Nutno říct, že pracuji v marketingu, kde se zaměstnanci a trendy často mění s ročním obdobím. Nebo aspoň takový máte pocit, když pozorujete z dálky skrz displej telefonu firemní Instagramy, zatímco na vás visí hrozen dětí a vaše mozková kapacita stačí tak na stavbu osmdesátého autíčka z lega nebo konverzaci o Krtkovi a Pandě.
Pro mě osobně je možnost práci a děti kombinovat důležitá. Zhruba po roce mi začne chybět pracovní prostředí, mentální výzvy a třeba i možnost hluboce se ponořit do jedné jediné činnosti. Zkusila jsem různé střihy, od drobné práce jednou za 14 dní přes práci o víkendech a po večerech až jsem došla do současnosti: s manželem máme práci i děti cirka napůl. Tři dny pracuje on, dva dny já. S dětmi nás to baví a z různých důvodů zatím moc nevyužíváme hlídání jako školky, jesle nebo prarodiče. Bylo pro nás tedy důležité najít model, ve kterém budeme spokojeni všichni čtyři.
Šok č. 1: v práci se nic moc nezměnilo
Největší nervy byly první měsíc. Než se podařilo vychytat spokojenost dvou batolat a pevnou představu, co vlastně můžu zaměstnavateli nabídnout, byla to fuška. V práci všechno znělo nově – a reálně tam je i spousta nových lidí, které pořád neznám.
Ale víte co? Je to fuk. Věřím, že je jedno, jestli jste květinářka, dělnice nebo sklářka. I vaše práce bude dost pravděpodobně jako jízda na kole – i když je to kolo třeba pěkně zaprášené a možná i jiné, než bylo zvykem… prostě sednete a jedete. A za chvilku jste možná pěkně překvapená, co všechno ujedete lépe, rychleji a jistěji než kdy předtím.
Milá ženo…
…pokud tedy náhodou taky váháš, jestli už je ten správný čas. Pokud v tobě hlodá červíček pochybností, jestli zítra přece jen nenapsat do práce a říct si o pár hodin týdně. Nebo jestli ti už chybí jen malé popostrčení k tomu, aby sis řekla o víc peněz, lepší pozici nebo stejně pěknou kancelář, jako má někdo z kolegů… Dovol, abych ti připomněla tvé superschopnosti:
FLEXIBILITA:
Prostředí a nálady, které se mění každou vteřinu a je třeba se jim přizpůsobit? Tak tohle na rodičovské trénujeme nonstop. Pro nás je už normálka, že je třeba se snad každý den něco nového naučit. Vyjmenovat 30 dinosaurů? Uplést čtyři francouzské copy dvěma rukama? Rychle zjistit, čím se živí pavouci, než někdo začne zoufale křičet!? Umíme! Proč bychom nezvládly i požadavky dospělých lidí s dovyvinutou amygdalou?
SCHOPNOST NAJÍT KOMPROMIS:
Tady excelují převážně vícečetní rodiče. Kdo ví, jaké je hledat řešení pro smečku hýkajících opičáků, z nichž každý chce utíkat jiným směrem, jíst něco jiného nebo naopak všichni chtějí tutéž barvu figurek v Člověče, nezlob se… ten si může být jistý, že bude skvěle fungovat jako otevřený a trpělivý lídr nebo skvělý týmový hráč!
SCHOPNOST VYMYSLET KREATIVNÍ ŘEŠENÍ:
Jedno dítě ztratilo botu. Druhé má pročůrané kalhoty. Třetí se v půlce výletu rozhodlo, že nesnáší barvu svých rukavic. V batohu máš jen plenu, mandarinku a bagr: 3, 2, 1, vyřeš to! Kolikrát jsi něco takového zažila? V práci se 100% ukáže, že to k něčemu bylo.
SCHOPNOST BÝT NA TŘECH MÍSTECH ZÁROVEŇ:
Překryv v kalendáři? Máma nastartuje turbomotory & turbomozek a vyřeší to asi za desetinu času průměrného bezdětného člověka.
MULTITASKING:
Vzpomínáš, jak často nadáváš na svou roztěkanost? Průměrný člověk pečující o děti při cestě bytem od pračky do kuchyně zvládne pouklízet prádlo, zamést drobky v chodbě, posbírat rozsypané voskovky na zemi před koupelnou a vyčistit si zuby. Je na světě někdo jiný než rodič, kdo má takovou průpravu ke zvládání více úkolů najednou!?
EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ ČASU:
Máma rozhodně zná hodnotu každé své minuty. Nemá čas na prázdné plky a prožvaněné schůzky. Všichni moderní zaměstnavatelé a obzvláště zaměstnavatelky tedy už jistě vědí, že pokud chtějí dovést lidi na schůzce svižně k jádru pudla, mají povolat jedince, který byl pár let doma s dětmi.
VÝKON:
Dejte nám kafe a tichou místnost a zjistíte, co všechno se dá zvládnout za dvě hodiny.
Jen pozor, ať zase nespadne klec
Všechno to odhodlání a snaha dokázat sobě i okolí, že na to pořád mám, nás ale taky může zavést do nového typu vězení.
V zemi, kde na ženách nehledě na ekonomické postavení partnerů často stále leží většina domácích prací a třeba i starost o rodinné záležitosti (kdo u vás doma myslí na to, kdy je potřeba zavolat babičce k narozeninám nebo nakoupit novou výbavu dětem na zimu?), se může lehce stát, že se v kolotoči práce–děti–vztah–domácnost ztratíme. Je proto tedy dobré se umět i na tom obřím roztočeném řetízkáči občas zastavit a zodpovědět si: jsem takhle šťastná? A nebát se případně udělat změnu. Ať už bude jakákoliv.
Sladké letní noci
Noční i spodní prádlo v nejkrásnějších modrých tónech
