Zrak je jeden z nejdůležitějších smyslů, který nelze plně nahradit. Vyvíjí se už v děloze, ke konci druhého měsíce těhotenství, v šestém měsíci získají oči modrou barvu a v sedmém se poprvé otevřou. Zhruba do půl roku života vidí miminko 5 % toho, co dospělí, ostří maximálně do vzdálenosti 25 cm a rozlišuje jen tmavý a světlý odstín.
První roky po narození se zrak vyvíjí a jakákoliv komplikace či zanedbání léčby ho může natrvalo poškodit. „Pokud rodiče vědí o výskytu jakýchkoliv očních vad v rodině nebo mají pochybnosti o správném vidění svého dítěte, měli by neprodleně navštívit dětského očního lékaře, který zrak vyšetří,“ důrazně doporučuje MUDr. Petra Teplanová, lékařka Dětského očního centra Kukátko. „Pravidelné oční prohlídky jsou často jedinou možností, jak oční vadu zjistit, je proto vhodné prohlídku absolvovat i v případě, že žádné příznaky oční vady u dítěte nepozorujete,“ dodává. Vyšetření zraku není příjemné, ale od citlivého a zkušeného lékaře může proběhnout bez traumatu i slz.
Zdroj: Flickr.com
Oční pověry
Taky jste v dětství slýchali, že koukáním zblízka na televizi nebo čtením pod dekou si zkazíte oči? Můžete si oddychnout, takhle si oči nezkazíte, jen si namáháte oční nerv.
„Očním vadám nelze předejít, protože jsou vrozené nebo dědičné. Například v rodinách, kde je dalekozraký jeden z rodičů, postihuje dalekozrakost 20–40 % dětí, u obou dalekozrakých rodičů stoupá riziko na 40–60 % dětí. Jejich důsledky lze napravit nebo alespoň mírnit včasnou diagnostikou a včasným zahájením léčby.
I u zraku však platí, že čím více podnětů, tím lépe – dítě by mělo střídat práci na blízko s hrou venku a měnit tak pohledové vzdálenosti,“ vysvětluje MUDr. Petra Teplanová. Hrajte si se svým dítětem, pozorujte, jak odhaduje vzdálenost, zda se natáčí správným směrem, dosáhne na hračku, dívá se po předmětech, jestli nemhouří oči, jedno nepřivírá či úplně nezavírá nebo se k nabízené hračce nenatáčí druhou stranou, nenaklání příliš hlavičku apod.
Jak poznáme, že dítě špatně vidí?
„Na oční vadu může upozornit i to, že dítě sedí velmi blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků a jakákoli práce nablízko. Například krátkozrakost a dalekozrakost se projevuje tím, že dítě mhouří oči, je soustředěné, anebo naopak velmi rychle unavené,“ vysvětluje MUDr. Petra Teplanová. Pozor také na šilhání, při kterém se každé oko natáčí jiným směrem. Může to vypadat sice srandovně, ale bývá to spojeno s tupozrakostí. Včasnou a správnou léčbou se tohoto problému lze zbavit a vidět svět normálně.
Zdroj: Flickr.com
Pravidelné kontroly
Stejně jako chodíte na preventivní prohlídky k zubaři nebo na pravidelné prohlídky k pediatrovi, vezměte děti i na preventivní kontrolu zraku.
První vyšetření absolvuje už v porodnici, pak by se mělo opakovat ve třetím a šestém měsíci, v roce, roce a půl a dále ve třech, pěti a sedmi letech. A pokud se neobjeví žádné potíže, stačí jednou ročně. „V případě podezření na oční vadu nebo sklony k šilhání doporučujeme návštěvu očního specialisty jednou za půl roku. Jakmile je u dítěte dioptrická vada, šilhání, případně tupozrakost objevena, nejčastěji probíhá návštěva očního lékaře jednou za 3 měsíce nebo dle jeho doporučení,“ popisuje MUDr. Petra Teplanová.
Vývoj zraku končí mezi šestým a osmým rokem, případné neléčené vady již nelze napravit a hrozí trvalé poškození zraku. „Pozdě zachycená oční vada může způsobit tupozrakost, kvůli níž mozek vyřadí oko z činnosti. Vidění tohoto oka je trvale rozmazané, u nejhorších stádií lze stav přirovnat ke slepotě. Tupozrakost je tak vada, která správnou péčí nevznikne,“ varuje MUDr. Petra Teplanová.
S laserem nepočítejte
Zatímco u dospělých oční vady nemusíte vůbec odhalit, protože je korigují kontaktními čočkami nebo laserovou operací, děti se zpravidla nošení brýlí nevyhnou.
Oči se totiž stejně jako ostatní části těla vyvíjejí s věkem, a proto se až téměř do dospělosti mohou měnit dioptrie. Z tohoto důvodu se u dětských pacientů nepoužívá laserová korekce, protože nelze odhadnout, jak se oko bude měnit.
K operacím dochází spíše výjimečně a z důvodu zmírnění rozdílu dioptrií mezi oběma očima, aby dítě mohlo nosit brýle a naučilo se v mozku skládat obraz viděného do správného tvaru a proporcí. Pokud u vašeho dítěte lékař nějakou vadu objeví, nejspíš odejdete s předpisem na brýle. V některých případech se používá i okluze – zakrývání jednoho oka. „Doba nošení brýlí vždy závisí na druhu a stupni vady, může však být i celoživotní. U některých dětí jsou vedle brýlí a okluze nutná také tzv. ortoptická a pleoptická cvičení za účelem nácviku tzv. binokulárního vidění, tedy spojování obrazu z obou očí,“ dodává MUDr. Petra Teplanová.
Zdroj: Flickr.com
Krásné brejličky
Aby léčba fungovala, musí dítě nosit brýle tak, jak mu doporučí lékař. Nechte ho proto vybrat takové, jaké se mu líbí.
Nikdy se dítěti za brýle nesmějte, nikdy nedělejte na toto téma hloupé vtipy a nikdy nevtipkujte ani o jiných dospělých či dětech s brýlemi. Děti všechno vnímají a mohou se kvůli brýlím trápit, stydět se za ně, úmyslně je ztrácet nebo se stranit kolektivu. Brýle kupujte v optice, kde s dětskými brýlemi mají zkušenosti a umí upravit obruby i skla na míru dětské hlavičce. Ty pro nejmenší mívají šňůrku, gumičku nebo posuvná ramínka, aby pevně držely za ušima.
„Nejdůležitějším hlediskem by měla být bezpečnost, proto se do dětských brýlí zásadně používají plastové čočky. Zároveň je zbytečné volit nejdražší variantu skel, tedy brýlových čoček, protože u dětí se zejména zpočátku nošení brýlí dioptrie upravují po 3 až 6 měsících. To znamená, že minimálně každý půlrok budete muset dítěti pořídit nové brýlové čočky. U dětí, které potřebují brýle k trvalé léčbě, vždy počítejte s pořízením dvojích brýlí – i výpadek v nošení v řádu týdnů může být při léčbě vyšších stupňů oční vady problém,“ uzavírá MUDr. Petra Teplanová. Nehledě na to, jak nepříjemně se bude dítě cítit, když dobře neuvidí.
