Právě čtete

My a příchod dětí. Nejen s psycholožkou o tom, jak nebýt jen rodiči, ale zůstat partnery

3860  
Sdílet: 

My a příchod dětí. Nejen s psycholožkou o tom, jak nebýt jen rodiči, ale zůstat partnery

Když jsem před šesti lety čekala našeho syna, myslela jsem si, že představu o rodičovství mám celkem jasnou. Mám tři výrazně mladší sestry a proto jsem sama sebe vnímala jako člověka, co už k péči o děti a podílení se na výchově nějakým způsobem přičichl. Co by mě mohlo překvapit? 

6. 5. 2022 5 min. čtení Jana Duffková
My a příchod dětí. Nejen s psycholožkou o tom, jak nebýt jen rodiči, ale zůstat partnery

No, překvapilo mě toho opravdu hodně a určitě nejsem jediná. Na vlastní dítě totiž člověka nepřipraví ani deset malých sourozenců. Teprve v roli mámy najednou přijde ta plná zodpovědnost, nové radosti i starosti, které se hlavně se spánkovým deficitem v prvních měsících zdály kolikrát mnohem větší, než byly.

Partnerské proměny

Překvapilo mě i to, jak se proměnil náš vztah s manželem. Když se na to zpětně podívám, vlastně jsme sami byli spíš tak trochu bezstarostné děti, než jsme se stali rodiči.

Už v těhotenství jsem začala vnímat, že se na mě kouká trošku jinak – víc se o mě bál a víc o mě pečoval. Automaticky bral i to, že mi bude oporou u porodu, a za to jsem byla vážně vděčná. I když měl pocit, že tam je k ničemu a jen podává vodu, pro mě to bylo nejvíc. Často mi pak opakoval, že to byl ten nejkrásnější zážitek a že si mě teď váží ještě mnohem víc než kdy dřív, protože je neskutečné, co jsem dokázala. A já zase vím, že tento přístup není samozřejmý. Příchod syna nám, dovolím si říct, upevnil vztah, protože jsme najednou jeden v druhém viděli sílu, kterou jsme do té doby nezažili.

jak se mění vztah po narození dětí

I když ne všechny rodiny mají to štěstí, aby vše takhle hezky zapadlo, psycholožka Jana Růžičková ze své praxe potvrzuje: Narozením dítěte se vztah definitivně naplní a životy se nenávratně propletou. Partneři se stávají týmem se stejným zájmem a společnou láskou. Muži často vidí v ženě jakousi Madonu, bohyni matku. Je to psychologický a až archetypální moment, který posouvá vztah, ale i životy jednotlivců do jiné dimenze. V tomhle kontextu se víc naplňují mužské a ženské role. Muž pečuje o svou rodinu, chrání a zabezpečuje. Uvědomuje si svou nezastupitelnou roli a cítí se být mužem víc než kdy dřív. To ho naplňuje a dělá šťastným. O to víc si váží své partnerky a oceňuje její ženskost, péči a lásku. Přichází i moment, kdy býváme méně sobečtí a více velkorysí a tolerantní.

Ale asi všechny vztahy si v období rodičovství procházejí i náročnými chvílemi. My samozřejmě nejsme výjimka. Naučilo nás to ale, že na věcech je potřeba pracovat a v těžkých momentech se vyplácí zatnout zuby, protože z nich vycházíme silnější – nastavuje se nám zrcadlo. Využili jsme i párovou terapii, při které nám terapeut řekl věty, které by podle mě měly slyšet všechny páry:

Kdyby na společné terapie chodily páry už v počátcích vztahu, pravděpodobně by dokázaly předejít většině krizí, protože často vycházejí jen ze špatné komunikace. Většinou ale přicházejí až hasit požár v krizových situacích. Párová terapie nemusí být jen řešením krize. Je to prostor, ve kterém můžete rozvíjet to, v čem už teď jste jako tým silní i přesto, že zrovna není co hasit.

My jsme si touto prací vytrénovali schopnost kvalitněji trávit společný čas, kterého jako rodiče máme k dispozici samozřejmě méně. Zkrátka si ho užívat a ne ho jen žít. A díky tomu jsme zas nejen rodiče, ale hlavně pořád my dva, co jsme tady byli už předtím.

Jak pečovat o vztah, aby po narození dětí dobře fungoval?

