„Až ti bude 15, půjdeš na brigádu.“ Jak se tohle snadněji říká, než dělá

Taky vzpomínáte, jak jste v létě jako 15letí pubescenti objevovali „dospělý“ svět a střídali jednu brigádu za druhou? Jednou to bylo roznášení letáků, podruhé třeba nafukování balonků na fesťáku… Práce jako každá jiná, nějak placená a hlavně absolutně nedůležitá, i když tenkrát nám to nepřišlo. Zato ty brigády nám chodily samy naproti, pokud teda nemám selektivní paměť a nepamatuju si jen to dobré.

Práce je. Jen to chce čas, trpělivost, známé…

Pozitivně naladěná při vzpomínkách na úspěšné brigádničení během mých středoškolských let jsem se rozhodla pomoci synovi mého partnera.

Právě končí devítku, ale už mu je 16 a je vysoký jako táta, což jsem brala jako plusové body – vysoký kluk vysoko dosáhne, no ne? Začali jsme takovými těmi cool a na první pohled pro puberťáka nenáročnými brigádami, jako je trhání lístků a úklid v kině nebo asistence v Laser game centru. Všude v inzerátech píšou, že to je pro děcka 15+, takže skvělý…

Rada č. 1: Hned na začátku hledání není dobré svého adolescenta nechat nadchnout pro první pěknou práci, která se objeví. Zklamání z toho, že to nevyšlo, sníží motivaci hledat dál.

Na to se hned váže…

Rada č. 2: Dva měsíce před létem je pozdě. Možná narazíte na inzeráty, často ale neaktuální. Anebo je zaměstnavatel natolik vybíravý, že si těžko vezme pod křídla 16letého kluka dosud prací neposkvrněného. Zrovna třeba kina mají domluvené lidi měsíce dopředu a často i ze známosti.

Takže je dobré začít hledat klidně už v zimě – vidíte, máte ještě půl roku čas. Anebo až do prázdnin každý den listovat v Annonci. Určitě najdete něco na pracovních portálech, existují i takové, které se věnují brigádám i pro nezletilé, tam jsme ale nikdy moc úspěšní nebyli. Navíc, i když píšou, že berou lidi od 15, často chtějí starší pracanty s nějakými zkušenostmi, kteří si z toho nechtějí udělat jen měsíční šolich, ale budou pak u nich pokračovat i na podzim.

Rada č. 3: Mladý uchazeč by v motivačním dopise, e-mailu nebo na pohovoru neměl nikdy přiznat, že si chce jen na pár týdnů čuchnout k práci. Prostě tohle zaměstnání je výzva, vždycky si to přál dělat, a pokud by to vyšlo, rád by se jednou v rámci kina od vysávání popcornu posunul dál k jeho přípravě.

Samozřejmě nejlepší scénář je, když nemusíte vůbec koukat do inzerce a domluvíte se s nějakým známým, který v létě potřebuje pomoc s tříděním šanonů, vozením malty na stavbě nebo přelíváním barev někde v tiskárně. Zkrátka s drobnou prací, u které dopředu víte, co to obnáší, můžete informovat známého, čím vaše dítko disponuje a čím naopak ne, takže nemusí na straně zaměstnavatele dojít ke zklamání. Nejdůležitější ale je, že se snadněji domlouvají podmínky i délka brigády a novopečený pracant má ve své první práci někoho, koho aspoň trošku zná a může se na něj případně obrátit.

Co se ještě hodí vědět o pravidlech brigád pro náctileté

Pracovní smlouvu a dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti je u nás v Česku legální podepsat až po dosažení 15. roku věku, a to se souhlasem zákonného zástupce.

Ale pozor, nastoupit do práce váš teenager může až po ukončení povinné školní docházky. My jsme tedy sice měli ještě o rok staršího uchazeče o práci, ale dokud nepřijde domů s vysvědčením z devítky, může maximálně umývat nádobí u nás doma.

Stejně tak je důležité počítat s tím, že nezletilí nesmí vykonávat práci přesčas. Jejich pracovní doba by neměla přesáhnout 8 hodin denně, týdně si můžou napracovat maximálně 40 hodin. Nehrozí tak, že by vašeho potomka někdo sedřel z kůže. A pokud by k tomu spělo, zamávejte před zaměstnavatelem dohodou nebo tímhle článkem.

