Právě čtete

Když maminka či tatínek nemluví česky aneb děti z bilingvních rodin

2749  
Sdílet: 

Když maminka či tatínek nemluví česky aneb děti z bilingvních rodin

V České republice neustále narůstá počet smíšených párů, jistě i vy znáte ve svém okolí hned několik rodin, kde rodiče nemluví stejným jazykem. Pokud jsou partneři bezdětní, nebývá to problém, buď jeden z nich umí jazyk toho druhého, nebo se shodnou na třetím dorozumívacím jazyce. Celá situace se poněkud komplikuje, když se jim narodí děti. Jak na ně mluvit? Jak je začlenit do české školky a školy? Má bilingvní výchova nějaká úskalí?

21. 9. 2017 6 min. čtení Kamila Šemberová
Když maminka či tatínek nemluví česky aneb děti z bilingvních rodin

Dvojjazyčnost se většinou týká párů z různých zemí nebo rodin žijících v zahraničí. Někdy však může nastat i varianta, že každý z rodičů mluví jiným jazykem a žijí ve třetí zemi, kde děti chodí do školky či do školy, pak mluvíme o tzv. trilingvismu. Děti se rodí se schopností naučit se jakémukoliv jazyku. Vícejazyčnost je přirozeným potenciálem každého člověka, záleží jen na tom, v jakých podmínkách vyrůstá. U afrických kmenů či v některých zemích Asie je běžné, že děti mluví od útlého dětství až třemi jazyky a nikoho to nepřekvapuje.

6108526728_246d06dcaf_o
Zdroj: Flickr.com

Bilingvismus i trilingvismus

V minulém století se mělo za to, že vystavení dětí více jazykům vede k jejich pomatení a k pomalejšímu učení. Dnes se již ví, že pravda není ani to, že by dvojjazyčné děti začínaly mluvit později. Je tomu spíše naopak, tyto děti se rozvíjejí rychleji, bývají kreativnější, otevřenější a snadněji si osvojují další cizí jazyky.

Jakou metodu zvolit?

Existuje několik přístupů, vždy je však nutné zvolenou metodu důsledně dodržovat, aby se dítě naučilo jazyky od sebe oddělovat a cítilo se komfortně. Nejznámější a nejvíce doporučovanou metodou je varianta jeden jazyk, jeden rodič. Tento systém má tu výhodu, že každý z rodičů mluví na dítě svým rodným jazykem, čili bez chyb. Dítě totiž nedokáže rozlišit korektní řeč a chyby, přejímá řeč od rodiče jako celek.

Každopádně je tento přístup asi nejpřirozenější a u malých dětí nejčastější. Vždyť jak by se člověk mohl mazlit s dítětem v jiném než rodném jazyce. Úskalím této metody může být fakt, že matka většinou tráví s dítětem mnohem více času a také s ním dle výzkumů mnohem více mluví, jazyku matky je tím pádem dítě vystaveno mnohonásobně více než jazyku otce, oba jazyky tedy nejsou stejně frekventované. Později lze přidat variantu používání jazyka podle situace – např. doma cizím jazykem, venku česky atd. Situace se také proměňuje s příchodem dětí do školy a do školky, při stěhování, delší návštěvě příbuzných atd.

15069880421_5644db1697_o
Zdroj: Flickr.com

Oba jazyky stejně důležité?

Nepředstavujte si, že dítě začne mluvit plynule oběma jazyky a bude mezi nimi volně přecházet a překládat z jednoho do druhého. Většina dětí opakuje slova v obou jazycích a ve větě použije to, které je napadne dřív. Takže zpočátku je to spíš taková „hatmatilka“. Není třeba se znepokojovat. Dítě považuje jeden jazyk za hlavní (viz výše – většinou ten, jímž s ním mluví maminka, protože je to jazyk, který slyší většinu dne). Naprostá většina bilingvních dětí jazyky ve školním věku už nemíchá, ví, který je který, a používá je správně.

Bilingvní děti mívají v každém z jazyků menší slovní zásobu než stejně staré děti monolingvní, ale v celkovém součtu je jejich slovní zásoba větší. To, který jazyk považují za hlavní, se během života mění podle toho, kolik času jsou kterému jazyku vystaveni. Aby se jazyk udržel, mělo by mu být dítě vystaveno třetinu času během dne. Pokud je tedy celý den v české školce, čeština začne postupně převažovat, je potřeba se více zaměřit na druhý jazyk, aby o něj dítě postupem času nepřišlo.

Každé dítě je jiné

Samozřejmě platí to, co vždycky. Každé dítě je osobnost s určitými silnými a slabšími stránkami. Vychováváme-li v bilingvní rodině více dětí, vidíme, že každé z nich k této problematice přistupuje svým specifickým způsobem, byť se jim snažíme zajistit stejné podmínky. Při výchově dítěte bychom si vždy měli uvědomovat, že nejdůležitější je psychický a emoční vývoj dítěte. Dítě přijme v podstatě cokoliv, jen musí vědět, proč se věci dějí.

