dnu docela dobře odpočinu.
Doufám, že se mi brzy podaří zapojit do přípravy jídel i našeho syna, ale zatím mi to moc nevychází. :-) Jsou mu teprve tři roky, tak má ještě čas. Vaření ale ani tak není vždy jen na mě. Mám štěstí ‒ můj muž vaří rád stejně tak jako já, a proto se občas u plotny vystřídáme. Mám ráda, když muži vaří, protože se mi zdá, že mají úplně jiný cit pro dochucování pokrmů.
„Jídelníčky jsem začala psát, protože jsou prostě praktické a v běžném režimu práce, děti, kroužky, domácnost mi to šetří čas, energii i nervy. Vždy dopředu naplánuji 5 večeří (5 proto, abych měla manipulační prostor pro chvíle, kdy přijedeme pozdě a jíme ve městě, pro případy, kdy na nic z jídelníčku nemáme chuť… zkrátka a dobře, empirickým výzkumem mi vyšlo, že 5 večeří je tak akorát), proberu je s dětmi i s mužem, snažím se, aby tam měl každý něco, co má rád a na co se může těšit.“
‒ Darina S., kulinární redaktorka
Už se nehádáme, co budeme jíst
S tím, že v kuchyni úřadujeme společně, se však pojí i jedna nevýhoda. Někdy je to vážně boj, domluvit se, co budeme tedy jíst.
Hlavně, když se na tom začneme domlouvat na poslední chvíli. Tím odhaluji první jídelníčkovou výhodu ‒ můžeme plán udělat společně začátkem týdne a pak už máme ve všem jasno.
„Nad jídelníčky přemýšlím tak, aby se tam objevily luštěniny, bílé i červené maso, ryba a také se vždy snažím o jeden bezmasý chod. Sobě pro radost tam vždy dám recept, který neznám, chci se ho naučit, vyzkoušet nebo už jsem jej dlouho nedělala. Pak to vše objednám online a mám hotovo. Když mám čas, jedu do hypermarketu, ale to dělám málokdy.“
‒ Darina S., kulinární redaktorka
A kde hledáme inspiraci? Asi jako většina lidí hlavně na internetu. Sleduji různé blogy, on-line magazíny časopisů o jídle a taky si někdy nějaký časopis koupím v tištěné podobě. Máme doma také hodně kuchařek, ale většina leží zaprášená někde na polici, protože prostě vaříme po paměti. Je ale super si čas od času prohlédnout jejich obsah a založit si recepty, které vám jsou po chuti.
Inspirujte sami sebe!
Když se rozhodnete dělat jídelníčky, určitě si je schovávejte, protože zpětně jsou tou nejlepší inspirací. Můžete se snadno vracet k jídlům, která už jste připravovali a třeba na ně zase stihli zapomenout. Navíc, pokud k tomu přivedete i své známé, máte o starost méně, protože si navzájem poradíte, co tento týden vařit.
Neplýtváme jídlem a šetříme peníze
Další nespornou výhodou je to, že šetříme peníze i jídlo. Dřív jsme totiž nakupovali tak nějak stále dokola takovou naši klasickou zásobu a občas se stávalo, že jídlo končilo v koši.
Buď jsme ho nestihli spotřebovat, nebo bylo balení dané suroviny moc velké pro jeden pokrm a už jsme moc dobře nezorganizovali využití v dalších dnech. A já jídlem plýtvám hrozně nerada. Díky jídelníčkům tedy na začátku týdne uděláme větší nákup přesně toho, co potřebujeme (a nekupujeme ‒ jak se říká ‒ „blbosti“) a pak už jen případně doplníme to, co je potřeba koupit čerstvé. Třeba některé maso nebo bylinky.
„Letošní rok pro mě byl, co se týče jídelníčku, zlomový a já jsem si uvědomila, jaký vliv má nejen na mé zdraví, ale i na psychickou pohodu. Díky tomu, že si vytvářím jídelníčky dopředu, mohu plánovat na pár dní dopředu i nákupy, a tím často ušetřit nejen čas, ale i peníze.“
‒ Romana Böhmová, autorka blogu Naskokvkuchyni.cz
Na nákup tedy nechodíme každý den a někdy vážně stačí na celý týden i ten prvotní nákup. Jídla plánuji tak, abych využila opravdu vše. Takže když například v pondělí upeču kuře, v úterý máme polévku, do které využiji vývar z kostí. Zkrátka jako to bývalo ve školní jídelně, kde byla jistota, že když jeden den byla čočka, další den nám naservírovali čočkovou polévku. :-)
„Výhoda nákupu jednou týdně je, že pak už není cesty zpět. Prostě máte nakoupeno na 5 večeří a hotovo. Zároveň vám to ale dá možnost vařit více jídel najednou, což znamená, že když už v té kuchyni stojím, zvládnu polévku a klidně dvě další jídla. A to jsem ještě nezapnula troubu… Můžu tak klidně navařit na večer, kdy přijdeme pozdě nebo připravit jídlo pro manžela a děti na den, kdy nebudu doma.“
‒ Darina S., kulinární redaktorka
Proč v jídelníčku vynechávám jeden den?
Pořád jsem se moc nenaučila vařit jídla tak akorát a často nám třeba jedna porce zbyde. Můj manžel je mistr „upcyklace“ jídel, takže vezme klidně tři různé pokrmy a udělá z nich novou večeři. Samozřejmě nemícháme svíčkovou s řízky, ale často se jednotlivá jídla dají opravdu chutně spojit, nebo si uděláme, jak my říkáme, „interaktivní večeři“, kdy všechny zbylé malé porce dáme doprostřed stolu a pochutnáme si každý na něčem jiném.
S jasným plánem jsme začali jíst zdravěji
Díky plánování jídelníčků mám pocit, že jíme kvalitněji. Když má člověk rozmyšleno, co bude jíst, může se připravit a rozvrhnout si i čas.
Proto začnete snáz jíst vyváženější jídla a až tolik se nestává, že sáhnete po čemkoli rychlém a nezdravém, ať už z nedostatku času, z důvodu prázdné lednice nebo hlavy s nápady. Navíc, když tak vidíte na papíře svůj týdenní přehled, člověku to dá i trochu sebereflexe v rámci stravovacích návyků, ačkoliv to není primárním účelem této disciplíny.
„I když jsem aktuálně na rodičovské, 2‒3 dny v týdnu trávím v práci mimo domov, takže je tvorba jídelníčků někdy složitější. Snažím se ale jíst hodně vyváženě, především se zaměřuji na dostatek bílkovin a počítám makroživiny spíše než kalorie. Můj jídelníček je mnohem více vyvážený než dříve, a to i díky pomoci nutriční terapeutky, kterou jsem vyhledala.“
‒ Romana Böhmová, autorka blogu Naskokvkuchyni.cz
A co tedy jíme my? Ono to tady možná zní trochu honosně ‒ a sem tam si něco honosnějšího rádi dáme, ale na náš jídelníček zařazujeme úplně obyčejná a rychlá jídla, jako jsou brambory na bouchačku, květákový mozeček nebo třeba domácí „čínu“ s rýží. Naše jídelníčky tedy nejsou nějaké „fitness jídelníčky“ s vypočítanými bílkovinami, ale prostě obyčejný plán toho, co běžně jako rodina máme rádi.
