Zatímco my dospělí si uvědomujeme, že bychom měli pít, děti v zápalu hry často na tekutiny zapomenou. Malý organismus je však daleko náchylnější k dehydrataci, která se projevuje plačtivostí, ukňouraností, ale může skončit i vysokými horečkami a kolapsem.
Jenže co máte dělat, když si dítě postaví hlavu a odmítá tekutiny? Nebo chce jen džus a limonády? A jak je to s kojeneckou vodou? Ohledně pitného režimu dětí koluje tolik otázek, že z toho jde nejedné mámě hlava kolem. Podívejte se se mnou na to, jak jsem řešila pitný režim u dětí já.
Jak na první doušky
Nejmenším miminkům zajistí dostatečný příjem tekutin mléko. Jinak tomu může být v případě horečky, průjmu nebo extrémního horka. V těchto případech se obraťte na lékaře, který vám poradí.
Tekutiny bychom měli určitě přidávat v době zavádění příkrmů. Staršímu synovi jsem začala dávat ochutnávat různé potraviny na konci pátého měsíce. Tehdy jsem k jídlu nabízela po lžičkách kojeneckou vodu nebo čaj pro miminka. Pro lepší trávení malý dostával pár lžiček švestkové šťávy ředěné kojeneckou vodou.
U plně kojeného miminka se vypité množství nesleduje a matka by ho měla přikládat k prsu dle potřeby. Pokud dítě pije umělé mléko, postupuje se vždy podle doporučeného dávkování, věku a váhy. Tápete? Nebojte se zeptat pediatra.
Jednorožci, auta, pavouci, výběr správné lahvičky je klíčový
Nároky na pitný režim se začnou zvyšovat od batolecího věku. Tekutiny dítě nepřijímá pouze z vody, ale také z potravin – polévek, kaší, zeleniny nebo ovoce. Kolik je však „tak akorát“, aby dítě mělo dostatečný příjem tekutin?
- Okolo šesti měsíců věku by mělo vypít 950 až 1100 ml/den.
- Mezi devátým až desátým měsícem, kdy se zvyšuje množství příkrmů, se doporučuje vypít mezi 1000 až 1250 ml/den.
- Roční dítě potřebuje mezi 1100 až 1300 ml/den.
- Dvouleťák pije okolo 1350 až 1500 ml/den.
- S nástupem do školy se dávka zvyšuje na 1600 až 2000 ml/den.
Od půl roku jsem synovi nabízela pití z lahvičky nebo z učících hrnečků. Objevení správného pítka mě stálo dost peněz a neexistuje přesný návod na to, co koupit. Buď budete mít štěstí hned na začátku, nebo budete zkoušet, hledat, googlit, ptát se kamarádek… a pak jednou narazíte na vhodnou lahvičku.
Slabý čajíček? Kdeže, naučit pít naše nejmenší je občas pořádná fuška
Děti by měly, stejně jako my, pít v průběhu celého dne. Vše začíná ranním čajem nebo vodou, jak chcete. „Čaj může být pravidelnou součástí pitného režimu dětí. U těch nejmenších by to měly být čaje přímo pro tuto věkovou kategorii určené. U starších je pak třeba dávat pozor na bylinné čaje, protože každá bylinka má svůj účinek, a ne všechny jsou pro děti vhodné. U těch nejmenších není vhodný ani silný černý čaj,“ říká nutriční terapeutka Věra Boháčová.
Největší objem tekutin bychom měli přijmout během dopoledne a postupně množství snižovat (pokud venku není extrémní hic). U nás doma říkáme: ráno pijeme hodně, během dne středně a večer už trochu.
Patero rad pro zlepšení pitného režimu
- Ke každému jídlu patří hrnek s pitím.
- Mezi hraním se dělají pauzy na občerstvení.
- V kočárku nebo batůžku je lahvička s nápojem.
- Nechutná jim obyčejná voda? Zkuste do ní přidat ovoce, třeba kousky melounu nebo maliny.
- Potřebujete zlepšit pitný režim staršího dítěte? Nechte ho, aby si samo vybralo lahvičku. Já mám doma dva kluky, takže u nás zabírají hrnečky se Spiedermanem, auty nebo traktory.
Kojeneckou vodu nebo tu z kohoutku?
Kojenecká voda je téma. Mezi kamarádkami, na hřišti, v diskusních fórech. Balená kojenecká voda musí splnit přísné limity například pro dusičnany, rozpuštěné látky, sodík, hořčík nebo železo.
Kojenci do půl roku života jsou obzvlášť citliví na příjem látek s oxidačními činidly, což jsou právě dusičnany obsažené v pitné vodě. Dospělý se umí s přiměřeným množstvím dusičnanů vyrovnat, nejmenší miminka s tím však mají problém.
„Pokud nabízíte příkrmy dříve než v půl roce věku dítěte, doporučila bych s ohledem na obsah dusičnanů ve vodě a v konzumované zelenině z prvních příkrmů používat balenou kojeneckou vodu,“ doporučuje Adéla Šiková, která se zabývá kvalitou potravin pro děti a zároveň napsala příručku Jídlo pro děti pod lupou.