A v neposlední řadě je při odpovídání na inzerát dobré vědět, že na práci u pokladny si počkají do osmnácti. Zaměstnavatel totiž nemá právo po nezletilých brigádnících vyžadovat hmotnou zodpovědnost. Pokud váš adolescent pošilhává po práci v obchodě, může doplňovat zboží, ale na jeho markování si ještě chvíli počká.

Brigáda prospěje teenagerovi i rodičům

Pokud ho tedy na celé léto nezaměstnáte domácími pracemi u vás doma.

Psycholožka Jana Růžičková, která se denně setkává s žáky a studenty v pedagogicko-psychologické poradně má s brigádničením u svých šestnáctiletých klientů dobré zkušenosti: „Pokud  dívka nebo chlapec chodí na brigády během školních let, je to cenná zkušenost, která formuje osobnost člověka a ovlivňuje další faktory osobního a profesního rozvoje.“

Co podle psycholožky brigády učí naše děti?

1. Vztah k povinnostem a spolehlivost: Do práce musí přijít ve smluvený čas, musí splnit zadaný úkol, dodržovat hygienické předpisy a řídit se pravidly dané firmy nebo organizace. Někdy to bývá drsnější zkušenost pro některé opečovávané teenagery, kteří se k práci dosud neuměli postavit, o to cennější to pak ale bude pro celou rodinu. Nicméně je lepší to zažít dříve než později v už „dospělém“ zaměstnání.

2. Vztah k financím: Velmi brzy si teenageři uvědomí, kolik energie stojí vydělat určitý obnos peněz a poté i víc přemýšlí nad tím, jak s nimi naloží. Bytostně si uvědomí jejich hodnotu, aniž bychom jim to jako rodiče stále vtloukali do hlavy.

3. Sociální dovednosti: Najednou se naplno ocitají ve světě dospělých a jsou nuceni komunikovat, prezentovat se, prosazovat se v ne vždy vstřícném prostředí. Často se musí naučit komunikovat se zákazníky, vyjednat si určité podmínky a umět odprezentovat svou práci.

4. Vhled do světa práce: A co především, teenageři začnou více vnímat, jaké existují pracovní profese, co která práce obnáší a podobně. Uvědomí si, jak to chodí například ve službách, v obchodě, gastronomii nebo v kanceláři. Tahle představa pak lépe formuje, co by v životě chtěli dělat a v jakém prostředí se cítí nejlépe.

Jak ale problematiku brigád uchopit u mladšího dítěte?

Rozhodně to nevyřešíme tím, že zaplatíme svému dítěti za umytí auta nebo úklid domácnosti.

Tyhle aktivity totiž nedělá jen pro nás, ale především pro sebe, protože je přece součástí domácnosti a našeho rodinného týmu. Zvykne si na to, že mezi blízkými se musí za všechno platit, což není úplně ideální přístup k životu. Pokud je ale náš teenager akční a po dohodě se sousedy jim dojede v sobotu ráno pro rohlíky nebo jim umyje auto, může se to jako brigáda považovat. Pro ty starší je pak k dispozici nabídka firem a různých organizací.

Samozřejmě, že každé dítě je individuální, některé se zabejčí a nebude si chtít kazit léto robotou, jiné potřebuje pošťouchnout a navést… A některé si brigádu chtějí najít samy, protože mají nějakou motivaci, ať finanční (na nové kolo), nebo profesní. Já jsem se vždycky chtěla stát hudebním promotérem nebo pořadatelem festivalů, takže jsem na akcích sbírala odpadky a nafukovala už zmiňované balonky.

Dneska nejsem promotér, nedělám fesťáky, ale mám na to boží vzpomínky, pracovala jsem venku na čerstvém vzduchu a viděla koncerty zadarmo, pokud mě zrovna neposlali měnit odpadkové koše na druhý konec areálu. A o tom to je – o zážitcích, které prvním brigádám nikdo neodpáře a vám zůstanou napořád (na rozdíl od první výplaty).