Kašel je obranný, životně důležitý reflex, který je naší vůlí jen málo ovlivnitelný. Zabraňuje tomu, aby došlo k ucpání dýchacích cest, podílí se na odstraňování nečistot i hlenu a tím na jejich čištění. Pokud dojde k podráždění receptorů ve stěně dýchacích cest, je vyslán signál do prodloužené míchy a odtud zpět přichází „rozkaz“ pro naše dýchací svaly, aby došlo k zakašlání a tím i vypuzení toho, co do nich nepatří.
A co kýchání? To je také reflexní děj, ale je vyvolán podrážděním sliznice v nose. Prudkým výdechem se pak naše tělo snaží „vykýchnout“ to, co mu v nose vadí.
Kašel i kýchání jdou ruku v ruce při běžných infekcích, je tedy potřeba je nějak tlumit nebo ovlivňovat?
Při virové nebo bakteriální infekci je na sliznicích dýchacích cest zánět, tvoří se ve zvýšené míře hlen a to vše vede k tomu, že receptory vyvolávající kašel jsou drážděny víc než obvykle. Někdy už kašleme jenom proto, že si samotným kašlem dráždíme sliznice víc a víc a dostáváme se do bludného kruhu.
I samotné patogeny rády využívají kašel a kýchání jako takový rychlovlak, kapénkami se potom šíří do okolí, což vede k nákaze dalších jedinců.
Pro pacienty může být kašel vysilující, unavující. Může je budit ze spaní, děti někdy při kašli i zvrací. Naším cílem tedy není tento obranný reflex zcela potlačit, ale ulevit dítěti (i dospělému, samozřejmě) od únavného, vyčerpávajícího kašle.
Infekce horních i dolních cest dýchacích jsou nejčastěji virového původu, takže na ně nefungují antibiotika a je nerozumné je předepisovat nebo po lékaři žádat. Pouze v případě, že se jedná o bakteriální zánět (což nám napoví nejen anamnéza a klinický průběh, ale také například hladina C-reaktivního proteinu, který možná znáte pod zkratkou CRP a dá se vyšetřit z kapičky krve z prstu v ambulanci u pediatra). Pokud se jedná o bakteriální zánět průdušek nebo zápal plic, jsou antibiotika samozřejmě namístě a jedná se o kauzální léčbu, takže cílíme přímo na původce potíží. V případě viróz můžeme „pouze“ ulevit od potíží, ale ani to nemusí být málo, můžeme tak příznivě ovlivnit průběh nemoci i komfort našeho malého maroda.
Dřív než se vrhnete na sirupy z lékárny…
… doporučuji se nejprve zaměřit na režimová opatření, která jsou neméně důležitá:
- Podávejte dítěti dostatek tekutin. Ideální je voda nebo slabý bylinkový čaj vhodný pro děti. Správná hydratace je důležitá při každé nemoci. I přesto, že nejsem zastánce pití sladkých nápojů, tady si dovolím výjimku – pokud přidáte do vlažného nápoje lžičku medu, můžete dítěti ulevit stejně dobře, jako když sáhnete po nějakém sirupu na kašel z lékárny. Výzkumy nám totiž potvrzují to, co mohly naše babičky jen tušit. Tedy že med má pozitivní efekt na zklidnění kašle a tvorbu hlenu.
- Dostatečně větrejte. Vlhký chladnější vzduch dělá sliznicím dýchacích cest dobře. Naopak zbytečné přetápění a suchý vzduch je může vysušovat a dráždit ke kašli.
- Pokud máte možnost, vyzkoušejte domácí inhalátor (tzv. nebulizátor), který umí udělat z tekutin mlhu s velmi drobnými kapičkami. K inhalaci je skvělá například Vincentka nebo takzvaný fyziologický roztok. Pokud má vaše dítko kašel jednou ročně, investice to bude zbytečná, ale u dětí s častými záněty průdušek je to skvělý pomocník. Pozor, neplést s difuzéry na různé éterické olejíčky. Ty nám provoní domácnost a případně zvlhčí vzduch, ale u dětí bych s nimi byla opatrná. Jedná se o silné koncentráty rostlinných silic, které naopak mohou dráždit.
- Pokud dítě kašle hodně v noci a ve spánku, zkuste mírně podložit horní polovinu těla. Pokud to netoleruje, zbytečně ho netrapte.