Jestli začínáte zavádět nemléčnou stravu po půl roce, můžete použít vodu z kohoutku. Sledujte však aktuální laboratorní analýzu, naleznete ji na webu vašeho dodavatele vody. Optimální hodnoty dusičnanů jsou do 35 mg/l, limitní hodnota je stanovena na 50 mg/l právě s ohledem na riziko kojenecké methemoglobinémie.
Batolecí věk jsem s prvním synem strávila v Praze. A přestože voda z metropole vyhovuje evropským standardům kvality, volila jsem raději balenou kojeneckou vodu. U druhého kluka jsem začala zavádět příkrmy až po půl roce, kdy jsme se už přestěhovali do podhůří Krkonoš. Kojeneckou vodu jsem používala už jen občas.
Zkušenosti z okolí:
- „Syn je kojený, tak jsem kojeneckou vodu nepoužívala. Bydlíme v městečku v Podkrkonoší, kde je kvalita vody na dobré úrovni. Řekla jsem si proto, že naše mámy také žádné kojenecké vody neměly a zvládly to,“ říká Romana, matka desetiměsíčního syna Alexe, která začala s příkrmy po šesti měsících.
- „Kojeneckou vodu jsem si koupila jen párkrát ze začátku. Navíc při minimální spotřebě vody pro kojence do příkrmů, na pití ne, protože dcera byla kojená, bych stejně každou chvíli lahve s polovinou obsahu vyhazovala. Nepřišlo mi to ekologické a ekonomické,“ uvádí Monika, matka rok a půl staré dcery Rozálie, která nemléčnou stravou začala nabízet také po půl roce života miminka.
Převařovat či nikoliv?
Sama jsem to kolikrát dělala – aby voda byla úplně sterilní, převařila jsem i kojeneckou vodu. Adéla Šiková vysvětluje, že pokud máme kojeneckou vodu po otevření vhodně uskladněnou, například v lednici, není převařování nutné. „Naopak nedoporučuji převařit velké množství vody, které bude stát v otevřeném hrnci na sporáku celý den, tam hrozí riziko, že se voda sekundárně kontaminuje,“ podotýká.
Jedním z důvodů, proč některé mámy nechtějí kojeneckou vodu používat, bývá uskladnění v obchodech. Voda by dle výrobců měla být v chladu a bez přístupu přímého slunečního svitu.
Při dlouhém vystavení přímému slunci bych se spíše obávala stabilitě plastové láhve. Věřím ale, že právě kojenecké vody obchody skladují správně, případně na trhu existují varianty v tetrapaku či ve skle. – Adéla Šiková, odbornica na kvalitu potravin
Cesta k pití vody bývá složitá
Děti mají rády sladké a velmi snadnou sklouznou k návyku konzumovat pouze ochucené pití. Občas jsme se starším synem vedli diskuzi o tom, že chce sladká pitíčka s brčkem nebo colové nápoje. Výjimečně je dostane. Díky tomu, že doma pijeme hlavně vodu, není na přeslazené pití zvyklý a sám přiznává, že mu moc nechutná.
„Ideální je děti na sladké vůbec nezvykat. Důležitý je příklad nejbližšího okolí, rodiny. Minimálně v předškolním a mladším školním věku můžeme eliminovat zvyknutí si na pití slazených nápojů a příklad rodičů a nejbližšího okolí je v tomto naprosto zásadní,” uvádí nutriční terapeutka Věra Boháčová.
Snadno se radí, hůř provádí. Pokud si už dítě na sladké zvyklo a nám se to nelíbí, měli bychom jít cestou postupného omezování – například džusy ředit.
Ani pečlivé čištění zubů před kazem neuchrání
Cukr děti v nápojích vůbec nepotřebují. Tloustnou po něm a kazí se jim zuby. “Povrch zubu tvoří tvrdá vrstva zvaná sklovina, která ho chrání před vnějšími vlivy. U stálého chrupu je sklovina odolnější a v silnější vrstvě. Dětské zuby jsou tedy méně odolné,” vysvětluje dentální hygienistka a máma dvou dětí Barbora Košťálová, která společně s manželem Martinem založila inicitativu Škola bez cukru. Jejich cílem je omezit nadbytečnou konzumaci škodlivých cukru – třeba právě pití slazených nápojů.
A co když dětem pravidelně čistíme zuby? I tak je pití sladkého podle Košťálové problém. “Pokud jsou zuby opravdu čisté, tak se nekazí. Ale jestliže slina nemůže v ústech vyrovnat pH, což se děje do zhruba hodiny po konzumaci, tak ke kazu dojde i přes výbornou hygienu. Jen to bude trvat delší dobu než u špinavých zubů,” přibližuje. Pro nejmenší je tedy nejlepší pít pouze vodu. Sladké pití si dát pouze výjimečně a ideálně jednorázově.
Dětská móda do deště
Dětské oblečení do deště s reflexními materiály a prvky