Psycholožky Jany Růžičkové jsem se zeptala na tipy, které by párům doporučila. Narozením dítěte kromě všeho hezkého přichází také únava, pocity frustrace a další problémy, které mohou narušit doposud pevný vztah, říká.

muži a příchod dítěte

1. Mluvte o svých potřebách. Oba!

Někdo od partnera potřebuje více pozornosti a péče, jiný zase více prostoru a svobody. Je dobré znát své potřeby, sdělovat je a uskutečňovat je. Partner nemá schopnost telepatie, proto je potřeba si jednou za čas říct, co vás činí ve vztahu šťastným a co méně, co od druhého očekáváte a čeho se vám nedostává.

2. Zařaďte více společného času

Když spolu nebudete trávit čas, za chvíli nebudete vědět, s kým to vlastně žijete. Plánujte společné aktivity, víkendy a dovolené, poznávejte se v různých situacích. Občas se přizpůsobte zájmům druhého. Jednou za čas s ním můžete jít na ryby, když on s vámi vyrazí do divadla. Vzájemně si tak budete obohacovat životy a zažívat společná dobrodružství a zábavu a upevňovat tak náš vztah.

3. Vyčleňte si prostor i pro sebe

Je dobré, aby se každý ve vztahu měl šanci seberealizovat nebo si jen tak s přáteli zašel do kina, zacvičit a podobně. Pokud bude vztah asymetrický, tedy jen jeden bude mít příležitost užívat si volný čas, druhý začne být frustrovaný a protivný. Těsný vztah, kdy partneři tráví čas jen společně, se může brzy také vyčerpat.

4. Sjednoťte styl výchovy

Častým společným jmenovatelem partnerských sporů je výchova dětí. Doporučuji sjednotit vedení dětí a výchovný styl. Pokud jsou vaše představy o výchově naprosto odlišné, najděte nějaký kompromis a vykolíkujte si prostor pro přístup svůj a partnerův, který si budete tolerovat. Je to prevence věčných hádek a zbytečných emocí.

den matek

Co říkají další tátové o vztahu po narození dětí

Martin: Svou ženu mám moc rád a miluji ji. Fakt, že máme dítě, na tom nic nemění. Nejsem typ muže, co by děkoval ženě za to, že je matkou jeho dítěte. Nemůžu proto říct, že by se v mém přístupu k ní něco výrazně změnilo příchodem dcery. Vztah nám především dospěl. Rodičovství jsem si představoval mnohem složitější, než to nakonec je. Podle mě funguje základní pravidlo nechovat se jako blbec a dělat věci nejlépe, jak dovedu. Nejdůležitější ale je, že se nesnažíme vytvářet si role a očekávání a neděláme věci jen proto, že se to tak obecně dělá a očekává. Když jsme šťastní oba, je šťastná celá rodina, a tak jeden druhému necháváme prostor, ačkoliv žijeme společně. K tomu jsme si ale museli postupně dospět.

Jakub: Zažili jsme spoustu momentů nahoru a dolů, ale nemůžu říct, že to náš vztah výrazně posílilo nebo oslabilo. První moje myšlenka po porodu byla obrovská úleva, že se všechno povedlo a oba jsou zdraví. To rychle vystřídala obava, jakým otcem a manželem teď budu. Postupem času se ukázalo, jak neuvěřitelně nám dítě nastavuje zrcadlo. Dokáže ukázat to nejlepší i to nejhorší. A taky to, že se už nikdy nepřestanu bát a snažit. Náš vztah už není jenom o nás. Naše ega musí jít stranou a musíme se snažit být tím nejlepším partnerem a rodičem, jak to jen jde. Souhlasím s Martinem, že dospěl. Hledáme momenty jak sami pro sebe, tak jeden pro druhého. Za chvilku přijde na svět naše druhé dítě, tak to bude ještě složitější. Když se ale poštěstí mít svůj čas, nebo společný bez dětí, je potřeba si ho užít naplno. A hlavně nespoléhat, že ten druhý ví, co řešíme, jak se cítíme, ale prostě to říct. Není čas na žádné hry. Svou ženu miluji a nevážím si jí jen jako mámy, ale hlavně jako osobnosti, která se mnou a našimi dětmi je.

Jemné jarní barvy a střihy

Jemné jarní barvy a střihy

Vyberte si pastelové jarní kousky, ve kterých se budete cítit skvěle.

Do e-shopu
Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články