A teprve teď se vrhneme na to, jaký zvolit přípravek na kašel a kdy ho vůbec použít
V lékárnách jich najdete celou řadu a není úplně jednoduché se v široké nabídce vyznat. Nejprve si položme otázku, jestli chceme tlumit suchý dráždivý kašel, který dítě vysiluje a budí v noci, nebo chceme podpořit vykašlávání hlenu v situaci, kdy už slyšíme, že dítě při kašli „bublá“, nebo dokonce vykašlává hleny.
V prvním případě volíme léky ze skupiny antitusik – kapky nebo sirupy s obsahem butamirátu nebo levodropropizinu, v tom druhém mukolytika (účinné látky jako bromhexin, ambroxol nebo acetylcystein). Pozor, u kojenců a batolat není vhodné podávat mukolytika bez porady s lékařem, může docházet k tvorbě velkého množství řídkého hlenu, který děti obtížně vykašlávají, případně jej polykají a poté mohou zvracet. Řiďte se informacemi v příbalovém letáku či doporučením lékaře nebo lékárníka, pro jakou věkovou skupinu je možné léky využít.
Vykašlávání můžeme podpořit také přírodními přípravky s obsahem výtažků z břečťanu, tymiánu nebo prvosenky. A taky už výše zmíněným medem, který můžeme podat na lžičce, do vlažného nápoje nebo koupit přímo medový sirup, který obsahuje i výtažky z bylin.
Nezapomínejte, že méně je více, není tedy vhodné kombinovat více přípravků ani užívat ty, které obsahují obě dvě složky – antitusickou a mukolytickou. U dětí jsou také zapovězeny léky, které ovlivňují centrální nervový systém. Jsou totiž mnohem citlivější než dospělí a působením těchto léků na jejich nezralá mozková centra by mohlo dojít například k poruchám dechové frekvence s rizikem dušení se. Nevhodné je také podávání antialergických léků s cílem, že dítě lehce ztlumí a nebude potom tolik kašlat. Jejich použití je opodstatněné pouze v případě, že se jedná o potíže na alergickém podkladě.
Zaměřte se i na ucpaný nos
Pokud je dítě nachlazené a má rýmu, nezapomínejte ani na pravidelnou hygienu dutiny nosní. Proplachování slanou mořskou vodou nebo Vincentkou můžete provádět opakovaně po celý den, v případě ucpaného nosu klidně přidejte i nosní kapky s účinnou látkou, která zmírní otok nosní sliznice. Menším dětem je vhodné hlen odsávat, ty starší potom naučit smrkat – více osvědčených tipů, jak se zbavit rýmy u dětí, co přečtěte tady.
Zatékající rýma může také dráždit ke kašli. A pokud vaše dítě často a opakovaně kašle hlavně v noci, chrápe, huhňá a má opakované rýmy, doporučuji nechat vyšetřit nosní „mandli“ na ORL.
Co dělat, když dítě kašle dva týdny, a přitom má čistý „poslech“?
I běžné nekomplikované infekce horních a dolních cest dýchacích se mohou protáhnout na pár týdnů, než je dítě zase zdravé jako rybička. Zánětem postižené sliznice potřebují nějaký čas na regeneraci, stejně tak jako se hned nezahojí třeba odřenina a chvilku trvá, než je kůže zase v původním stavu. Často takto „nedoléčené“ děti dáme zpět do školy nebo školy a další infekce na sebe nenechá dlouho čekat. Především první dva roky po nástupu do dětského kolektivu můžeme počítat s tím, že nemocnost našich dětí bude větší. Musí se totiž takzvaně „promořit“ běžnými dětskými patogeny. Pokud tedy nechcete, aby se vaše dítě točilo ve spirále nekonečných rým a kašlů – dejte jim (místo multivitamínových medvídků ?) raději dostatečný čas na doléčení se. A pokud chcete přece jen jejich imunitu trochu podpořit, zaměřte se na stravu bohatou na vitamíny, popřípadě zvolte takové výživové doplňky, které obsahují vitamín C a D, zinek a betaglukany. V každém případě je vhodné výběr přípravků na podporu imunity konzultovat s pediatrem, který dítě zná.
Běžné nekomplikované nachlazení doprovázené rýmou a kašlem u starších dětí zvládnete i doma, většinou dojde během 1 týdne k úlevě. Pokud tomu tak není a potíže se nelepší nebo naopak zhoršují, vydejte se do ambulance pediatra, a to především v těchto případech:
Kdy raději vyrazit s kašlem k lékaři?
Zachumlejte se do vánoční pohody
Oblečte celou rodinu do pyžámek a domácího oblečení z nové vánoční kolekce.