Pokud rodiče chvíli mluví jedním jazykem a chvíli druhým, dítě tím velmi matou a může to být pro něj velmi stresující. Velmi důležitý je také empatický přístup školy; děti z bilingvních rodin většinou velmi brzy své monolingvní vrstevníky doženou, jen je potřeba jim pomoci, podpořit je a dát jim trochu času navíc. Přílišným tlakem na výkon jsou tyto děti zbytečně stresovány.

97499962_5ed317e94b_o
Zdroj: Flickr.com

Kdy začít? Hned!

Občas mají rodiče pocit, že dítě nechtějí druhým jazykem zatěžovat, že počkají, až mu budou čtyři či pět let, že pak bude na výuku druhého jazyka připravenější. Psychologové tento přístup nedoporučují z několika důvodů – jeden z rodičů pravděpodobně nemluví svým nemateřským jazykem bez chyb, dítě si tedy osvojí špatnou výslovnost a chybnou gramatiku. Později nebude chápat, proč je najednou třeba přejít na druhý jazyk. Rodiče mezi sebou stejně pravděpodobně mluví pro ně cizím jazykem, což může být pro malé dítě dost matoucí. Ve vyšším věku už bude mít upevněný jeden mateřský jazyk a jen obtížně dosáhne ve druhém jazyce stejné úrovně.

Naopak s dvojjazyčnou výchovou se má začít ihned po narození, dítě rozeznává hlasy a zvuky dokonce už v prenatálním věku. Rozvoj řeči tedy nezačíná prvním slůvkem, jak by se mohlo z laického pohledu zdát, ale od narození dítěte probíhá tzv. fáze receptivního vstřebávání jazyka, která je pro jazykový vývoj každého člověka velmi důležitá.

Bilingvní dítě českých rodičů?

Opravdu bilingvní ne, samozřejmě, že když se budete od útlého věku dítěte věnovat výuce cizího jazyka, naučí se jej, ale vždy bude jeho mateřským jazykem čeština. Pokud totiž nebude rodilý mluvčí s dítětem denně několik hodin, nelze očekávat, že se mu cizí jazyk dostane pod kůži. Na druhou stranu, čím dřív se s vystavením druhému jazyku začne, tím lépe.

16076267243_74440572ed_o
Zdroj: Flickr.com

Co dělat, chceme-li vychovat jazykově vybavené dítě?

Dá se na tom pracovat již od útlého věku. Pouštějte mu pohádky, básničky, písničky, vystavujte jej působení cizího jazyka. Ideální je najít mu kamarády ve stejném věku, kteří mluví požadovaným jazykem. Děti se domluví v podstatě hned. Můžete také najít chůvu – rodilou mluvčí, která bude na dítě mluvit. Nebo ho dát do cizojazyčné školky či školy. Nečekejte zázraky, dítě nebude bilingvní, ale bude mít velmi dobrý základ pro pozdější učení se cizím jazykům. Bude-li cizímu jazyku vystaveno často, jeho přirozená zvídavost jej bude velmi motivovat, což je jeden z hlavních faktorů úspěchu.

Takhle ne!

Psychologové varují před používáním cizího jazyka nerodilými mluvčími jen za účelem naučení se. Jsou známy případy, kdy to dětem způsobilo trauma, které mělo dalekosáhlé důsledky. Děti nechápaly, proč tatínek či maminka se všemi mluví česky, ale s nimi jenom anglicky či německy, a odnesly si šrámy na duši až do dospělosti.

Je každé dítě v bilingvní rodině přirozeně bilingvní? Není…

Záleží na mnoha faktorech, zda rodiče vědomě vedou bilingvní výchovu (většinou metoda jeden rodič jeden jazyk), zda jazyk rodičů má v dané zemi prestiž (rodiče se jím nestydí mluvit na veřejnosti, naopak vychovávají své děti v rámci své původní kultury) aj. Situace se během vývoje dítěte proměňuje, pokud vnímáme, že znalost jednoho z jazyků slábne, měli bychom ji podpořit (nejrůznějšími aktivitami v daném jazyce, návštěvou země, kamarády, pobytem u příbuzných atd.).

I slovenština je cizí jazyk

Pro smíšená česko-slovenská manželství platí stejné zásady jako pro jakákoliv jiná smíšená manželství. Rodiče by měli na dítě mluvit každý svým mateřským jazykem, nemíchat je. Také by měli být trpěliví při nástupu do školy, kdy se např. po delším pobytu u prarodičů může kvůli podobnosti obou jazyků dětem plést slovní zásoba či gramatická pravidla. Vše se většinou s určitou dopomocí bez problémů ustálí.

Kdy přidat další cizí jazyk?

Tady neexistují žádná omezení, bilingvní děti se mohou další jazyk učit stejně jako děti monolingvní, klidně již od první třídy, pokud to škola nabízí. Podle výzkumů se většinou učí další jazyk snáz.

24488743 - elementary pupils in geography class with teacher
Zdroj: Flickr.com

Čtěte také

Jak vybrat sportovní kroužek pro děti
Jak vybrat sportovní kroužek pro děti3226
Jednoduchý penál, který zvládnou vyrobit i děti
Jednoduchý penál, který zvládnou vyrobit…7213
Hit sezóny: Pomazánky do školy
Hit sezóny: Pomazánky do školy34420
Další články