Dětské kresby vám možná připadají jako barevné čmáranice, ale když se zeptáte, dozvíte se vždycky nějaký příběh. Když jsem kdysi přišla pro dceru do školky, měla na nástěnce obrázek – postavu a ta měla na hlavě něco, co nápadně připomínalo klubko drátu. Zeptala jsem se, co to je, a dodnes si pamatuji odpověď: „To jsi ty.“ „A co to mám na hlavě?“ „Přece mozek!“
Pastelky do ručky! Začít můžete už od jednoho roku
Nejmenším dětem můžete dát do ruky šestihrannou kuličku, která má v každém rohu jednu voskovku a je dost velká, aby ji batole udrželo. Na první výtvory nebudete vůbec čekat dlouho! Samozřejmě to budou náhodné čáry, ale budou barevné, a to děti baví.
Správný úchop budete trénovat později, v prvních letech jde o to, aby děti kreslení hlavně bavilo a dál ho rozvíjely. Pro jejich fantazii, tvořivost, barevné cítění, sebevyjádření i pozdější psaní je totiž kreslení nenahraditelné.
Od kuličky můžete pokračovat k pastelkám a voskovkám, pro malé děti spíše silnějším, aby se jim dobře držely. Skvělý vztah ke kreslení pomohou vybudovat i tzv. prstové barvy, kterými mohou tvořit i poměrně malé děti. Jenom už musí chápat, že si nemohou barevné prsty strkat do pusy.
Pokud děti kreslit nechtějí, nenuťte je
Každé nucení věc jenom zprotiví, a kreslení není výjimka. Jako u všech činností i zde je důležité opakovaně nabízet kreslení jako zajímavou činnost, chválit, podporovat a také se se zájmem zúčastnit. Když dítě vidí, že vás to baví, také se většinou s chutí zapojí. Nechte je vyjádřit se svobodně.
Stejně tak děti milují, když jim podle jejich přání nakreslíte jednoduché náměty – sluníčko, kytku, strom, auto, loďku… Nebojte se, i pokud si myslíte, že vám to nejde, děti budou z vašeho kreslení nadšené.
„Teto, nakreslíš mi poníka?“ aneb Co dělat, když máte nakreslit něco, co vážně neumíte
Nejdřív jsem se opotila až na zádech, ale řešení je vlastně úplně jednoduché. Dětem to neříkejte :-) Poníka, žirafu, motorku a další šílenosti jsem si prostě našla na internetu (hledejte anglicky „pony illustration“ apod.; název objektu si můžete přeložit v online překladači) a obšlehla. Do soutěže kreslířů bych s tím nešla, ale holčička byla nadšená. A postupným obkreslováním „mého“ výtvoru se i ona naučila, jak zhruba poníka nakreslit.
Podobnou službu mohou odvést knihy o kreslení, oblíbené obrázkové knížky nebo klidně třeba omalovánky.
– Marie Háková, redaktorka Tchibo Blogu
Důležité je naučit děti kreslit na papír, ne na zeď
Chce to trpělivost a důslednost. Již od malinka děti učíme, že se kreslí vždy jen u stolu, na papír, pod papírem je ochranná podložka, stačí i rozložené noviny.
Pokud začneme s dětmi kreslit brzy, uplyne docela dlouhý čas, než začnou kreslit samostatně. Tak máte čas, aby si zvykly, že se vždycky kreslí u stolu a s podložkou, případně na zemi na roli balicího papíru.
Abyste se vyhnuli umění tam, kde být nemá, doporučuji:
- Čím menší dítě, tím větší papír. Malé děti ještě nekreslí přesně a nechtěně přetahují.
- Nezapomínejte na podložku. V papírnictvích prodávají podložku formátu A3, ale poslouží i noviny.
- Dokud dítě nechápe, na čem je kreslení v pořádku a na čem ne (nábytek, zeď atd.), je lepší preventivně pastelky, fixy a třeba i propisky uložit tam, kam nedosáhne.
- Dítě by se vždy mělo účastnit i úklidu po kreslení. U něj se můžete nenásilně bavit o tom, kde se kreslí a kde ne.
Pokud se přece jen stane nehoda a máte barevný výtvor na zdi místo na čtvrtce, zamyslete se nad tím, jestli dítě nebylo příliš dlouhou dobu bez dozoru. Jestliže rodič netuší, co malé dítě delší dobu dělá, je pak trochu nefér se na něj zlobit.
Jak odstranit následky kreslení?
Pokud už je pozdě bycha honit, Andrea pro vás našla tipy, jak následky uměleckých výbojů vašich dětí aspoň odstranit ze zdí a nábytku.
Raději vždy nejprve zvolené čistidlo vyzkoušejte na méně viditelné části nábytku, ať máte jistotu, že neudělá více škody než užitku.
Jak na pastelky
Guma stáhne pastelky ze zdi, ale třeba i z lakované dřevotřísky. Na gumu ale příliš netlačte, stačí po malůvce pouze lehce přejíždět. Nemáte-li gumu zrovna doma dá se nahradit „kuličkou“ z měkké části chleba. Na barevné čáry na dřevěném nábytku překvapivě velmi dobře funguje majonéza nebo olej, který nanesete na hadřík a skvrnu vyčistíte.
Doporučujeme: Speciální čisticí gumy (2 ks), e-shop Tchibo
Jak na fixy a lihovky
Na čmáranec od lihovky na dřevěném i plastovém nábytku ve většině případů pomůže zubní pasta a starší zubní kartáček. Po vyčištění povrch pořádně otřete vlhkým hadříkem. Vyzkoušet můžete i přípravky na bázi alkoholu. Pokud se lihovka dostanete na koženou sedačku, nezoufejte a vydejte se do obchodu pro lak na vlasy – nestříkejte ho však přímo na kůži ale na hadřík a několikrát skvrnu potřete.
Z čalouněného nábytku lihovku vyčistíte odlakovačem na nehty.
Jak na propisky
Propisky z nábytku vás zbaví obyčejný lak na vlasy, který nastříkáte na hadřík a flek jím potřete. Osvědčený je také líh.
Doporučujeme: Univerzální čisticí hadříky (3 ks), e-shop Tchibo
Jak na vodovky
Vodovky z čalouněného nábytku odstraníte smícháním sypkého prášku na bílé prádlo s pár lžícemi teplé vody. Následně skvrnu vyčistěte houbičkou. Tato směs dobře funguje i na koberce, a to i ty barevné. Na zaschlé skvrny od vodovek pak zkuste benzín.
Doporučujeme: Podložka na malování a ruční práce, e-shop Tchibo
Jak na tempery
Čerstvé tempery ze dřeva dostanete pomocí horké mýdlové vody. Na zaschlé skvrny použijte alkohol. Podobný postup zachrání i váš gauč – na čerstvou skvrnu opět platí mýdlová voda, skvěle funguje třeba i žlučové mýdlo. Pokud by skvrna i tak zůstala, zkuste acetonový odlakovač na nehty.
Jak na voskovky
Voskovky se obecně nemají rády s lihem a na jejich odstranění z nábytku by vám měl stačit i kuchyňský ocet. Na pevný nábytek můžete vyzkoušet také trik s fénem – lehce jím flek zahřejete a rozteklou voskovku pak setřete suchým papírem.
Ať je i při malování pořádek
Zástěrku (velikost pro děti 3–6 let) i podložku máme zatím skladem. A rádi vám je přivezeme, kam budete potřebovat. :-) Doprava je zdarma.
